Infarkt myokardu a ischemická choroba srdeční

Při ischemické chorobě srdeční (ICHS) jsou zúžené věnčité tepny – krevní cévy, které zásobují srdce krví. Srdeční sval (myokard) pak není dostatečně zásobován kyslíkem. Mezi typické příznaky patří pocit tlaku na hrudi a bolest v oblasti hrudníku, což se označuje jako angina pectoris. Četnost výskytu těchto potíží i jejich intenzita závisí tom, do jaké míry jsou věnčité tepny zúženy. Odborníci rozlišují mezi akutním a chronickým koronárním syndromem. Náhlé a úplné uzavření některé z věnčitých tepen může mít za následek infarkt myokardu, což je život ohrožující stav. Ischemická choroba srdeční patří mezi civilizační onemocnění a společně s infarktem myokardu představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí v České republice [1].

Ischemická choroba srdeční (ICHS) se u žen projevuje v průměru o deset let později než u mužů. Přesto na kardiovaskulární onemocnění umírá více žen než mužů. Důvodů pro tento zdánlivý paradox je hned několik.

Termín angina pectoris pochází z latinského výrazu „tlak na hrudi“, typickým příznakem tohoto onemocnění je totiž ostrá bolest na hrudi. Onemocnění koronárních tepen však může být přítomno, aniž by pacient pociťoval jakékoliv příznaky. Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a do jaké míry.

Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předcházet infarktu. Včasná diagnóza je důležitá, aby bylo možné co nejdříve nasadit léčbu zpomalující progresi onemocnění. Při podrobném rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na anginu pectoris nebo zda pacient má nemoci, které často s anginou pectoris souvisí. Poté provede lékař důkladné fyzické vyšetření.

Infarkt myokardu (srdeční infarkt) je život ohrožující srdeční příhoda způsobená náhlým a úplným zablokováním některé z koronárních tepen (obvykle krevní sraženinou). V takové situaci je pro minimalizaci následků infarktu zásadní jednat rychle a okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Jakmile je totiž jedna z velkých koronárních tepen uzavřena, do části srdečního svalu, kterou tato tepna normálně zásobuje, už není dodáván kyslík a živiny. Pokud céva není během několika hodin znovu zprůchodněna, svalová (srdeční) tkáň odříznutá od přívodu krve odumírá. Čím větší je neprůchodná céva, tím větší je oblast infarktu (tedy svalu, který odumírá) a tím závažnější mohou být příznaky a zdravotní následky.

První minuty a hodiny po nástupu infarktu jsou pro pacientovu prognózu rozhodující. Čím dříve je zahájena léčba, tím méně svalové tkáně odumře a tím větší je pacientova šance na přežití. Pouze rychlé zahájení léčby a obnovení průtoku krve do koronárních cév zabrání rozsáhlejšímu poškození srdečního svalu a umožní pacientovi plné zotavení. V ideálním případě by doba od tísňového volání na linku 155 nebo 112 do zprůchodnění koronárních tepen neměla překročit dvě hodiny.