Hluboká žilní trombóza: co to je?
Když se poraníme, krev se sráží, aby se rána co nejdříve uzavřela. Tento reparační mechanismus těla je životně důležitý. Pokud však ke vzniku krevní sraženiny dojde v nesprávném místě v nesprávný čas, může to být životu nebezpečné. Vzniklá krevní sraženina ucpe žílu, takže krev skrze ni nemůže dále odtékat, případně je průtok významně snížen. Při akutní hluboké žilní trombóze (HŽT) v dolních končetinách nebo pánevní oblasti dochází k částečnému nebo úplnému ucpání cév hlavního žilního systému. Krevní sraženiny (trombózy) mohou teoreticky vzniknout v jakékoliv cévě těla, ale žíly dolních končetin a pánevní oblasti jsou k tomu obzvlášť náchylné.
Pokud v žíle vznikne krevní sraženina, může dojít ke třem různým scénářům:
- Sraženina se sama rychle a bez následků rozpustí.
- Krevní sraženina se odtrhne od stěny žíly a je krevním řečištěm transportována dále. Obzvláště nebezpečné je, pokud se dostane až do plic a tam zablokuje některou z cév. Takovýto uzávěr plicní tepny je životu nebezpečný stav – plicní embolie.
- Krevní sraženina zůstane na místě vzniku a obklopí se pojivovou tkání (vazivem). To vede k trvalému snížení průtoku postiženým místem, vlivem přehnaného namáhání se pak časem poškodí žilní chlopně a nakonec, v důsledku, dochází k pozdní komplikaci nazývané chronická žilní nedostatečnost (insuficience) nebo také posttrombotický syndrom (PTS).
Hluboká žilní trombóza je nejzávažnějším onemocněním žil, neboť přináší kromě nebezpečí vzniku život ohrožující plicní embolie i nebezpečí vzniku posttrombotického syndromu, který je spojen s celoživotními trvalými následky.
Jaké jsou hlavní rizikové faktory?
- Změny ve složení krve, např. v důsledku poruch srážlivosti (vrozených nebo vzniklých např. po operaci či porodu), užívání určitých léků nebo jedů, těhotenství, dehydratace, stejně jako v důsledku některých autoimunitních a nádorových onemocnění.
- Zpomalení toku krve, například v důsledku křečových žil, imobility (upoutání na lůžko po operacích, zraněních nebo infarktu), ale také třeba dlouhodobější sezení, např. při delších cestách letadlem.
- Poškození vnitřních žilních stěn, způsobené např. zraněním, zánětem, stárnutím, ale i diabetem, oxidem uhelnatým (kouření), vrozenou slabostí cévní stěny nebo vlivem nádorového onemocnění.
Riziko vzniku hluboké žilní trombózy se zvyšuje u kuřaček, které užívají hormonální antikoncepci, dále pak s věkem a obezitou.
Jak můžete hluboké žilní trombóze předcházet?
Riziko vzniku hluboké žilní trombózy je možné snížit následujícími opatřeními:
- pravidelným pohybem,
- cvičením nohou při dlouhém stání nebo sezení,
- správnému zhodnocení rizika před případnou plánovanou operací,
- používání jiných než hormonálních antikoncepčních metod.
Jaké jsou příznaky hluboké žilní trombózy?
Trombóza může proběhnout zcela bez povšimnutí bez jakýchkoli příznaků, navíc se může projevit i netypickými příznaky. Nejčastěji je však zpočátku zaznamenán pocit tíhy, napětí nebo tepla v postižené noze nebo relativně náhlý vznik bolestivého otoku na dolní končetině. Často se projevuje bolestivostí (v klidu i při námaze) a ztvrdnutím lýtka, později může pokožka být mírně promodralá nebo začervenalá.
Dále se může objevit dušnost, horečka, kašel, bolest na hrudi a zrychlená srdeční frekvence. Tyto příznaky naznačují závažný problém – pravděpodobně již došlo k plicní embolii.
