Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP, známá také jako mozková mrtvice) je jednou z nejčastějších příčin úmrtí: v roce 2019 byla CMP v České republice příčinou zhruba 5 % úmrtí. Riziko výskytu mozkové mrtvice se zvyšuje s věkem. Přibližně 80 procent postižených je starších 60 let, ale cévní mozková příhoda se může objevit také u mladých dospělých, dokonce i u dětí.


Články

  • Cévní mozková příhoda: co to je?

    Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky (neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést.

  • Cévní mozková příhoda: jak ji poznat?

    U CMP jde především o čas. Důsledky cévní mozkové příhody lze výrazně zmírnit, pokud jsou příznaky rozpoznány včas a postiženým je v nemocnici poskytnuto rychlé lékařské ošetření. V mnoha případech se mozková příhoda ohlašuje charakteristickými příznaky již před jejím samotným propuknutím. Nejčastěji se v takových případech jedná o náhlé krátkodobé poruchy řeči nebo o pocit necitlivosti ve tváři, ruce a/nebo noze. Tyto dočasné příznaky jsou často typickými předzvěstí blížící se mrtvice, a pokud nastanou, je velmi vhodné co nejdříve vyhledat lékaře – odborné vyšetření a včasné léčba může v takových případech předejít závažným následkům nebo i smrti!

  • Cévní mozková příhoda: prevence

    Cévní mozková příhoda může postihnout prakticky kohokoli bez ohledu na věk. CMP totiž není příznakem stáří, jak se mnozí lidé domnívají. Ačkoli riziko se s věkem zvyšuje, nízký věk ještě neznamená, že člověka nemůže CMP postihnout. Roli hrají také dědičné faktory: zvýšené riziko CMP mají lidé, jejichž blízcí pokrevní příbuzní prodělali mozkovou mrtvici.

  • Akutní cévní mozková příhoda: co to je?

    Při CMP platí, že nic není v tuto chvíli tak důležité jako čas. Každá minuta oběhové poruchy v mozku nebo krvácení do mozku jej poškozuje. Čím dříve je zahájena léčba, tím vyšší má pacient šanci na přežití mrtvice a záchranu mozkových buněk, a tím i na co nejúčinnější prevenci vážného poškození mozku. Diagnostika a akutní léčba mrtvice proto vždy znamenají závod s časem. Nejzazším limitem pro optimální zahájení léčby jsou čtyři a půl hodiny od prvních známek ischemické cévní mozkové příhody.

  • Akutní cévní mozková příhoda: diagnóza

    Jakmile se pacient s cévní mozkovou příhodou dostane na oddělení urgentního příjmu nebo do iktového centra (specializovaného oddělení pro léčbu cévních mozkových příhod), musí ošetřující lékař co nejdříve rozhodnout o vhodné léčbě. První 4,5 hodiny od počátku příznaků jsou totiž tzv. terapeutickým oknem, během nějž je možné zachránit mozkové buňky a omezit tak závažnost poškození. Platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím lépe. Proto by pacienti – nebo jejich příbuzní – v případě zpozorování příznaků mrtvice neměli váhat s kontaktováním záchranné služby.

  • Akutní cévní mozková příhoda: léčba

    Standardní akutní léčbou ischemické cévní mozkové příhody je stále trombolýza. Při této metodě je pacientovi intravenózně (do žíly) podán lék, který rozpustí sraženinu blokující mozkovou tepnu. V posledních letech se však ukazuje, že lepších výsledků lze mnohdy dosáhnout tím, že do cévy je zaveden malý katétr, pomocí něj je odstraněna krevní sraženina a céva je následně vyztužena malou drátěnou trubičkou. V několika studiích bylo prokázáno, že tato metoda, takzvaná mechanická trombektomie, je velmi úspěšná zejména v případech, kdy byla zablokována některá z větších mozkových tepen. Obě metody se často kombinují; cílem obou přístupů je rychle obnovit průtok krve do postižené části mozku, a tím i minimalizovat rozsah poškození.