Prevence kardiovaskulárních onemocnění: základní informace

Co jsou kardiovaskulární onemocnění?

Kardiovaskulární onemocnění byla v České republice i v roce 2025 nejčastější příčinou úmrtí [1]. Spektrum těchto onemocnění je velmi široké, avšak největší podíl na úmrtnosti má jen několik z nich. Mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění patří:

• vysoký krevní tlak (hypertenze),
• ateroskleróza,
• ischemická choroba srdeční,
• chronické srdeční selhání.

Kromě toho se mezi kardiovaskulární onemocnění řadí například i hluboká žilní trombóza, plicní embolie, ischemická choroba dolních končetin či křečové žíly.

Mezi závažné následky kardiovaskulárních onemocnění patří:

• infarkt myokardu (v důsledku ucpání cévy v srdci),
• cévní mozková příhoda (v důsledku ucpání cévy v mozku),
• poruchy srdečního rytmu (arytmie).

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění?

S rozvojem kardiovaskulárních onemocnění souvisí celá řada rizikových faktorů. Pro přehlednost je lze rozdělit do několika skupin, které uvádíme níže.

Tělesné faktory:

• věk,
• pohlaví,
• genetická predispozice,
• nadváha či obezita,
• zvýšený krevní tlak,
• poruchy metabolismu lipidů,
• zvýšená hladina LDL-cholesterolu,
• diabetes mellitus,
• zvýšená hladina homocysteinu.

Faktory související se životním stylem:

• kouření,
• nevyvážená strava,
• nedostatek pohybové aktivity,
• nadměrná konzumace alkoholu.

Psychické faktory:

• chronický stres,
• traumatizující události,
• osobnostní faktory.

Sociální faktory:

• kvalita sociálních vztahů a sítí,
• zátěž v zaměstnání,
• vzdělání,
• příjem,
• pracovní pozice.

Jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním?

Ke zdraví svého kardiovaskulárního systému můžete výrazně přispět zejména dodržováním zásad zdravého životního stylu. Prevence je velmi široké téma. Obecně rozlišujeme tři úrovně prevence:

• primární prevence – vyhýbání se rizikovým faktorům, resp. omezování jejich vlivu;
• sekundární prevence – včasné odhalení onemocnění;
• terciární prevence – zabránění progresi (zhoršování) stávajícího onemocnění a vzniku přidružených onemocnění.

V oblasti primární prevence mají zásadní význam především změny životního stylu a chování ve vztahu ke zdraví. Za rozhodující pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění je obecně považováno sedm opatření:

• nekuřáctví;
• pravidelná pohybová aktivita;
• normální krevní tlak;
• normální hladina glukózy v krvi (odborně glykemie);
• normální hladina celkového cholesterolu, případně optimalizace metabolismu lipidů pomocí dietních opatření nebo i léků;
• normální hmotnost;
• vyvážená strava.

Kromě toho lze využít i medikamentózní léčbu.

Sekundární prevence spočívá v pravidelných preventivních prohlídkách. U terciární prevence se jedná o konkrétní opatření, která by měl člověk dodržovat po konzultaci s ošetřujícím lékařem, například v rámci rehabilitace.

Jaký vliv má strava na kardiovaskulární onemocnění?

Správná výživa hraje v prevenci kardiovaskulárních onemocnění zcela klíčovou roli. Pro prevenci aterosklerotických změn, které mohou následně vést k dalším srdečním a cévním onemocněním, platí v zásadě obecná doporučení týkající se zdravé výživy.

K celkovému ochrannému účinku přispívá mimo jiné množství a složení přijímaných tuků, dostatečný příjem antioxidantů (mezi ty se řadí mj. vitamin C, vitamin E a beta-karoten), kyseliny listové a sekundárních metabolitů rostlin (mj. karotenoidy, flavonoidy). Nepřímo se na prevenci kardiovaskulárních onemocnění podílejí i některé minerální látky (např. draslík či hořčík).

V rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění se doporučuje konzumovat:

• denně celkem pět porcí zeleniny, luštěnin a ovoce;
• denně celkem čtyři porce celozrnných výrobků, brambor, těstovin nebo rýže;
• rostlinné oleje (kromě kokosového tuku), ořechy a semena;
• dvakrát týdně ryby (zejména makrela, sleď, sardinky, losos, tuňák);
• stravu doplnit nízkotučným mlékem a mléčnými výrobky a libovým masem z drůbeže, hovězího, telecího, jehněčího a vepřového – nejvýše však třikrát týdně.

Které tuky jsou zdravé?

Pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění je třeba dbát na kvalitu a množství tuků ve stravě. Preventivní účinek má zejména snížení příjmu transmastných kyselin a nasycených mastných kyselin. Místo nich je vhodnější konzumovat mononenasycené a polynenasycené mastné kyseliny, například z tučných ryb nebo kvalitních rostlinných tuků.

Mononenasycené (MUFA) a polynenasycené (PUFA) mastné kyseliny mají pozitivní vliv na složení krevních lipidů. Tímto způsobem chrání kardiovaskulární systém a působí proti ateroskleróze. Nenasycené mastné kyseliny jsou obsaženy například ve slunečnicovém, kukuřičném, světlicovém, dýňovém, olivovém, řepkovém nebo lněném oleji.

Jakou roli hraje sůl?

Dlouhodobě vysoký příjem soli může vést ke zvýšenému krevnímu tlaku. Reakce krevního tlaku na příjem kuchyňské soli v potravě se u různých lidí liší. U přibližně jedné třetiny jinak zdravých jedinců (a u více než 50 % osob s hypertenzí) je vliv příjmu soli na zvýšení krevního tlaku zesílený; tito lidé jsou zařazeni do kategorie osob citlivých na sůl a citlivost krevního tlaku na sůl je považována za samostatný rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění a úmrtí [2]. Aby se předešlo vysokému krevnímu tlaku, neměl by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) příjem kuchyňské soli – bez ohledu na to, zda je člověk citlivý na sůl či nikoli – překročit pět gramů denně. Největší podíl na příjmu soli mají zpracované potraviny, jako je chléb, uzeniny, sýry nebo maso a hotová jídla.

Jakou roli hraje homocystein?

Homocystein je aminokyselina, která přirozeně vzniká v lidském těle, ale může mít škodlivý vliv na cévy. Pravděpodobně podporuje vznik aterosklerózy tím, že urychluje oxidaci „zlého“ LDL-cholesterolu. Kromě toho může zvyšovat srážlivost krve, a tím vést ke zvýšenému riziku trombózy. Existuje mnoho vědeckých důkazů, že zvýšená hladina homocysteinu je rizikovým faktorem pro infarkt myokardu, který je nezávislý na zvýšené hladině krevních Lipidů, vysokém krevním tlaku a kouření cigaret. K omezení škod způsobených touto aminokyselinou je nezbytný dostatečný přísun vitaminu B6, vitaminu B12 a kyseliny listové. Tohoto množství lze dosáhnout konzumací dostatečného množství zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků.

Jakou roli hraje alkohol?

Alkohol mimo jiné zvyšuje krevní tlak. Aby se předešlo tomuto a dalším negativním účinkům, je třeba dbát na nízkou nebo nízkorizikovou konzumaci alkoholu. Lidé s chronickými onemocněními (např. metabolickými onemocněními, jako je diabetes mellitus), vysokým krevním tlakem nebo onemocněním jater by měli k alkoholu přistupovat obzvláště zodpovědně.

Alkohol má však i řadu dalších negativních účinků na zdraví, proto je nejbezpečnější volbou nepít jej vůbec [3].

Jaký vliv má pohyb na kardiovaskulární onemocnění?

Součástí zdravého životního stylu (nejen v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění) je i pravidelná pohybová aktivita. Zejména sedavý životní styl je totiž považován za rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Mezi pozitivní účinky pohybové aktivity patří mimo jiné:

• zlepšení metabolismu lipidů;
• snížení nadváhy a krevního tlaku;
• zmírnění zánětlivých procesů;
• zlepšení citlivosti k inzulinu, a tím i léčba a prevence cukrovky 2. typu;
• udržování normální hladiny glukózy v krvi.

Pravidelné pohybové aktivitě by se lidé měli věnovat po celý život. Odborníci doporučují alespoň 150 minut pohybové aktivity o střední intenzitě nebo alespoň 75 minut pohybové aktivity o vyšší intenzitě. Pokud ani tato minimální doporučení nedokáže člověk dodržet, měl by usilovat alespoň o nějakou pohybovou aktivitu, v duchu hesla „každý pohyb se počítá“. Pohybová aktivita a zlepšování tělesné kondice jsou prospěšné i pro pacienty, kteří již trpí nějakým kardiovaskulárním onemocněním.

Jak mohu ještě předcházet kardiovaskulárním onemocněním?

Kromě výše uvedeného odborníci často poukazují na následující poznatky.

Kouření. Kouření je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, kterým lze předejít. S kouřením přímo souvisejí ateroskleróza, ischemická choroba srdeční a některá další kardiovaskulární onemocnění. Skoncování s kouřením je z hlediska nákladů nejúčinnější preventivní strategií.

Psychosociální faktory. Psychosociální faktory, jako je například stres, se často negativně projeví určitým chováním (kouření, stravování, konzumace alkoholu) a tím mohou zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. S kardiovaskulárními onemocněními jsou spojovány také deprese a traumatizující životní události. Léčbou psychosociálních rizikových faktorů je možné čelit psychosociálnímu stresu, depresi a úzkostným pocitům – a tím usnadnit změnu chování, zlepšit kvalitu života a prognózu.

Tělesná hmotnost. Nadváha a obezita jsou spojeny s mnoha rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění. Obezita je definována jako index tělesné hmotnosti (BMI) vyšší než 30, o nadváze lékaři hovoří při BMI vyšším než 25. Riziko kardiovaskulárních onemocnění zvyšují i výrazné výkyvy tělesné hmotnosti. Proto se v případě nadváhy a obezity doporučuje snížit tělesnou hmotnost a udržovat ji pomocí zdravé, vyvážené stravy a pravidelného pohybu.

Záněty. Existuje podezření, že určitou roli na rozvoji kardiovaskulárních onemocnněí hrají i opakující se nebo přetrvávající záněty. Jejich příčiny by proto měly být odborně vyšetřeny a pokud možno léčeny.

Související odkazy

1. Český statistický úřad: Zemřelí, naděje dožití, příčiny smrti (odkaz vede na web csu.gov.cz)
2. Matthew A. Bailey, Neeraj Dhaun: Salt sensitivity: causes, consequences, and recent advances. Hypertension 2024, 81(3): 476-489. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. Věra Boháčová, Tamara Starnovská: Praktický komentář k doporučením diety pro prevenci KV onemocnění. Hypertenze & kardiovaskulární prevence 2022, 11(2): 96–99. (odkaz vede na PDF soubor na webu hypertension.cz, 901 kB)