Čtyři srdeční vrstvy
Anatomicky se srdce nachází za hrudní kostí mezi plícemi v pouzdře z vazivové tkáně, tzv. perikardu. Na něm lze při bližším zkoumání rozlišit vnější vrstvu (fibrózní perikard) a vnitřní vrstvu (serózní perikard). Následující vrstva, epikard, již leží přímo na srdci. Mezi perikardem a epikardem je tzv. osrdečníková dutina – mezera vyplněná perikardiální tekutinou, což umožňuje pohyb srdce uvnitř perikardu s minimálním třením. Pod epikardem se nalézají koronární tepny uložené v ochranné vrstvě tuku. Následuje tkáň srdečního svalu (myokard) a nejvnitřnější vrstva srdce, tzv. endokard.
Obrázek 1: Schematický nákres jednotlivých vrstev srdeční stěny. Kromě čtyř srdečních vrstev (perikard, epikard, myokard a endokard) je znázorněna i osrdečníková dutina. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148195)
Krevní zásobení srdce
Aby byl srdeční sval dostatečně zásoben kyslíkem a živinami, musí být dostatečně prokrven. To je zajištěno tzv. věnčitými tepnami, tedy cévami tvořícími věnec tepen obklopující srdce (odtud také pochází jejich název).
Za vnější krevní zásobení srdečního svalu jsou zodpovědné dvě tepny:
- levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra),
- pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra).
Obě tyto hlavní tepny se dále dělí na velké množství menších věnčitých tepen obklopujících srdeční sval a zajišťujících tak jeho výživu.
Obrázek 2: Věnčité tepny a jejich přibližné umístění na srdci. Znázorněny jsou zejména (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra), pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra), RC (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus circumflexus arteriae coronariae sinistrae), RIA (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus interventricularis anterior arteriae coronariae sinistrae), velká srdeční žíla (vena cordis magna). (Zdroj: By Blausen Medical Communications, Inc. - Donated via OTRS, see ticket for details, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26986337)
Srdeční funkce
Srdce se skládá ze čtyř částí, které se střídavě stahují a uvolňují: jsou to levá síň, levá komora, pravá síň a pravá komora. Na srdci lze také rozlišit dvě poloviny, které fungují jako vzájemně nezávislé pumpy:
- Do pravé části srdce (někdy hovorově označované jako pravé srdce) vstupuje z těla dutou žílou odkysličená krev, která následně vstupuje skrze plicnici do plic.
- Do levé části srdce (někdy hovorově označované jako levé srdce) pak vstupuje plicní žílou okysličená krev z plic a aortou je pumpována do celého tělního oběhu.
Z pohledu biologické funkce je tedy srdce pumpou s dutinami, do nichž vstupuje krev, která je následně vháněna do plic a do celého těla.
V klidu srdce do tělního oběhu vžene asi 5 litrů krve za minutu, aby tak tělo zásobilo kyslíkem a živinami. Při zátěži však může být tento objem 4–5× vyšší.
Obrázek 3: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí, které jsou zmíněny i v textu (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)
Obrázek 4: Čtyři srdeční chlopně – pohled shora. Znázorněny jsou (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): mitrální chlopeň (valva mitralis) neboli dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis), plicní chlopeň (valva trunci pulmonalis), aortální chlopeň (valva aortae) a trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148207)
Srdce – náš „motor“
Obecně se dá říci, že srdce sestává z převodního systému srdečního (systém, který zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu), a samotného srdečního svalu (ten vykonává požadovanou „práci“, tzn. čerpání krve). Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. To je zajišťováno prostřednictvím elektrických impulzů. Normální srdeční stah začíná v pravé síni, ve specializovaných buňkách tvořících tzv. sinoatriální uzel (SA uzel) o velikosti přibližně olivové pecky. K sinoatriálnímu uzlu, tvořícímu jakési „centrální hodiny“, se přidává ještě další součást stimulačního systému, atrioventrikulární uzel (AV uzel) ležící v síňovém septu v přechodu ke komorám, a další podřízená centra.
Elektrické signály, pravidelně generované v sinoatriálním uzlu, jsou označovány jako sinusový rytmus a jsou po srdci rozvedeny systémem vedení vzruchu, který je také tvořen specializovanými buňkami. Nejprve jsou ke stahu stimulovány obě síně, poté se vzruch šíří do AV uzlu a následně veden vodivými vlákny dále prostřednictvím tzv. Hisova svazku, který se pak dále dělí na dva menší svazky (Tawarova raménka). Jednotlivá vlákna těchto svazků (Purkyňova vlákna) pak vstupují do svalů srdečních komor. Šíření vzruchu touto cestou a jeho přesné načasování jsou základní podmínkou pro to, aby srdce pracovalo efektivně.
Obrázek 5: Převodní systém srdeční. Znázorněny jsou: sinoatriální uzel (1), atrioventrikulární uzel (2), Hisův svazek (3), levé Tawarovo raménko (4), levý zadní svazek (5), levý přední svazek (6), levá komora (7), komorové septum (8), pravá komora (9), pravé Tawarovo raménko (10). (Zdroj: By J. Heuser - self made, based upon Image:Heart anterior view coronal section.jpg by Patrick J. Lynch (Patrick J. Lynch; illustrator; C. Carl Jaffe; MD; cardiologist Yale University Center for Advanced Instructional Media ), CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1734607)
Související odkazy
- Bijící lidské srdce – počítačová animace (odkaz vede na web commons.wikimedia.org)
