Kardiovaskulární systém zajišťuje oběh krve v těle. Skládá se ze srdce a krevních cév. Kromě přenášení živin, kyslíku a oxidu uhličitého z jedné části těla do druhé krev také představuje určitý prostředek komunikace tím, že přenáší chemické informace ve formě hormonů ze žláz s vnitřní sekrecí do orgánů a tkání. Lymfatické cévy každý den odvedou z tkání více než dva litry mezibuněčné tekutiny (tkáňového moku), kterou přefiltrují a vracejí zpět do krve. Složení této nažloutlé tekutiny, která je označována jako lymfa či míza, je podobné krevní plazmě a jejím prostřednictvím jsou z tkání odstraňovány mrtvé buňky, bílkoviny, tuky, konečné produkty metabolismu, ale i cizí tělesa a bakterie. Lymfa v těle nekoluje neustále v uzavřeném systému cév tak, jako je tomu u krevního oběhu: místo toho na jedné straně lymfatický systém sbírá mok z tkání, na straně druhé jej vrací do krevního oběhu.
Krev je nejdůležitější tělesnou tekutinou. V lidském těle se jí nachází přibližně 4,5 litru u žen a 5 litrů u mužů (při tělesné hmotnosti 70 kg). Zhruba 45 % objemu krve tvoří různé krevní buňky neboli krvinky, zbývajících 55 % připadá na krevní plazmu. Krev plní celou řadu funkcí.
Srdce je sval velikosti pěsti. Bije přibližně 80× za minutu, což za 80 let života činí více než 3 miliardy úderů a 200 milionů litrů přepravené krve. Převodní systém srdeční je nezávislý na centrálním nervovém systému. Činnost srdce však může být stimulována autonomním nervovým systémem: to se projevuje například tak, že srdce bije silněji při strachu, panice nebo naopak při radosti.
Tepenný systém je souhrnné označení pro všechny tepny v těle. Tepny jsou krevní cévy, kterými proudí krev směrem od srdce. V každém okamžiku se v tepnách nachází přibližně 10 % celkového objemu krve. Stěna tepny se skládá ze tří vrstev.
V těle dospělého obíhá asi pět až šest litrů krve. V krevním řečišti zajišťují tepny přenos okysličené krve ze srdce do celého těla. Hlavním úkolem žil je naopak sbírat odkysličenou krev z orgánů, svalů, kůže a kostí a dopravovat ji zpět do srdce. Celkový objem přepravený žilami u dospělého člověka je přibližně 7 000 litrů denně. Největší zátěž musí překonávat žíly na nohou, které tvrdě pracují proti gravitaci.
Lymfatický systém v organismu plní mnoho důležitých funkcí. Významnou úlohu hraje v transportu živin a obranných mechanismech těla. Do lymfatického systému se řadí lymfa, lymfatické kapiláry, větší lymfatické cévy a lymfatická tkáň (lymfatické uzliny, slezina, mandle a brzlík).
Hormony jsou chemické látky, které si lidské tělo samo vytváří. Hormony přenášejí signály mezi různými tkáněmi a orgány, a fungují tak jako „přenašeči zpráv“ či „poslové“ na kratší či delší vzdálenosti. Endokrinní systém je úzce propojen s nervovým systémem a plní celou řadu funkcí. Hormony hrají například důležitou roli v růstu, metabolismu a rozmnožování. Zajišťují také rychlou adaptaci (přizpůsobení) organismu na měnící se podmínky prostředí, např. na stres nebo změny teploty. Jednotlivé procesy v rámci endokrinního systému jsou pečlivě „vyladěny“ a vzájemně úzce spolupracují. Pokud jsou nějakým způsobem narušeny, může to mít různé dopady na lidské zdraví.