Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Aktuální: Srdce: struktura a funkce

Srdce: struktura a funkce

Kategorie: Srdce, krevní oběh a cévy – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Srdce je sval velikosti pěsti. Bije přibližně 80× za minutu, což za 80 let života činí více než 3 miliardy úderů a 200 milionů litrů přepravené krve. Nervový systém srdce je do značné míry nezávislý na centrální nervové soustavě, jeho činnost však může být stimulována autonomním (vegetativním) nervovým systémem – to se projevuje například tak, že srdce bije silněji při strachu, panice nebo naopak při radosti.

Ilustrační obrázek k článku „Srdce: struktura a funkce“

Čtyři srdeční vrstvy

Anatomicky se srdce nachází za hrudní kostí mezi plícemi v pouzdře z vazivové tkáně, tzv. perikardu. Na něm lze při bližším zkoumání rozlišit vnější vrstvu (fibrózní perikard) a vnitřní vrstvu (serózní perikard). Následující vrstva, epikard, již leží přímo na srdci. Mezi perikardem a epikardem je tzv. osrdečníková dutina – mezera vyplněná tekutinou, což umožňuje pohyb srdce uvnitř perikardu s minimálním třením. Pod epikardem se nalézají koronární tepny uložené v ochranné vrstvě tuku. Následuje tkáň srdečního svalu (myokard) a nejvnitřnější vrstva srdce, tzv. endokard.

obrázek 1 k článku Srdce: struktura a funkce

Obrázek 1: Schematický nákres jednotlivých vrstev srdeční stěny. Kromě čtyř srdečních vrstev (perikard, epikard, myokard a endokard) je znázorněna i osrdečníková dutina. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148195)

Krevní zásobení srdce

Aby byl srdeční sval dostatečně zásoben kyslíkem a živinami, musí být dostatečně prokrven. To je zajištěno tzv. věnčitými tepnami, tedy cévami tvořícími věnec tepen obklopující srdce (odtud také pochází jejich název).

Za vnější krevní zásobení srdečního svalu jsou zodpovědné dvě tepny:

  • levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra),
  • pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra).

Obě tyto hlavní tepny se dále dělí na velké množství menších věnčitých tepen obklopujících srdeční sval a zajišťujících tak jeho výživu.

obrázek 2 k článku Srdce: struktura a funkce

Obrázek 2: Věnčité tepny a jejich přibližné umístění na srdci. Znázorněny jsou zejména (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra), pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra), RC (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus circumflexus arteriae coronariae sinistrae), RIA (český ekvivalent se nepoužívá, jedná se o zkratku z latinského názvu ramus interventricularis anterior arteriae coronariae sinistrae), velká srdeční žíla (vena cordis magna). (Zdroj: By Blausen Medical Communications, Inc. - Donated via OTRS, see ticket for details, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26986337)

Srdeční funkce

Srdce se skládá ze čtyř částí, které se střídavě stahují a uvolňují: jsou to levá síň, levá komora, pravá síň a pravá komora. Na srdci lze také rozlišit dvě poloviny, které fungují jako vzájemně nezávislé pumpy:

  • Do pravé části srdce (někdy hovorově označované jako pravé srdce) vstupuje z těla dutou žílou odkysličená krev, která následně vstupuje skrze plicnici do plic.
  • Do levé části srdce (někdy hovorově označované jako levé srdce) pak vstupuje plicní žílou okysličená krev z plic a aortou je pumpována do celého tělního oběhu.

Z pohledu biologické funkce je tedy srdce pumpou s dutinami, do nichž vstupuje krev, která je následně vháněna do plic a do celého těla.

V klidu srdce do tělního oběhu vžene asi 5 litrů krve za minutu, aby tak tělo zásobilo kyslíkem a živinami. Při zátěži však může být tento objem 4–5× vyšší.

obrázek 3 k článku Srdce: struktura a funkce

Obrázek 3: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí, které jsou zmíněny i v textu (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

obrázek 4 k článku Srdce: struktura a funkce

Obrázek 4: Čtyři srdeční chlopně – pohled shora. Znázorněny jsou (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): mitrální chlopeň (valva mitralis) neboli dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis), plicní chlopeň (valva trunci pulmonalis), aortální chlopeň (valva aortae) a trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148207)

Srdce – náš „motor“

Obecně se dá říci, že srdce sestává z převodního systému srdečního (systém, který zajišťuje stimulaci a vedení vzruchu), a samotného srdečního svalu (ten vykonává požadovanou „práci“, tzn. čerpání krve). Aby srdce mohlo vhánět krev do těla, je nutné, aby docházelo ke koordinovaným stahům buněk jednotlivých síní a komor, které se musí v rámci každé z nich současně stáhnout či uvolnit. To je zajišťováno prostřednictvím elektrických impulsů. Normální srdeční stah začíná v pravé síni, ve specializovaných buňkách tvořících tzv. sinoatriální uzel (SA uzel) o velikosti přibližně olivové pecky. K sinoatriálnímu uzlu, tvořícímu jakési „centrální hodiny“, se přidává ještě další součást stimulačního systému, atrioventrikulární uzel (AV uzel) ležící v síňovém septu v přechodu ke komorám, a další podřízená centra.

Elektrické signály, pravidelně generované v sinoatriálním uzlu, jsou označovány jako sinusový rytmus a jsou po srdci rozvedeny systémem vedení vzruchu, který je také tvořen specializovanými buňkami. Nejprve jsou ke stahu stimulovány obě síně, poté se vzruch šíří do AV uzlu a následně veden vodivými vlákny dále prostřednictvím tzv. Hisova svazku, který se pak dále dělí na dva menší svazky (Tawarova raménka). Jednotlivá vlákna těchto svazků (Purkyňova vlákna) pak vstupují do svalů srdečních komor. Šíření vzruchu touto cestou a jeho přesné načasování jsou základní podmínkou pro to, aby srdce pracovalo efektivně.

obrázek 5 k článku Srdce: struktura a funkce

Obrázek 5: Převodní systém srdeční. Znázorněny jsou: sinoatriální uzel (1), atrioventrikulární uzel (2), Hisův svazek (3), levé Tawarovo raménko (4), levý zadní svazek (5), levý přední svazek (6), levá komora (7), mezikomorová přepážka (8), pravá komora (9), pravé Tawarovo raménko (10). (Zdroj: By J. Heuser - self made, based upon Image:Heart anterior view coronal section.jpg by Patrick J. Lynch (Patrick J. Lynch; illustrator; C. Carl Jaffe; MD; cardiologist Yale University Center for Advanced Instructional Media ), CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1734607)

Související odkazy

  1. Bijící lidské srdce – počítačová animace (odkaz vede na web commons.wikimedia.org)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Cévní mozková příhoda, Chlopenní vady, Infarkt myokardu a angina pectoris, Onemocnění lymfatických cév, Onemocnění srdečního svalu, Onemocnění tepen, Srdeční selhání, Vrozené srdeční vady, Vysoký krevní tlak (hypertenze)


Více v kategorii Srdce, krevní oběh a cévy

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Nedomykavost chlopně: příčiny a příznaky“

    Chlopenní vady: příčiny a příznaky

    Chlopenní vady

    Při chlopenních vadách je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: co to je?“

    Infarkt myokardu: co to je?

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Infarkt myokardu (srdeční infarkt) je život ohrožující srdeční příhoda způsobená náhlým a úplným zablokováním některé z koronárních tepen (obvykle krevní sraženinou). V takové situaci je pro minimalizaci následků infarktu zásadní jednat rychle a okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Jakmile je totiž jedna z velkých koronárních tepen uzavřena, do části srdečního svalu, kterou tato tepna normálně zásobuje, už není dodáván kyslík a živiny. Pokud céva není během několika hodin znovu zprůchodněna, svalová (srdeční) tkáň odříznutá od přívodu krve odumírá. Čím větší je neprůchodná céva, tím větší je oblast infarktu (tedy svalu, který odumírá) a tím závažnější mohou být příznaky a zdravotní následky.

  • Ilustrační obrázek k článku „Vrozené srdeční vady: časté formy“

    Vrozené srdeční vady: časté formy

    Vrozené srdeční vady

    Spektrum vrozených srdečních vad sahá od nezávažných poruch, které mají minimální efekt na kardiovaskulární systém a někdy se dokonce spontánně vyléčí bez vnějšího zásahu, až po velmi vážné vady, které mohou bez léčby vést k předčasné smrti. Pravděpodobně nejčastější vrozenou vadou je defekt komorového septa, jehož podíl na vrozených srdečních defektech je okolo 30 %. Všechny ostatní poruchy jsou vzácnější a žádná z nich již nedosahuje ani 10% podílu na celkovém počtu vrozených srdečních vad.

  • Ilustrační obrázek k článku „Srdeční selhání: příčiny a formy“

    Srdeční selhání: příčiny a formy

    Srdeční selhání

    Téměř všechna chronická onemocnění srdce mohou vyústit v srdeční selhání. Nejčastějšími příčinami selhání jsou infarkt myokardu, vysoký krevní tlak a diabetes mellitus, ať už samostatně nebo v kombinaci. Klasifikace srdečního selhání dělí onemocnění především podle příčiny, podle omezení fyzické výkonnosti, nebo podle ejekční frakce levé komory. Ejekční frakce je hodnota uvádějící podíl krve, který je s každým úderem srdce z levé komory vypuzen do těla. Uvádí se, že globálně trpí srdečním selháním jedno až dvě procenta dospělé populace. K srdečnímu selhání může dojít v jakémkoli věku, ale s přibývajícím věkem je častější. Udává se, že přibližně 80 procent pacientů se srdečním selháním je starších 65 let.

Doporučené zdroje

  • Transplantace srdce

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Kdy byla poprvé provedena transplantace srdce? Pro koho je operace vhodná a jakou vyžaduje přípravu? Kde se tato unikátní operace provádí a jak probíhá? Která opatření následují po operačním výkonu a jak se žije lidem s transplantovaným srdcem? Informace, které se týkají transplantace srdce naleznete v uvedených zdrojích.

    Přejít na externí zdroj
  • Lymfedém

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě lymfedému. Kde se nejčastěji vyskytuje a která onemocnění může doprovázet lymfatický otok či jaké mohou být jeho komplikace? Jaký význam má při uvedených potížích lymfodrenáž, rehabilitace nebo tejpování? Odpovědi na tyto otázky naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj
  • Embolie a trombóza

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Zdroje věnované prevenci, rizikovým faktorům, příčinám, příznakům, diagnostice a léčbě žilní trombózy a plicní embolie. Jakým způsobem spolu souvisí žilní trombóza a plicní embolie? Proč může dojít při cestování k žilní trombóze a jak se můžete před ní chránit? Odpovědi na tyto a další otázky týkající se trombo-embolické nemoci, se dozvíte z uvedených příspěvků.

    Přejít na externí zdroj
  • Hemoroidy

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Zdroje věnované prevenci, příznakům, diagnostice a způsobu léčby hemoroidů.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 18.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace