Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

Strava běžně konzumovaná v rozvinutých zemích bývá někdy velmi kalorická a tučná, což rozhodujícím způsobem přispívá k rozvoji rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Důležitou roli hraje i pohyb, mezi jehož pozitivní účinky patří například zlepšování metabolismu lipidů nebo krevního tlaku.


Články

  • Srdečně-cévní onemocnění: příčiny vzniku

    Okamžik, kdy se objeví oběhová porucha nebo jiné fyzické potíže, stejně jako jejich závažnost, závisí na mnoha rizikových faktorech. Strava přímo ovlivňuje rizikové faktory (nejen kardiovaskulárních) onemocnění, jako jsou poruchy metabolismu lipidů, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus 2. typu, obezita a zvýšená hladina homocysteinu. Strava má nepřímý účinek také na zánětlivé a srážlivé procesy v krvi, které při vzniku aterosklerózy, a tím i při rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, rovněž hrají významnou roli.

  • Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

    Stravování hraje v prevenci kardiovaskulárních chorob ústřední roli. Pro předcházení aterosklerotickým změnám, které mohou následně vést ke kardiovaskulárním onemocněním, platí obecná doporučení pro zdravé stravování (potravinová pyramida). Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy, která zároveň obsahuje málo rafinovaných sacharidů (cukr) a nasycených mastných kyselin (především živočišné tuky), má pro srdce a cévy ochranný (kardioprotektivní) účinek.

  • Srdečně-cévní onemocnění a výživa

    Strava doporučovaná při kardiovaskulárních onemocněních se v zásadě neliší od stravy doporučované pro jejich prevenci, pouze intenzita opatření by měla být výraznější. U lidí s aterosklerózou nebo u lidí, kteří již prodělali kardiovaskulární příhodu, je důležité snížit nadváhu. Jednostranné diety nebo extrémní půsty jsou však k tomuto účelu obecně nevhodné, protože nelze vyloučit jejich negativní vliv na srdce a krevní oběh.

  • Srdečně-cévní onemocnění a pohyb

    Kardiovaskulární onemocnění patří ve vyspělých zemích k nejčastějším příčinám úmrtí. Pravidelný pohyb pomáhá předcházet nemocem a zmírňovat negativním následky kardiovaskulárního onemocnění, pokud se již rozvinulo. To platí pro všechna onemocnění srdce a krevního oběhu, jako jsou infarkt myokardu, srdeční zástava, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, vysoký krevní tlak, chronické srdeční selhání nebo angina pectoris. Při většině těchto onemocnění srdce, mozku nebo jiných orgánů dochází k nedostatečnému prokrvení tkání, které je důsledkem částečného nebo úplného ucpání cév.