Srdeční selhání

Srdeční selhání (někdy též označováno jako „srdeční selhávání“ nebo „srdeční nedostatečnost“) je vážný stav, při němž srdce není schopné vhánět do oběhu potřebné množství krve. Výsledkem je horší zásobení těla kyslíkem a živinami. Navíc se krev může hromadit (městnat) v oběhu před vstupem do srdce. To způsobuje v případě levostranného srdečního selhání hromadění vody v plicích; v případě pravostranného srdečního selhání, tedy pokud krev městná na vstupu do srdce z tělního oběhu, se pak objevují otoky nohou nebo hromadění tekutin v břiše (ascites). Nedostatečné zásobení organismu se pak u postižených osob projevuje zvýšenou dušností, slabostí nebo únavou – zpočátku obvykle pouze při fyzické zátěži, později i při odpočinku.


  • Srdeční selhání: příčiny a formy

    Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

  • Srdeční selhání: příznaky a diagnóza

    Lehké srdeční selhání často zůstává nezjištěno, protože u postižených se projevují jen velmi mírné příznaky. Vzhledem k tomu, že pacienti se srdečním selháním jsou obvykle starší 65 let, jsou příznaky často nesprávně interpretovány jako známky stáří. Dušnost, vyčerpání, snížený fyzický výkon a rychlá únava během fyzické aktivity bývají prvními známkami srdeční nedostatečnosti. Hlavní příznaky těžšího srdečního selhání vznikají v důsledku městnání krve a hromadění tekutin v jednotlivých tkáních nebo špatného prokrvení. V případě podezření na vznik srdečního selhání je důležité, aby byl pacient co nejdříve odborně vyšetřen.

  • Srdeční selhání: léčba a rehabilitace

    Srdeční selhání je častým důvodem hospitalizace. V závislosti na příčinách srdeční selhání může, ale nemusí, být léčitelné. U nemocných, jejichž srdeční selhání je způsobeno nadměrnou konzumací alkoholu, se funkce srdce může vrátit k normálu, pokud se alkoholu úplně zdrží. Na srdeční selhání může mít pozitivní vliv také úspěšná léčba základního onemocnění, jež jej způsobuje. V mnoha případech je prospěšná nebo dokonce nutná následná rehabilitace.

  • Život se srdečním selháním

    Pacienti se srdečním selháním mohou při adekvátní léčbě a zdravém životním stylu vést víceméně normální život bez významnějších omezení. Měli by se však v soukromém i profesním životě vyhýbat přetížení a zbytečným zdravotním rizikům.