Srdečně-cévní onemocnění: příčiny vzniku

Kategorie: Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Okamžik, kdy se objeví oběhová porucha nebo jiné fyzické potíže, stejně jako jejich závažnost, závisí na mnoha rizikových faktorech. Strava přímo ovlivňuje rizikové faktory (nejen kardiovaskulárních) onemocnění, jako jsou poruchy metabolismu lipidů, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus 2. typu, obezita a zvýšená hladina homocysteinu. Strava má nepřímý účinek také na zánětlivé a srážlivé procesy v krvi, které při vzniku aterosklerózy, a tím i při rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, rovněž hrají významnou roli.

Nejdůležitější rizikové faktory

Mezi ovlivnitelné faktory patří:

  • nedostatek pohybu,
  • nadměrná konzumace alkoholu,
  • kouření,
  • vysoký krevní tlak,
  • zvýšená hladina homocysteinu [1],
  • změny v metabolismu tuků,
  • diabetes mellitus.

Mezi neovlivnitelné faktory pak patří:

  • věk,
  • pohlaví,
  • genetická predispozice.

Proč je ateroskleróza nebezpečná

Ateroskleróza může prostřednictvím různých mechanismů (tukové usazeniny na cévních stěnách, jejich záněty, prorůstání plátů buňkami pojivové tkáně, zesílení a ztvrdnutí cévních stěn) dlouhodobě vést k mnoha problémům. Jsou to zejména:

Související odkazy

  1. Homocystein (odkaz vede na web euclaboratore.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

Články na NZIP

  • Srdeční selhání: příčiny a formy

    Srdeční selhání

    Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

  • Ischemická choroba srdeční

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

  • Cévní mozková příhoda: prevence

    Cévní mozková příhoda

    Cévní mozková příhoda může postihnout prakticky kohokoli bez ohledu na věk. CMP totiž není příznakem stáří, jak se mnozí lidé domnívají. Ačkoli riziko se s věkem zvyšuje, nízký věk ještě neznamená, že člověka nemůže CMP postihnout. Roli hrají také dědičné faktory: zvýšené riziko CMP mají lidé, jejichž blízcí pokrevní příbuzní prodělali mozkovou mrtvici.

  • Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je?

    Vysoký krevní tlak (hypertenze)

    Tlak, pod kterým krev protéká tepnami, se nazývá arteriální tlak. Jeho úroveň závisí na síle srdce, odporu v cévách (tzv. periferní odpor), pružnosti cév a na regulačních systémech těla. Dlouhodobé zvýšení tohoto krevního tlaku, které může vést mimo jiné k poškození cév, se v odborné terminologii označuje jako hypertenze nebo arteriální hypertenze.