Zdravý životní styl může podpořit celkovou pohodu člověka, a tím pomoci předcházet vzniku mnoha onemocnění. Zásadní roli přitom hraje výživa, přiměřený pohyb a nekuřáctví. V níže uvedených článcích se dozvíte, jak vám vyvážená a pestrá strava pomůže udržet dobrou kondici a zdraví.
To, co jíme a kolik toho jíme, může ovlivnit naše zdraví – zejména metabolismus, srdce a cévy. Některé složky potravin mohou pomoci snížit riziko různých onemocnění. Pozitivní vliv na zdraví mají například některé vitaminy a minerály, vláknina nebo některé mastné kyseliny. Nadměrná konzumace jiných složek potravy, zejména živočišných tuků nebo soli, však může mít na zdraví nepříznivý vliv.
Pojem zdraví není chápán pouze jako pouhá nepřítomnost nemoci, ale podle definice WHO zahrnuje také tělesnou, duševní a sociální pohodu. Počet let života strávených ve zdraví je jedním z měřítek kvality života.
Organismus je neustále vystaven působení volných radikálů, které pro tělo představují zátěž. Volné radikály způsobují oxidační stres, který se může podílet na vzniku některých onemocnění.
Sekundární metabolity rostlin se nacházejí výhradně v potravinách rostlinného původu. Ačkoli nejsou pro život nezbytné, většina z nich má zdraví prospěšné účinky. Proto jsou sekundární metabolity rostlin (společně s vitaminy, antioxidanty, vlákninou apod.) někdy zahrnovány pod společný pojem „zdraví prospěšné látky“. Vlastnosti některých sekundárních metabolitů rostlin jsou velmi podobné vlastnostem vitaminů.
Sekundárním metabolitům rostlin je připisována celá řada zdraví prospěšných účinků. Vědecky podložená data jsou ale u mnoha z nich neúplná nebo tyto účinky nepotvrdila. U některých sekundárních metabolitů rostlin můžeme prospěšné účinky pouze předpokládat.
V minulosti byla vláknina považována za zbytečný balast. Dnes však již víme, že vláknina z obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny nejen reguluje činnost trávicího systému a ovlivňuje pocit nasycení, ale má i pozitivní účinky na kardiovaskulární systém.