Onemocnění tepen

Ateroskleróza je velmi často se vyskytující onemocnění tepen, při němž se uvnitř velkých tepen vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty. Tepny v důsledku těchto patologických změn zužují svůj vnitřní průměr (tzv. průsvit) a tvrdnou, ztrácejí svou někdejší pružnost (elasticitu). Ateroskleróza je jedna ze tří forem arteriosklerózy (tvrdnutí tepen), která v principu může postihnout kteroukoli oblast těla. Často jsou postiženy věnčité tepny, krční tepny a aorta. Ateroskleróza – nebo obecně arterioskleróza – může začít již v dětství, s věkem se často postupně zhoršuje (progreduje).

Aneurysmata jsou místní vyboulení cévy, často způsobená místním oslabením cévní stěny. Jejich vývoj je obvykle pomalý a bezpříznakový, proto je aneurysma obvykle objeveno jen náhodou, případně při vyšetření, při kterém se hledá příčina pacientových nespecifických potíží. Diagnóza se provádí pomocí zobrazovacích technik. Léčba tohoto onemocnění závisí především na velikosti a umístění vyboulení a jejím cílem je snížit riziko roztržení (prasknutí) stěny cévy.

Aneurysma (výduť) je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Aneurysma se může objevit kdekoli v těle, ale cévy v mozku jsou postiženy obzvlášť často. Pokud praskne aneurysma v cévách zásobujících mozek, dojde ke krvácení do mozku, což může mít podobné příznaky jako cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) a vyžaduje okamžitou léčbu. Mozkové aneurysma je jen málokdy odhaleno dříve, než dojde k jeho prasknutí, a i to obvykle jen náhodou.

Stenóza karotidy neboli karotická stenóza znamená zúžení vnitřního průměru některé z krčních tepen (někdy označovaných jako krkavice nebo karotidy), které zásobují krví mozek. Stenóza karotidy je obvykle způsobena aterosklerózou. Mezi rizikové faktory se řadí především kouření, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus (cukrovka) a zvýšená hladina krevních lipidů. Stenóza karotidy může vést k poruchám krevního zásobení mozku a je jednou z nejčastějších příčin cévní mozkové příhody.

Zúžení krevních cév ve stresu nebo v chladu je přirozenou ochrannou reakcí těla. Při Raynaudově fenoménu však na tyto podněty reagují periferní krevní cévy (cévy prstů na rukou či nohou, kolena, špička nosu, uši, jazyk nebo bradavky) příliš intenzivně. To vede k náhlému, obvykle bolestivému, zúžení tepen.

Hlavní příčinou ICHDK je ateroskleróza a jako u všech onemocnění, která mají tuto příčinu, je možné její riziko významně snížit řadou preventivních opatření. Ateroskleróza omezuje průtok krve, což vede k nedostatku kyslíku a živin v oblasti zásobované postiženou tepnou (nebo tepnami). Výrazné příznaky se nicméně obvykle objevují až v okamžiku, kdy je zablokování tepny významné.