Prevence kardiovaskulárních onemocnění

Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

Primárním cílem nutričních doporučení je odstranit rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, a tak snížit výskyt prvních nebo opakujících se klinických příhod, jako např. ischemické choroby srdeční, ischemické CMP a ischemické choroby dolních končetin.

Racionální strava a správný pitný režim jsou základními předpoklady pro nefarmakologické (nelékové) ovlivnění nemocí srdce i cév. Platí obecná doporučení jako omezení živočišných tuků a cholesterolu, dostatek vlákniny, omezení příjmu kuchyňské soli a optimalizace příjmu energie, omezení příjmu cukru a alkoholu. Nedílnou součástí správné výživy je i aerobní pohybový režim, protože každé zvýšení indexu tělesné hmotnosti (BMI) o 5 kg/m² je spojeno cca se 40% zvýšením vaskulární mortality (úmrtnosti na cévní onemocnění) a 120% zvýšením mortality na diabetes (cukrovku) 2. typu, zatímco redukce hmotnosti sníží výskyt diabetu mellitus a nádorů asi o 50 %.