Srdce, krevní oběh a cévy

Ateroskleróza je velmi často se vyskytující onemocnění tepen, při němž se uvnitř velkých tepen vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty. Tepny v důsledku těchto patologických změn zužují svůj vnitřní průměr (tzv. průsvit) a tvrdnou, ztrácejí svou někdejší pružnost (elasticitu). Ateroskleróza je jedna ze tří forem arteriosklerózy (tvrdnutí tepen), která v principu může postihnout kteroukoli oblast těla. Často jsou postiženy věnčité tepny, krční tepny a aorta. Ateroskleróza – nebo obecně arterioskleróza – může začít již v dětství, s věkem se často postupně zhoršuje (progreduje).

Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

Srdeční arytmie mohou být neškodné, ale mohou být i příznakem jiného onemocnění. Těžké formy pak mohou, pokud nejsou léčeny, vést ke vzniku nebo zhoršení srdečního selhání, zvýšit riziko cévní mozkové příhody a srdeční zástavy. Existuje několik typů srdečních arytmií a jejich klasifikací.

Při chlopenních vadách je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

Infarkt myokardu (srdeční infarkt) je život ohrožující srdeční příhoda způsobená náhlým a úplným zablokováním některé z koronárních tepen (obvykle krevní sraženinou). V takové situaci je pro minimalizaci následků infarktu zásadní jednat rychle a okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Jakmile je totiž jedna z velkých koronárních tepen uzavřena, do části srdečního svalu, kterou tato tepna normálně zásobuje, už není dodáván kyslík a živiny. Pokud céva není během několika hodin znovu zprůchodněna, svalová (srdeční) tkáň odříznutá od přívodu krve odumírá. Čím větší je neprůchodná céva, tím větší je oblast infarktu (tedy svalu, který odumírá) a tím závažnější mohou být příznaky a zdravotní následky.