Výsledky studií na zvířatech nebo in vitro výzkumů lze na člověka aplikovat pouze v omezené míře. To, zda lze účinky na zdraví přisuzovat jednotlivým sekundárním metabolitům nebo až jejich specifickým kombinacím přirozeně přítomným v potravinách, nelze s jistotou zhodnotit ani na základě údajů z epidemiologických studií.
Poznámka: Vysokou míru ochrany poskytuje především směs sekundárních metabolitů rostlin v „přírodní“ kombinaci – tedy těch, které se přirozeně vyskytují v potravinách. Užívání koncentrovaných doplňků stravy má z tohoto pohledu pochybný význam.
| Skupina sekundárních metabolitů rostlin | Výskyt | Význam pro rostlinu | Možné účinky na zdraví |
|---|---|---|---|
| karotenoidy | mrkev, rajčata, paprika, kukuřice, tmavá listová zelenina (špenát, kapusta), grapefruit, meruňky, melouny, dýně | typické zbarvení (žluté, oranžové či červené odstíny) | U lidí: souvislost se sníženým rizikem kardiovaskulárních onemocnění a zhoubných nádorů, mohou zmírňovat zhoršování zraku související se stárnutím organismu. U zvířat a in vitro: mají antioxidační účinek, ovlivňují imunitní systém. |
| fytosteroly | ořechy, semena některých rostlin (slunečnice, sezam, sója), luštěniny | součásti plazmatických membrán; zároveň působí jako rostlinné hormony, které mají podobnou strukturu jako cholesterol | U lidí: mohou snižovat hladinu cholesterolu, a tím i riziko vzniku některých srdečně-cévních onemocnění. U zvířat a in vitro: mohou snižovat hladinu cholesterolu. |
| saponiny | luštěniny, sója, chřest, oves, lékořice | dodávají nahořklou chuť (ochrana proti býložravcům) | U zvířat a in vitro: mohou působit antibioticky, mohou snižovat hladinu cholesterolu. |
| glukosinoláty | všechny druhy košťálové zeleniny (brokolice, růžičková kapusta apod.), dále ředkev, ředkvičky, řeřicha, hořčice | chrání rostlinu před některými škůdci a nemocemi; zároveň jí dodávají nahořklou chuť (typickou pro košťálovou zeleninu) | U lidí: mohou snižovat riziko vzniku některých nádorových onemocnění. U zvířat a in vitro: mají antioxidační účinek, ovlivňují imunitní systém, mohou působit antibioticky. |
| flavonoidy | jablka, hrušky, hrozny, třešně, švestky, bobulové ovoce, cibule, kapusta, lilek, sója, černý čaj, zelený čaj atd. | typické zbarvení (červené, světle žluté, modré či fialové odstíny) | U lidí: mohou snižovat riziko vzniku některých zhoubných nádorů a srdečně-cévních onemocnění. U zvířat a in vitro: mají antioxidační účinek, ovlivňují imunitní systém, mohou působit antibioticky. |
| inhibitory proteáz | luštěniny, některé druhy obilovin (např. sója, rýže, kukuřice, oves, pšenice), brambory | blokují odbourávání proteinů | U lidí: mohou snižovat riziko vzniku některých zhoubných nádorů. U zvířat a in vitro: působí protizánětlivě. |
| monoterpeny | některé bylinky (např. máta, zázvor), některé druhy kořejí (např. kmín), citrusové plody | dodávají rostlině její typické aroma | U zvířat a in vitro: mohou snižovat hladinu cholesterolu a riziko vzniku některých zhoubných nádorů. |
| fytoestrogeny | celozrnné obiloviny a luštěniny (např. sojové boby), olejnatá semena (např. lněné semínko) | rostlinné hormony, které mají podobnou strukturu jako ženské pohlavní hormony estrogeny | U lidí: mohou snižovat riziko vzniku některých zhoubných nádorů a srdečně-cévních onemocnění, pozitivně ovlivňují krevní cévy a krevní tlak, možná se podílejí na prevenci osteoporózy. U zvířat a in vitro: mají antioxidační účinek, ovlivňují imunitní systém. |
| sulfidy | cibule, pórek, česnek, pažitka, některé druhy košťálové zeleniny | dodávají rostlině její typické aroma | U lidí: mohou snižovat riziko vzniku některých zhoubných nádorů. U zvířat a in vitro: mají antioxidační účinek, snižují hladinu cholesterolu, mohou působit antibioticky. |
Zdroje:
- Německá společnost pro výživu DGE (2014): Diätetik kompakt, Online na stránkách www.dge.de.
- Německá společnost pro výživu DGE (2018): Živiny: stavební kameny vašeho zdraví. 4. vydání. Bonn.
- Hahn, A.; Ströhle, A.; Wolters, M. (2016): Výživa: Základy fyziologie, prevence a terapie. 3. vydání. Stuttgart.
