3 min. čtení
Bylo popsáno již asi 30 tisíc různých sekundárních metabolitů rostlin s nejrůznějšími účinky. Pro snazší pochopení je odborníci rozdělují do různých skupin. Rozlišujeme tak např. karotenoidy, glukosinoláty, fytosteroly a flavonoidy (viz níže). Rozmanitost sekundárních metabolitů rostlin, stejně jako škála jejich účinků, je obrovská.
Podobně jako u vitaminů a antioxidantů platí i u sekundárních metabolitů rostlin, že pro optimální účinnost v lidském organismu je zásadní jejich rozmanitost i vzájemné působení s ostatními složkami potravy. Proto by měly být přijímány v přirozené formě prostřednictvím potravy, nikoli formou doplňků stravy.
V čem jsou sekundární metabolity rostlin obsaženy?
Sekundární metabolity rostlin se nacházejí v ovoci a zelenině, luštěninách, (celozrnných) obilovinách, bylinkách, koření, rostlinných olejích, ořeších, semenech, ale také např. v čajích a kávě. Mezi nejdůležitější patří:
- Karotenoidy: K zástupcům této skupiny patří např. α-karoten, β-karoten, lykopen, lutein či zeaxantin. Nacházejí se např. v mrkvi, rajčatech, paprice, kukuřici, zelené zelenině (špenát, kapusta), grapefruitech, meruňkách, melounech či dýni.
- Fytosteroly: Zástupci jsou např. β-sitosterol či stigmasterol. Najdeme je v ořeších, semenech některých rostlin (slunečnicová a sezamová semínka, sója) a v luštěninách.
- Saponiny: Mezi tyto látky patří např. sapogenol nebo glycyrrhizin. Nacházejí se např. v luštěninách, sóji, chřestu, ovsu nebo kořenu lékořice.
- Glukosinoláty: Zástupci jsou např. sinigrin nebo glukobrassicin. Vyskytují se ve všech druzích zelí a kapusty, ředkvičkách, řeřiše a hořčici.
- Flavonoidy: Dělí se na další podskupiny – např. flavony, izoflavony či antokyany. Nacházejí se v jablkách, hruškách, hroznech, třešních, švestkách, bobulovém ovoci (ostružiny, borůvky apod.), cibuli, kapustě, lilku, sóji či černém a zeleném čaji.
- Monoterpeny: Zástupci jsou např. karvon nebo limonen. Nacházejí se například v mátě, zázvoru, citrusových plodech či kmínu.
- Fytoestrogeny: Do této skupiny patří např. izoflavony (ty se zároveň řadí mezi flavonoidy, viz výše) nebo lignany. Vyskytují se např. v obilovinách a luštěninách (např. v sóji), a také ve lněném semínku.
- Sulfidy: Zástupci jsou např. aliin nebo alicin. Vyskytují se např. v cibuli, pórku, česneku, pažitce a v různých druzích košťálové zeleniny (brokolice, růžičková kapusta, květák, kedlubna, zelí apod.).
- Inhibitory proteáz: Nacházejí se v luštěninách a obilovinách (jako je např. sója, rýže, kukuřice, oves nebo pšenice, a také v bramborách.
