Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění žil
  • Aktuální: Hluboká žilní trombóza: příčiny a příznaky

Hluboká žilní trombóza: příčiny a příznaky

Kategorie: Onemocnění žil – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Vznik krevní sraženiny (trombózy) je obvykle důsledkem spolupůsobení několika faktorů, ať už dědičných nebo vnějších. Trombóza může vzniknout v kterékoli žíle v těle, ale nejčastěji vzniká v žilách nohou a pánevní oblasti. Nemusí způsobit žádné obtíže, ale může se projevovat i zcela jasnými výraznými příznaky. Správná opatření mohou riziko vzniku hluboké žilní trombózy (HŽT) výrazně snížit.

Hluboká žilní trombóza: co to je?

Když se poraníme, krev se sráží, aby se rána co nejdříve uzavřela. Tento reparační mechanismus těla je životně důležitý. Pokud však ke vzniku krevní sraženiny dojde v nesprávném místě v nesprávný čas, může to být životu nebezpečné. Vzniklá krevní sraženina ucpe žílu, takže krev skrze ni nemůže dále odtékat, případně je průtok významně snížen. Při akutní hluboké žilní trombóze (HŽT) v dolních končetinách nebo pánevní oblasti dochází k částečnému nebo úplnému ucpání cév hlavního žilního systému. Krevní sraženiny (trombózy) mohou teoreticky vzniknout v jakékoliv cévě těla, ale žíly dolních končetin a pánevní oblasti jsou k tomu obzvlášť náchylné.

Pokud v žíle vznikne krevní sraženina, může dojít ke třem různým scénářům:

  • Sraženina se sama rychle a bez následků rozpustí.
  • Krevní sraženina se odtrhne od stěny žíly a je krevním řečištěm transportována dále. Obzvláště nebezpečné je, pokud se dostane až do plic a tam zablokuje některou z cév. Takovýto uzávěr plicní tepny je životu nebezpečný stav – plicní embolie.
  • Krevní sraženina zůstane na místě vzniku a obklopí se pojivovou tkání (vazivem). To vede k trvalému snížení průtoku postiženým místem, vlivem přehnaného namáhání se pak časem poškodí žilní chlopně a nakonec, v důsledku, dochází k pozdní komplikaci nazývané chronická žilní nedostatečnost (insuficience) nebo také posttrombotický syndrom (PTS).

Hluboká žilní trombóza je nejzávažnějším onemocněním žil, neboť přináší kromě nebezpečí vzniku život ohrožující plicní embolie i nebezpečí vzniku posttrombotického syndromu, který je spojen s celoživotními trvalými následky.

Jaké jsou hlavní rizikové faktory?

  • Změny ve složení krve, např. v důsledku poruch srážlivosti (vrozených nebo vzniklých např. po operaci či porodu), užívání určitých léků nebo jedů, těhotenství, dehydratace, stejně jako v důsledku některých autoimunitních a nádorových onemocnění.
  • Zpomalení toku krve, například v důsledku křečových žil, imobility (upoutání na lůžko po operacích, zraněních nebo infarktu), ale také třeba dlouhodobější sezení, např. při delších cestách letadlem.
  • Poškození vnitřních žilních stěn, způsobené např. zraněním, zánětem, stárnutím, ale i diabetem, oxidem uhelnatým (kouření), vrozenou slabostí cévní stěny nebo vlivem nádorového onemocnění.

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy se zvyšuje u kuřaček, které užívají hormonální antikoncepci, dále pak s věkem a obezitou.

Jak můžete hluboké žilní trombóze předcházet?

Riziko vzniku hluboké žilní trombózy je možné snížit následujícími opatřeními:

  • pravidelným pohybem,
  • cvičením nohou při dlouhém stání nebo sezení,
  • správnému zhodnocení rizika před případnou plánovanou operací,
  • používání jiných než hormonálních antikoncepčních metod.

Jaké jsou příznaky hluboké žilní trombózy?

Trombóza může proběhnout zcela bez povšimnutí bez jakýchkoli příznaků, navíc se může projevit i netypickými příznaky. Nejčastěji je však zpočátku zaznamenán pocit tíhy, napětí nebo tepla v postižené noze nebo relativně náhlý vznik bolestivého otoku na dolní končetině. Často se projevuje bolestivostí (v klidu i při námaze) a ztvrdnutím lýtka, později může pokožka být mírně promodralá nebo začervenalá.

Dále se může objevit dušnost, horečka, kašel, bolest na hrudi a zrychlená srdeční frekvence. Tyto příznaky naznačují závažný problém – pravděpodobně již došlo k plicní embolii.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění žil

Články na NZIP

  • Zánět povrchových žil

    Onemocnění žil

    Zánět povrchových žil je akutní zánět žilní stěny, který může být spojen i s tvorbou krevních sraženin v povrchových žilách. Jedná se o časté onemocnění, které často vzniká na podkladě existence křečových žil: více než 90 procent veškerých zánětů povrchových žil se nachází v křečových žilách. Postiženo je 30 až 40 procent pacientů se závažnými křečovými žilami, ženy častěji než muži.

  • Hluboká žilní trombóza: diagnóza a léčba

    Onemocnění žil

    Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována, existuje riziko potenciálně život ohrožujících komplikací. Mezi ně patří vznik další žilní trombózy či plicní embolie, stejně jako dlouhodobé poškození tkání. Pokud existuje podezření na hlubokou žilní trombózu (HŽT), je nutné okamžitě vyhledat lékaře, aby diagnózu potvrdil nebo vyloučil. Náhlý jednostranný otok nohou, případně spojený s pocitem napětí nebo „bolavými svaly“, stejně jako táhlé bolesti, které se při ležení snižují, jsou znamením, že by pacient měl okamžitě vyhledat lékaře. Bolestivost může být pociťována i při působení tlaku na lýtko nebo chodidlo.

  • Křečové žíly: příčiny a příznaky

    Onemocnění žil

    Křečové žíly (varixy) jsou zvětšené, klikaté a uzlovité povrchové žíly. Křečové žíly nemají ve skutečnosti nic společného se slovem „křeč“, jedná se o zkomoleninu převzatou z němčiny. Primárně jsou postiženy žíly nohou. Křečové žíly jsou velmi častým onemocněním, jejich výskyt se s věkem zvyšuje. Ženy jsou postiženy častěji než muži.

  • Plicní embolie

    Onemocnění tepen

    Při plicní embolii dochází k částečnému nebo úplnému ucpání plicní tepny nebo některé z jejich větví. Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou, která se uvolní od žilní stěny (prakticky kdekoliv v těle) a skrze srdce se dostane do plicního oběhu. Jedná se o poměrně častou, ale potenciálně velmi závažnou, poruchu plicního oběhu. V 90 % případů se zároveň s plicní embolií objevuje také hluboká žilní trombóza v nohou nebo v pánevní oblasti, někdy se objevuje i povrchový zánět žil.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace