Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Infarkt myokardu a angina pectoris
  • Aktuální: Infarkt myokardu: prevence

Infarkt myokardu: prevence

Kategorie: Infarkt myokardu a angina pectoris – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Ačkoli pacienti často uvádějí, že příznaky infarktu myokardu přišly náhle a bez varování, onemocnění se obvykle vyvíjí po dlouhou dobu. Do značné míry je možné riziko infarktu zmenšit zdravým životním stylem, který dokáže snížit (nebo úplně eliminovat) hlavní rizikové faktory, jako jsou zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus nebo kouření.

Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: prevence“

Další rizikové faktory jsou podmíněny geneticky a nelze je ovlivnit. Riziko infarktu se zvyšuje rovněž s věkem. Přesto však mohou být postiženi i mladí lidé, zvláště když jsou rizikové faktory (např. obezita) přítomny již od dětství nebo dospívání.

Rizikové faktory infarktu myokardu

Při vzniku infarktu zpravidla hraje roli několik rizikových faktorů. Riziko je významně zvýšené, pokud měli infarkt již přímí příbuzní (rodinná anamnéza). Riziko infarktu obecně zvyšují následující faktory:

  • Zvýšená hladina cholesterolu: při zvýšených hladinách celkového cholesterolu a LDL-cholesterolu se riziko infarktu výrazně zvětšuje; vysoká hladina HDL-cholesterolu má na srdce naopak ochranný účinek.
  • Kouření: přibližně 20 procent všech případů ischemické choroby srdeční (která je obvykle podkladem pro vznik infarktu) souvisí s kouřením. Kouření zvyšuje riziko infarktu (v závislosti na intenzitě kouření a době, po kterou pacient kouří) oproti obecné populaci dvoj- až pětinásobně.
  • Hypertenze: riziko se přímo úměrně zvyšuje s hodnotami krevního tlaku nad 130/85 mm Hg.
  • Diabetes mellitus: zvýšená hladina krevního cukru zvyšuje nebezpečí zúžení cév oproti nediabetikům 4–6×.
  • Genetická predispozice: pokud byla u přímých příbuzných zaznamenána kardiovaskulární onemocnění (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo náhlá srdeční smrt), riziko se zvyšuje.
  • Věk a pohlaví: u mužů se od 30 let věku riziko infarktu myokardu lineárně zvyšuje. U žen je riziko zpočátku nižší, od menopauzy (tj. od skončení produkce ženských pohlavních hormonů, které mají z pohledu srdeční činnosti ochrannou funkci) ale u žen riziko roste velmi rychle a muže v tomto ohledu brzy „doženou“.
  • Nadváha a nedostatek pohybu, obzvláště v kombinaci s dalšími rizikovými faktory, jako jsou vysoký krevní tlak, diabetes a vysoká hladina LDL-cholesterolu.
  • Zvýšená náchylnost k tvorbě trombů (krevních sraženin), např. u onemocnění, jako je hyperfibrinogenemie. Tento problém se vyskytuje především ve spojitosti s dalšími onemocněními (infekce, nádory) nebo při výrazné nadváze.
  • Psychosociální faktory, jako například stres, hrají také významnou roli.

Pravidelné preventivní prohlídky

Riziko infarktu myokardu se zvyšuje s počtem a intenzitou jednotlivých rizikových faktorů. Nejlepším způsobem, jak infarktu předcházet, je minimalizovat ovlivnitelné rizikové faktory (kouření, nevhodná strava, nedostatek pohybu). Jen samotným odvyknutím kouření je možné snížit pravděpodobnost, že v příštích deseti letech zemřete na infarkt myokardu, přibližně o 50 procent!

Důležitou roli v předcházení infarktu mohou hrát i preventivní lékařské prohlídky. Během nich je věnována zvláštní pozornost rizikovým faktorům, které v danou chvíli způsobují jen malé potíže, případně si pacient nemusí být žádných potíží ani vědomý (vysoký krevní tlak, zvýšené hladiny lipidů v krvi, začínající cukrovka). Pokud jsou tyto rizikové faktory identifikovány a léčeny včas, lze riziko infarktu myokardu významně snížit.

Další informace o preventivní péči naleznete v kategorii Preventivní prohlídky a v kategoriích věnovaných kouření, stravě a pohybu.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Infarkt myokardu a angina pectoris

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Ischemická choroba srdeční: pohlavně specifické aspekty“

    Ischemická choroba srdeční

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: sekundární profylaxe“

    Cévní mozková příhoda: sekundární prevence

    Cévní mozková příhoda

    U 2–15 % pacientů s CMP nebo TIA se objeví do 12 měsíců od první CMP další epizoda mozkové mrtvice; do 5 let je to dokonce mezi 25 a 42 %. Proto je nesmírně důležitá i sekundární prevence cévní mozkové příhody, která se zahajuje se již v nemocnici po odeznění akutní fáze. Tato preventivní terapie je zaměřena na faktory způsobující mozkovou mrtvici, jako jsou vysoký krevní tlak, poruchy srážení krve nebo vysoká hladina cholesterolu.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: prevence“

    Cévní mozková příhoda: prevence

    Cévní mozková příhoda

    Cévní mozková příhoda může postihnout prakticky kohokoli, bez ohledu na věk. CMP totiž není příznakem stáří, jak se mnozí lidé domnívají. Ačkoli riziko se s věkem zvyšuje, nízký věk ještě neznamená, že by člověk byl zcela bez rizika CMP. Roli hrají také dědičné faktory: zvýšené riziko CMP mají lidé, jejichž blízcí pokrevní příbuzní prodělali mozkovou mrtvici.

  • Ilustrační obrázek k článku „Pohybová aktivita a zvýšená hladina tuků (dyslipidemie)“

    Pohybová aktivita a zvýšená hladina tuků (dyslipidemie)

    Pohybová aktivita v souvislostech

    Zvýšená hladina tuků, především cholesterolu je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů aterosklerózy (kornatění tepen), resp. infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Přestože nejefektivnější pro snížení rizik je léčba tzv. statiny, které zabraňují tvorbě cholesterolu. Většina cholesterolu je totiž v organismu vytvářena. Nicméně je třeba rozlišovat dva typy cholesterolu: tzv. „hodný“ HDL-cholesterol a „zlý“ LDL-cholesterol, jehož zvýšená hladina je rizikem.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace