Ischemická choroba srdeční

Jaké jsou příčiny vzniku ischemické choroby srdeční?

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je jedna z forem, jakou se může projevit ateroskleróza (nebo obecněji arterioskleróza, což doslova znamená „tvrdnutí tepen“). Při ateroskleróze obecně vznikají patologické usazeniny na vnitřní straně velkých tepen, což vede k jejich postupnému zužování a tuhnutí. Tyto útvary jsou odborně označovány jako aterosklerotické pláty: jedná se o usazeniny tuků, které vyvolávají zánětlivou reakci a v důsledku toho dochází k usazování dalších buněk (včetně např. leukocytů) a jiných látek. Ateroskleróza se může objevit prakticky ve kterékoli z tepen v těle. Pokud jsou postiženy věnčité tepny, odborníci hovoří o ischemické chorobě srdeční.

Obrázek 1: Ischemická choroba srdeční – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Ischemická choroba srdeční se rozvíjí pomalu, typicky v průběhu delšího časového období. Usazeniny uvnitř krevních cév se zpočátku nijak neprojevují. Postupem času však narůstají a vedou k postupnému zužování cév. Tím dochází k omezení průtoku krve. Pokud již srdeční sval nemůže být dostatečně zásobován kyslíkem, objevují se zejména při zátěži opakující se příznaky, typicky pocit tlaku na hrudi a bolest v oblasti hrudníku.

Může se také stát, že se jedna z věnčitých tepen se ucpe náhle, např. krevní sraženinou. V takovém případě se mohou objevit akutní potíže i bez předchozí zátěže.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik ischemické choroby srdeční?

Rizikové faktory pro vznik ischemické choroby srdeční jsou následující:

• zvýšená hladina krevních lipidů, zejména LDL-cholesterolu a triacylglycerolů (TAG);
• kouření;
• vysoký krevní tlak;
• diabetes mellitus (cukrovka);
• dříve diagnostikované onemocnění cév v jiných oblastech těla (např. ischemická choroba dolních končetin, cévní mozková příhoda apod.);
• věk: riziko je zvýšené u mužů od 55 let a u žen od 65 let;
• nedostatek pohybové aktivity;
• nesprávná výživa, výrazná nadváha či dokonce obezita;
• psychosociální zátěž (např. stres, deprese);
• genetická predispozice.

Na rozvoji ischemické choroby srdeční se obvykle podílí několik faktorů současně.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u ischemické choroby srdeční?

Typickým příznakem ischemické choroby srdeční je tzv. angina pectoris, což v přibližném překladu z latiny znamená „svíravá bolest na hrudi“. Angina pectoris se objevuje v záchvatech, a to:

• pocitem svírání v oblasti hrudníku,
• tlakovou bolestí za hrudní kostí, která může vyzařovat do krku, šíje, čelisti, ramen, paží nebo nadbřišku.

Příznaky anginy pectoris jsou často doprovázeny:

• návaly pocení,
• nevolností,
• závratí,
• dušností,
• neklidem, pocitem tísně, někdy až smrtelnou úzkostí.

Na ischemickou chorobu srdeční může poukazovat i fakt, že výše popsané potíže se objevují při zátěži. Ischemická choroba srdeční se však může rozvíjet i zcela bez příznaků, zejména v raných stadiích.

Intenzita příznaků i doba jejich výskytu závisí na tom, v jakém místě je věnčitá tepna zúžená. Na příznaky má vliv i to, jak výrazné je zúžení a do jaké míry je omezeno prokrvení srdečního svalu.

V rámci ischemické choroby srdeční odborníci rozlišují mezi akutním a chronickým koronárním syndromem. Oba syndromy jsou stručně charakterizovány v následujících odstavcích.

Chronický koronární syndrom (CCS)

Chronický koronární syndrom (CCS) se vyznačuje tím, že typické příznaky se objevují v situacích, kdy srdeční sval potřebuje více kyslíku. Takovými situacemi jsou například fyzická aktivita, sport nebo stres. Spouštěči obtíží mohou být také chlad nebo těžké jídlo [2]. Příznaky se objevují náhle při zátěži, odeznívají po odpočinku nebo je lze rychle zmírnit pomocí léků (např. sublingválního nitroglycerinu). V těchto případech se obtíže označují jako stabilní angina pectoris. Stupeň zátěže, která bolest vyvolává, se označuje odborným názvem anginózní práh [3]. Ten u chronického koronárního syndromu zůstává po delší dobu nezměněn.

Akutní koronární syndrom (ACS)

Akutní koronární syndrom (ACS) se vyznačuje tím, že potíže se buď objeví náhle („z ničeho nic“), nebo že se u daného pacienta změní anginózní práh – to znamená, že příznaky se objeví při menší zátěži než dosud, jsou intenzivnější než dosud, případně odeznívají pomaleji než dosud. Potíže se v tomto případě označují jako nestabilní angina pectoris [4]. Tato akutní porucha prokrvení srdečního svalu je vždy akutní stav: hrozí totiž úplné uzavření věnčité tepny a následkem toho infarkt myokardu.

Jaké následky může mít ischemická choroba srdeční?

Ischemická choroba srdeční může mimo jiné vést k následujícím onemocněním, akutním a život ohrožujícím stavům:

• Infarkt myokardu: Dojde-li k náhlému a úplnému uzavření některé z věnčitých tepen, příslušná část srdečního svalu již není zásobována kyslíkem a začne odumírat. V závislosti na poloze a velikosti postižené tepny se jedná buď o akutní stav, nebo dokonce o život ohrožující stav. Bližší informace se dočtete v článku Infarkt myokardu: co to je?
• Srdeční selhání: Při chronické ischemické chorobě srdeční je srdeční sval po delší časové období nedostatečně zásobován kyslíkem a živinami. V důsledku toho může dojít ke zhoršení srdeční funkce (srdce již nedokáže „pumpovat“ krev do krevního oběhu tak dobře jako dřív). Bližší informace najdete v kategorii Srdeční selhání.
• Poruchy srdečního rytmu: Pokud se do srdce nedostává dostatečné množství kyslíku, může dojít i k poškození tkáně, která řídí srdeční rytmus. V důsledku toho se mohou objevit arytmie. Bližší informace najdete v kategorii Poruchy srdečního rytmu (arytmie).
• Náhlá srdeční smrt: Tímto pojmem odborníci označují náhlou a neočekávanou smrt v důsledku srdeční zástavy. Základním onemocněním přitom často bývá právě ischemická choroba srdeční.

Jak se stanoví diagnóza ischemické choroby srdeční?

Diagnóza ischemické choroby srdeční se stanovuje na základě podrobné anamnézy a různých vyšetřovacích postupů. Prvním krokem v diagnostice ischemické choroby srdeční je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař při něm může klást např. následující otázky:

• Jaké potíže máte? Odkdy? Jak silné a jak časté jsou?
• V jakých situacích se potíže objevují? Co je zmírňuje?
• Užíváte nějaké léky? Pokud ano, které?
• Byla u vás dříve diagnostikována nějaká jiná onemocnění, jako například vysoký krevní tlak, cukrovka nebo zvýšená hladina krevních lipidů?
• Vyskytla se ve vaší rodině kardiovaskulární onemocnění, jako např. infarkt myokardu či náhlá srdeční smrt?
• Jak často se věnujete pohybové aktivitě?
• Kouříte?
• Cítíte se často nervózní, ve stresu, napjatý/napjatá?

Důležité je také fyzikální vyšetření, při kterém lékař mimo jiné zjistí vaši tělesnou hmotnost, změří krevní tlak a poslechne si srdce. Dále se provádí odběr krve ke stanovení hladin různých látek.

Lékař nakonec odhadne, jak vysoké je u vás riziko výskytu ischemické choroby srdeční. Jako orientační pomůcku může použít různé skórovací systémy. V závislosti na výsledcích dosavadních vyšetření vás pak lékař může odeslat na některá další vyšetření, jako je například:

• klidové EKG;
• zátěžové EKG, ambulantní monitorování EKG;
• ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie);
• ultrazvukové vyšetření krčních tepen, tzv. duplexní sonografie karotid;
• další zobrazovací metody, které zobrazují prokrvení srdečního svalu (např. zátěžová echokardiografie, perfuzní SPECT myokardu, CT koronarografie, zátěžové vyšetření srdce magnetickou rezonancí atd.);
• koronární angiografie: toto vyšetření se provádí, pokud je pravděpodobnost ischemické choroby srdeční velmi vysoká; koronární angiografie pomáhá naplánovat léčbu, případně může být spojena přímo s léčbou.

Pokud je riziko ischemické choroby srdeční velmi nízké nebo jej lze vyloučit, je třeba hledat jiné příčiny bolesti na hrudi. Příčinou mohou být např. problémy s páteří nebo svalstvem, onemocnění plic, jícnu atd.

Jak se léčí ischemická choroba srdeční?

Léčba ischemické choroby srdeční spočívá v kombinaci několika různých opatření. Patří mezi ně zdravý životní styl, užívání léků a v některých případech také zavedení stentu nebo chirurgický zákrok. Zároveň je potřeba léčit i souběžná onemocnění (pokud jsou přítomna), např. vysoký krevní tlak, cukrovku nebo zvýšenou hladinu krevních lipidů.

Cílem léčby je:

• zabránit dalšímu ukládání usazenin v cévních stěnách;
• zlepšit prokrvení srdečního svalu;
• zmírnit příznaky anginy pectoris;
• předejít rozvoji dalších onemocnění nebo jiných závažných stavů (např. infarktu myokardu).

Zdravý životní styl

Dodržováním zásad zdravého životního stylu se může každý pacient významně podílet na úspěchu léčby. Důraz by měl být kladen zejména na:

• vyváženou stravu, tj. jídlo s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem vlákniny, dostatek zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků (bližší informace najdete v kategorii Výživa zdravé populace);
• dostatek pohybové aktivity, tj. 30 až 60 minut fyzické aktivity denně; pokud si nejste jisti, která pohybová aktivita je pro vás vhodná, poraďte se se svým lékařem (bližší informace najdete v kategorii Pohybová aktivita);
• odvykání kouření (viz článek Závislost na tabáku: kde hledat pomoc?);
• dosažení a udržení normální váhy;
• snižování úrovně stresu, např. osvojením si metod zvládání stresu a relaxačních metod.

Další informace k tématu najdete rovněž v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb.

Medikamentózní léčba

Při léčbě ischemické choroby srdeční se používají různé skupiny léčivých látek, které se často kombinují. Tyto skupiny jsou stručně charakterizovány v následujících odstavcích.

Léky rozšiřující krevní cévy (vazodilatancia). Do této skupiny se řadí především nitráty, např. nitroglycerin: způsobují uvolňování oxidu dusnatého, čímž dochází k rozšíření (nejen) věnčitých tepen a zlepšuje se prokrvení srdečního svalu. Nitráty s rychlým a krátkodobým účinkem se používají ve formě tobolek, kapslí nebo sublingválních sprejů (stříkají se pod jazyk), a slouží k úlevě od akutních příznaků anginy pectoris.

Léky snižující krevní tlak (antihypertenziva), např. beta-blokátory nebo blokátory kalciových kanálů. Tyto léky snižují srdeční frekvenci a krevní tlak při zátěži, a tím i spotřebu kyslíku srdečním svalem. To odlehčuje srdci a snižuje počet záchvatů anginy pectoris.

Protidestičkové léky (antiagregancia), např. kyselina acetylsalicylová či klopidogrel. Tyto léky zabraňují shlukování krevních destiček a tvorbě krevních sraženin.

Léky snižující hladinu cholesterolu, zejména statiny. Tyto léky snižují hladinu krevních lipidů (zejména LDL-cholesterolu) na normální úroveň, čímž brání tvorbě dalších aterosklerotických plátů v cévních stěnách.

Jiné léky. Pokud výše uvedené léky nemají dostatečný účinek nebo je pacient špatně snáší, může lékař za určitých okolností předepsat i jiné léky, jako například ACE-inhibitory, sartany, blokátory sodíkových kanálů nebo dlouhodobě působící nitráty.

Zavedení stentu

Pokud medikamentózní léčba nedokáže dostatečně zmírnit příznaky, může lékař navrhnout zavedení speciálního stentu. Jedná se o tenkou „podpůrnou trubičku“ ve tvaru miniaturní drátěné síťky, která se zavádí do zúženého úseku krevní cévy. Stent udržuje cévu otevřenou a tím zlepšuje průtok krve. Stenty se zavádějí v rámci perkutánní koronární intervence (PCI), někdy se používá i výraz perkutánní transluminální angioplastika (PTA). Lékař při tomto zákroku nejprve zúženou cévu rozšíří pomocí speciálního „balónku“ (odborně balónkového katétru); zároveň je do cévy zaveden stent. Zatímco balónkový katétr je odstraněn, stent v tepně zůstává (obr. 2). V kombinaci s medikamentózní léčbou (viz výše) stent ve většině případů trvale zmírní příznaky anginy pectoris. Někdy se však může stát, že se věnčité tepny zúží na jiném místě.

Obrázek 2: Perkutánní transluminální angioplastika (PTA) – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Koronární bypass

Podle toho, která věnčitá tepna je zúžená, je někdy nutný chirurgický zákrok. Při tzv. koronárním bypassu chirurg vytvoří „obchvat“ zúženého místa: nejprve odebere úsek zdravé cévy z jiného místa pacientova těla (např. z tepny zásobující přední hrudní stěnu, z pažní tepny nebo z povrchové žíly z dolní končetiny). Ten poté přišije k srdci tak, aby byl krevní tok veden kolem zúženého místa. Zákrok se provádí na otevřeném srdci v celkové anestezii. Koronární bypass může snížit riziko infarktu myokardu.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud pociťujete potíže, které by mohly naznačovat onemocnění věnčitých tepen, měl(a) by se co nejdříve obrátit na svého praktického lékaře. Stabilní angina pectoris se dá léčit ambulantně, ale každý pacient s akutním koronárním syndromem musí být okamžitě převezen do nemocnice, protože existuje zvýšené riziko infarktu.

Ischemická choroba srdeční může být přítomna i bez příznaků, pokud jsou věnčité tepny jen mírně zúžené. Proto je důležité chodit na pravidelné preventivní prohlídky k praktickému lékaři, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a máte na ně nárok 1× za dva roky.

Související odkazy

1. Český statistický ústav: Nejčetnější příčiny smrti zůstávají v Česku nezměněny (zpráva z 22. 9. 2025) (odkaz vede na web csu.gov.cz)
2. C. Vrints, F. Andreotti, K. C. Koskinas, X. Rossello a kol: Doporučení ESC pro léčbu chronických koronárních syndromů. Cor et Vasa 2025, 67(2): 230–294. (odkaz vede na PDF soubor na webu e-coretvasa.cz, 12.2 MB)
3. Jaromír Hradec, Jan Bultas, Michael Želízko: Stabilní angina pectoris. Doporučený diagnostický a léčebý postup České kardiologické společnosti. Cor et Vasa 2010, 52(9): 543–561. (odkaz vede na PDF soubor na webu e-coretvasa.cz, 356 kB)
4. R. A. Byrne, X. Rossello, J. J. Coughlan, E. Barbato a kol.: Doporučení ESC pro léčbu akutních koronárních syndromů 2023. Cor et Vasa 2024, 66(2): 169–232. (odkaz vede na PDF soubor na webu e-coretvasa.cz, 16.2 MB)
5. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Ischemická choroba srdeční – ICHS (odkaz vede na web ikem.cz)
6. News Medical: Coronary artery disease [Ischemická choroba srdeční] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)