V České republice trpí hypertenzí přibližně třetina obyvatel ve věku 25–60 let, ve vyšší věkové kategorii je toto číslo ještě vyšší. Trvale vysoký krevní tlak v tepnách je nebezpečný pro srdce, mozek, aortu a velké tepny, stejně jako pro ledviny a oči. Při dlouhodobém vysokém krevním tlaku také cévy ztrácejí svou pružnost a průchodnost. Četné studie ukazují, že rozvoj vysokého krevního tlaku souvisí především s životním stylem a dědičnými predispozicemi. Rizikové faktory spojené s nezdravým životním stylem (nedostatek pohybu, nezdravá strava, nadváha a stres) může nicméně každý z nás cíleně ovlivnit.
Za vysoký krevní tlak se obecně označují hodnoty nad 140/90 mmHg. Dlouhodobě zvýšený tlak, který se odborně označuje jako hypertenze, může vést k onemocnění cév, srdce, ledvin nebo k mrtvici. Riziko vzniku těchto onemocnění ještě zvyšují další onemocnění, jimiž pacient trpí, jako například cukrovka, zvýšený cholesterol či obezita.
Zvýšený krevní tlak (hypertenze) může mít pro organismus závažné následky, především pro srdečně-cévní systém. Nejlepší prevencí je zdravý životní styl. Důležité je dodržovat několik zásad: zdravá strava, pravidelný pohyb, přiměřená hmotnost, málo stresu, nekouřit, nepít alkohol a málo solit. Zdravý životní styl je rovněž nepominutelnou součástí léčby, pokud se již hypertenze rozvinula.
U naprosté většiny postižených je za rozvoj vysokého krevního tlaku zodpovědný především nezdravý životní styl. K obvyklým příznakům patří únava, závratě či dušnost při námaze. Ovšem často příznaky buď chybí nebo nejsou zcela vypovídající, a proto zůstává hypertenze po dlouhou dobu neodhalená. V mnoha případech se na vysoký krevní tlak přijde, až se projeví jeho dlouhodobé následky jako srdeční selhání, ischemická choroba srdeční nebo například mrtvice.
Při diagnóze lékař zjišťuje, jakou formou vysokého krevního tlaku (hypertenze) pacient trpí. Nezbytnou součástí vyšetření je měření krevního tlaku přímo v ordinaci. Pro přesnější výsledky se často pacientovi ambulantně monitoruje krevní tlak v průběhu 24 hodin pomocí malého přístroje. Monitorování, kterému se také říká tlakový Holter, umožňuje zachytit, jak krevní tlak pacientovi kolísá během běžných denních aktivit a spánku. Podává tak přesnější informace pro diagnostiku hypertenze. Součástí vyšetření je rovněž laboratorní rozbor krve.
Při jakémkoli vysokém krevním tlaku (hypertenzi) představuje základní léčbu úprava životního stylu. Jestliže režimová opatření nestačí, nebo při příliš vysokém krevním tlaku či při vysokém srdečně-cévním (kardiovaskulárním) riziku, je nutné nasadit pacientovi léky. Medikamentózní léčba ovšem neznamená, že pacient přestane dodržovat správnou životosprávu!
Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je onemocněním, které zná každý. V dospělé populaci má zhruba ¼ lidí vysoký krevní tlak. Rozdíl mezi obézními a štíhlými je na první pohled patrný. Zatímco ve skupině obézních je cca 45 % hypertoniků, u štíhlých se procentuální hodnota pohybuje těsně pod hranící 10 %. Vysoký krevní tlak je také součástí tzv. metabolického syndromu, spolu s cukrovkou, obezitou a zvýšenou hladinou tuků.