Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Infarkt myokardu a angina pectoris
  • Aktuální: Angina pectoris: příčiny a příznaky

Angina pectoris: příčiny a příznaky

Kategorie: Infarkt myokardu a angina pectoris – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Termín angina pectoris pochází z latinského výrazu „tlak na hrudi“, typickým příznakem tohoto onemocnění je totiž ostrá bolest na hrudi. Onemocnění koronárních tepen však může být přítomno, aniž by pacient pociťoval jakékoliv příznaky. Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a do jaké míry.

Ilustrační obrázek k článku „Angina pectoris: příčiny a příznaky“

Z pohledu klasifikace je angina pectoris formou ischemické choroby srdeční, která je způsobena ukládáním aterosklerotických plátů v koronárních tepnách zásobujících srdce, čímž dochází k jejich zužování. Jako u všech onemocnění spojených s aterosklerózou riziko výskytu anginy pectoris roste s nezdravým životním stylem (nevhodná strava, kouření, nedostatek pohybu, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu).

Příznaky

Mezi typické potíže spojené s anginou pectoris patří bolesti na hrudi, které postižení pacienti často pociťují jako tupé, svíravé nebo tlakové, vrtavé nebo pálivé, někdy spojené s dušností a strachem. Příčinou těchto bolestí je nedostatečné zásobení srdečního svalu krví, a tedy i kyslíkem. Příznaky mohou vyzařovat také do jiných částí těla, např. do ramen, paží a rukou (častěji doleva než doprava), někdy také do oblasti dolní čelisti, krku, zad a horní části břicha. Příznaky se obvykle objevují především při zvýšené fyzické nebo psychické zátěži. U mužů jsou obvykle hlavním problémem bolesti, u žen se jedná spíše o nespecifické problémy jako nevolnost, závratě, pocení a strach.

Formy anginy pectoris

U anginy pectoris odborníci rozlišují dvě hlavní formy: stabilní a nestabilní angina pectoris.

Stabilní angina pectoris

Příznaky jsou po delší dobu stejné a nastupují při podobném fyzickém nebo psychickém vypětí. Trvají několik minut a okamžitě reagují na podání nitroglycerinu (např. Nitrospray). Mezi další možné spouštěče patří především studené jídlo nebo velké porce jídla. Podle stupně závažnosti se rozlišují (podle doporučení Kanadské kardiovaskulární společnosti) čtyři stadia:

  • I. stadium: při každodenních aktivitách se neobjevují žádné potíže.
  • II. stadium: příznaky anginy pectoris se objevují při zvýšené zátěži (chůze do kopce, rychlý běh v chladu apod.) nebo při psychickém stresu.
  • III. stadium: příznaky se objevují již při lehké fyzické zátěži (při chůzi po rovině nebo každodenních aktivitách).
  • IV. stadium: klidové obtíže, případně obtíže při sebemenší fyzické zátěži.

Nestabilní angina pectoris

Tato forma se může vyvinout ze stabilní anginy pectoris. Záchvaty nabírají s časem na intenzitě nebo se prodlužuje doba jejich trvání a záchvaty omezují pacientovu schopnost vykonávat obvyklé aktivity, případně nastupují náhle navzdory pacientovu klidovému stavu. Nestabilní angině pectoris často předchází prasknutí aterosklerotického plaku s následnou tvorbou krevní sraženiny. Hranice mezi nestabilní anginou pectoris (u níž nedochází k odumírání buněk myokardu) a akutním infarktem myokardu (u nějž ke ztrátě buněk dochází, což se projevuje zvýšením hodnot markerů odumírání buněk, troponinu I a troponinu T či kreatinfosfokinázy) jsou při povrchním vyšetření bez změření laboratorních hodnot jen těžko rozlišitelné. Proto jsou všechny fáze nestabilní anginy pectoris a infarkt myokardu souhrnně nazývány akutní koronární syndrom. Kromě markerů nekrózy k rozlišení pomáhá i výsledek měření EKG.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Infarkt myokardu a angina pectoris

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Angina pectoris: diagnóza a léčba“

    Angina pectoris: diagnóza a léčba

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předcházet infarktu. Včasná diagnóza je důležitá, aby bylo možné co nejdříve nasadit léčbu zpomalující progresi onemocnění. Při podrobném rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na anginu pectoris nebo zda pacient má nemoci, které často s anginou pectoris souvisí. Poté provede lékař důkladné fyzické vyšetření.

  • Ilustrační obrázek k článku „Ischemická choroba srdeční: pohlavně specifické aspekty“

    Ischemická choroba srdeční

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

  • Ilustrační obrázek k článku „Nedomykavost chlopně: příčiny a příznaky“

    Chlopenní vady: příčiny a příznaky

    Chlopenní vady

    Při chlopenních vadách je narušena funkce jedné nebo více srdečních chlopní, čímž dochází k trvalým změnám v průtoku krve srdcem a v důsledku toho i celým oběhovým systémem. Příznaky se mnohdy objeví až dlouho po vzniku chlopenní vady, protože srdce obvykle dokáže poruchy po dlouhou dobu kompenzovat. Vznik chlopenní vady může mít různé příčiny.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: co to je?“

    Infarkt myokardu: co to je?

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Infarkt myokardu (srdeční infarkt) je život ohrožující srdeční příhoda způsobená náhlým a úplným zablokováním některé z koronárních tepen (obvykle krevní sraženinou). V takové situaci je pro minimalizaci následků infarktu zásadní jednat rychle a okamžitě kontaktovat záchrannou službu. Jakmile je totiž jedna z velkých koronárních tepen uzavřena, do části srdečního svalu, kterou tato tepna normálně zásobuje, už není dodáván kyslík a živiny. Pokud céva není během několika hodin znovu zprůchodněna, svalová (srdeční) tkáň odříznutá od přívodu krve odumírá. Čím větší je neprůchodná céva, tím větší je oblast infarktu (tedy svalu, který odumírá) a tím závažnější mohou být příznaky a zdravotní následky.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace