Cílem datového souhrnu je poskytnout komplexní přehled o hospodaření, kapacitách, personálním zabezpečení a produkci akutní lůžkové péče u poskytovatelů zdravotních služeb, včetně struktury hospitalizačních případů a jejich náročnosti dle klasifikace CZ-DRG. Souhrn umožňuje vzájemné porovnání poskytovatelů a hodnocení efektivity, využití zdrojů a struktury poskytované péče v kontextu regionálního i celostátního systému.

Analytický rozbor kritických aspektů v organizaci, produkci a výsledcích pracovišť intenzivní péče (ARO, JIP). V závěru studie je provedeno hodnocení produkce pracovišť intenzivní péče dle skórovacího systému makro-ukazatelů a dále rovněž kategorizace vykazovaných ošetřovacích dnů. Studie dokládá nezbytnost restrukturalizace lůžkového fondu a sítě pracovišť intenzivní péče v ČR.

Cévní mozková příhoda (CMP) je akutní cerebrovaskulární onemocnění, které představuje jednu z hlavních příčin morbidity a mortality v České republice. Datový souhrn umožňuje hodnotit epidemiologické charakteristiky CMP (incidence, prevalence, mortalita) v populaci České republiky od nejdřívějšího dostupného roku pro jednotlivé charakteristiky do posledního uzavřeného roku. Uživateli jsou zpřístupněny údaje zjištěné v jednotlivých letech, které jsou stratifikovány dle demografických charakteristik pacientů (pohlaví, věk, kraj nebo okres bydliště).

Akutní infarkt myokardu (AIM) je akutní kardiovaskulární onemocnění postihující významnou část dospělé populace ČR. Datový souhrn umožňuje hodnotit epidemiologické charakteristiky AIM (incidence, prevalence, mortalita) v populaci České republiky od nejdřívějšího dostupného roku pro jednotlivé charakteristiky do posledního uzavřeného roku. Uživateli jsou zpřístupněny údaje zjištěné v jednotlivých letech, které jsou stratifikovány dle demografických charakteristik pacientů (pohlaví, věk, kraj nebo okres bydliště).

Primárním cílem tohoto datového souhrnu je poskytnout přehled základních demografických a zdravotních ukazatelů na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP). Společně s datovým souhrnem Přehled základních demografických a zdravotních ukazatelů na úrovni krajů a ČR slouží jako podklad pro porovnání dat mezi jednotlivými územními celky a pro sledování regionálních rozdílů. Souhrn je koncipován tak, aby umožnil rychlou orientaci v aktuálním stavu a vývoji vybraných ukazatelů souvisejících se zdravotním stavem a strukturou obyvatelstva. Slouží zejména k monitorování demografických trendů, nemocnosti, úmrtnosti, reprodukčního zdraví, výskytu infekcí, hospitalizací a nádorových onemocnění. 

Datová sada přináší čtvrtletní přehled počtu nových pacientů, kterým byly poprvé za posledních pět let vydány nebo podány léčivé přípravky na úrovni jednotlivých SÚKL kódů. Data jsou agregována dle roku, čtvrtletí a poskytovatele (IČZ) a umožňují sledovat trendy v preskripci. Nové pacienty lze hodnotit podle jednotlivých poskytovatelů i celkově bez ohledu na ně. Údaje zahrnují poslední dva roky, přičemž v posledním roce jsou k dispozici data do posledního uzavřeného čtvrtletí.

Zveřejňujeme novou otevřenou datovou sadu, která přináší přehled o dětech narozených s vrozenou vadou. Obsahuje anonymizované údaje o novorozencích, u nichž byla vada diagnostikována do jednoho roku věku. Data jsou dostupná od roku 2016 a publikují se s ročním zpožděním.

Zveřejňujeme novou otevřenou datovou sadu, která přináší přehled o výskytu tuberkulózy v České republice od roku 2000. Data umožňují sledovat, kolik případů se v jednotlivých letech objevilo a jak se nemoc vyskytuje v různých regionech a věkových skupinách.

Zveřejňujeme čtyři nové datové výstupy, které přinášejí přehled o lázeňské léčebně rehabilitační péči v České republice od roku 2015. Data ukazují, kolik pacientů lázně využívá, jaké typy péče čerpají a v jakých regionech je péče poskytována. Součástí jsou informace o počtech pacientů, vykázaných výkonech i počtu ošetřovacích dní.

Zveřejňujeme výsledky Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu (EHIS) za roky 2014 a 2019 ve formě datového souhrnu. Šetření sleduje zdraví a životní styl populace ve věku 15 a více let podle jednotné evropské metodiky a umožňuje porovnat vývoj zdravotního stavu v čase i mezi kraji.