Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění žil
  • Aktuální: Křečové žíly: příčiny a příznaky

Křečové žíly: příčiny a příznaky

Kategorie: Onemocnění žil – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Křečové žíly (varixy) jsou zvětšené, klikaté a uzlovité povrchové žíly. Křečové žíly nemají ve skutečnosti nic společného se slovem „křeč“, jedná se o zkomoleninu převzatou z němčiny. Primárně jsou postiženy žíly nohou. Křečové žíly jsou velmi častým onemocněním, jejich výskyt se s věkem zvyšuje. Ženy jsou postiženy častěji než muži.

Více než 90 % postižených má rodinnou anamnézu, a tedy genetickou predispozici ke vzniku křečových žil. Křečové žíly bychom neměli brát na lehkou váhu, protože zvyšují riziko trombózy a embolie.

Co jsou primární křečové žíly?

Nejčastější formou křečových žil (asi 70 % případů) jsou tzv. primární křečové žíly, jejichž příčinou je vrozená slabost žilní stěny. Jsou způsobeny městnáním krve v žilách, změnami žilních stěn a špatnou funkcí žilních chlopní v povrchovém žilním systému. Rizikovými faktory pro vznik křečových žil jsou kromě dědičné predispozice, pohlaví, těhotenství a hormonálních vlivů (např. hormonální substituční léčba nebo antikoncepce), především věk, obezita, práce vyžadující dlouhodobé sezení nebo stání, nedostatek pohybu, strava s nízkým obsahem vlákniny a příliš těsný oděv (kalhoty a punčochy). V závislosti na tom, které žíly povrchového žilního systému postihují, rozlišujeme tyto typy primárních křečových žil (v závorkách jsou uvedeny průsvity žil) [1]:

  • kmenové varixy (7–8mm) – tyto jsou z medicínského hlediska nejdůležitější. Jsou způsobeny „netěsnými“ zpětnými klapkami v hlavních žilách, kvůli nimž krev teče zpátky dolů a žíla se kvůli zvýšenému objemu krve nadměrně rozšiřuje,
  • varixy vedlejších (laterálních) větví (3–8 mm),
  • varixy spojovacích žil (perforátorů) (3–8 mm),
  • retikulární varixy (2–4mm),
  • metličkovité varixy neboli mikrovarixy (0,1–2 mm) – ty jsou lékařsky nevýznamné, ale mohou být kosmeticky rušivé.

Co jsou sekundární křečové žíly?

Sekundární varixy vznikají v důsledku ucpání (trombózy) hlubokých žil. Pokud hluboký žilní systém již neodvádí krev správně, zvyšuje se tlak v žíle, rozšiřují se její stěny a krev proudí špatným směrem. V povrchovém žilním systému je zvýšený tlak, který vede k válcovitému nebo pytlovitému rozšíření povrchových žil a vytváří se typický vzhled klikatých a rozšířených křečových žil.

Jak vzniku křečových žil předcházet

Zdravým životním stylem můžete vývoj křečových žil zpomalit nebo mu i předejít. Obzvláště přínosné jsou:

  • dostatek pravidelného pohybu, např. procházky, turistika, jogging, jízda na kole, plavání, tanec nebo gymnastika,
  • předcházení nadváze, vyhýbání se dlouhému sezení nebo stání,
  • při dlouhém sezení je vhodné nohy pokládat na vyvýšenou podložku, stoupat si na špičky prstů, pravidelně vstávat a pohybovat se,
  • stravovat se zdravě, pít alespoň dva litry tekutin denně,
  • nezvedat a nepřenášet těžká zavazadla.

Křečové žíly v těhotenství

Křečové žíly a obecně problémy s dolními končetinami jsou během těhotenství poměrně běžné. K obecným rizikovým faktorům pro křečové žíly během těhotenství přistupují také hormonální a cévní změny. Bližší informace o tomto tématu naleznete v článku Křečové žíly v těhotenství.

Jaké se mohou u křečových žil objevit příznaky?

Metličky a retikulární křečové žíly jsou malé, nafialovělé či modravé žilky v horní vrstvě kůže, které se vějířovitě šíří. Vyskytují se zejména na vnější straně stehen, vzácněji na dolních končetinách nebo v prohlubních kolen. Někdy se objevují bez zjevného důvodu, ale nejčastěji se vyskytují během těhotenství a poté často odezní. Ačkoli nevypadají hezky, jsou obvykle neškodné a nezpůsobují žádné problémy. Mohou však být také prvním příznakem žilního onemocnění.

Silnější projevy křečových žil se ohlašují následujícími příznaky:

  • Nohy jsou těžké, unavené a napjaté, zejména večer a v teplém počasí.
  • Spodní část nohy a kotníky otékají, zvláště večer.
  • Obtíže se zhoršují delším sezením nebo stáním a teplem.
  • Obzvláště v noci se vyskytují křeče nohou, brnění a neklid nohou.
  • Na končetině vystupují klikaté žíly, které mohou být bolestivé.
  • Na nohou a chodidlech se mohou objevovat červené nebo hnědavé skvrny.

Jaké mohou nastat komplikace?

Křečové žíly mohou vést k poruchám výživy končetiny, hnědému zabarvení a ztluštění pokožky. V pokročilých případech mohou vést ke vzniku vředů na dolních končetinách, např. bércových vředů (ulcus cruris).

Narušený průtok krve v křečové žíle se může lokálně rozvinout v zánět povrchových žil (varikoflebitida) s výrazným zahřátím pokožky v postiženém místě, jejím zarudnutím a zvýšenou citlivostí na dotek.

Prasknutí (ruptura) křečové žíly například v důsledku úrazu může vést k silnému krvácení. V takovém případě je nutné okamžitě učinit následující opatření:

  • Položte nohu co nejvýše, ideálně až nad úroveň srdce.
  • Prsty nebo obkladem na ránu vyvíjejte konstantní tlak.
  • Jakmile krvácení přestane, použijte čistý, pokud možno sterilní, tampón a tlakový obvaz.
  • V každém případě byste měli okamžitě konzultovat lékaře nebo si přivolat lékařskou pomoc.

Pokud dojde k prasknutí křečové žíly, je to znakem toho, že byste si měli varixy nechat lékařsky odstranit.

Související odkazy

  1. Sabina Švestková: Křečové žíly – praktické rady pro pacienty (odkaz vede na PDF soubor na webu zilniporadna.cz, 941 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění žil

Články na NZIP

  • Posttrombotický syndrom

    Onemocnění žil

    Akutní hluboká žilní trombóza v oblasti dolních končetin nebo pánevních žil vede k částečnému nebo úplnému ucpání systému hlavních žil. Pokud není hluboká žilní trombóza rozpoznána včas, vyvinou se v systému hlubokých žil příznaky chronického městnání krve, které jsou souhrnně označovány jako posttrombotický syndrom (PTS). Dochází k překrvení a otokům postižené nohy, změnám na kůži a podkožním tuku a ke vředům na dolní končetině (např. bércové vředy), případně i ke vzniku sekundárních křečových žil. Celý klinický obraz posttrombotického syndromu se také souhrnně nazývá chronická žilní nedostatečnost.

  • Křečové žíly v těhotenství

    Onemocnění žil

    Vznik křečových žil během těhotenství není ničím neobvyklým. Důvodem jsou změny v hormonální rovnováze a v cévním systému. Pokud již existuje vrozená predispozice ke křečovým žilám, během těhotenství je jejich rozvoj pravděpodobný, neboť těhotenství pro něj představuje „živnou půdu“.

  • Zánět povrchových žil

    Onemocnění žil

    Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži.

  • Křečové žíly (varixy): základní informace

    Onemocnění žil

    Křečové žíly neboli varixy jsou rozšířené žíly různé velikosti, které vznikají nejčastěji na povrchových žilách dolních končetin. Rodinná dispozice je obvykle v pozadí oslabení žilní stěny a nedostatečnosti žilních chlopní, které jinak napomáhají návratu žilní krve k srdci.

Doporučené zdroje

  • Nemoci žil dolních končetin

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Jaké choroby nejčastěji postihují žíly dolních končetin a jakým způsobem je možné jim předcházet? Zdroje věnované prevenci, rizikovým faktorům, příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě křečových žil, bércových vředů, hluboké žilní trombózy a otoků nohou.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace