Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Infarkt myokardu a angina pectoris
  • Aktuální: Angina pectoris: diagnóza a léčba

Angina pectoris: diagnóza a léčba

Kategorie: Infarkt myokardu a angina pectoris – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předcházet infarktu. Včasná diagnóza je důležitá, aby bylo možné co nejdříve nasadit léčbu zpomalující progresi onemocnění. Při podrobném rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na anginu pectoris nebo zda pacient má nemoci, které často s anginou pectoris souvisí. Poté provede lékař důkladné fyzické vyšetření.

Ilustrační obrázek k článku „Angina pectoris: diagnóza a léčba“

Diagnóza

U pacientů s typickými potížemi nebo při podezření na anginu pectoris se nejprve provede klidový elektrokardiogram (EKG), kterým lze odlišit záchvat anginy pectoris od infarktu. Obvykle pak následuje zátěžové EKG a v případě potřeby se provedou další vyšetření, např. dlouhodobé EKG, ultrazvuk srdce (echokardiogram), scintigrafie myokardu, srdeční katetrizace, koronární angiografie a krevní testy.

Léčba základních onemocnění

Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předejít infarktu. Nezbytnou součástí úspěšné terapie je léčba základních onemocnění (tedy takových, které anginu pectoris způsobují) a těch, která zvyšují její riziko. Stejně tak je důležité snažit se o zdravý životní styl. K dispozici jsou možnosti medikamentózní léčby, ale i chirurgické nebo mikrochirurgické (miniinvazivní) zákroky cílící na pacientova onemocnění, která zvyšují riziko ischemické choroby srdeční. Mezi základní léčebná opatření patří:

  • úprava zvýšeného krevního tlaku,
  • úprava hladiny cukru v krvi u diabetu,
  • snížení obsahu tuku v krvi (viz cholesterol, triglyceridy),
  • léčba ledvinové nedostatečnosti,
  • léčba nadváhy nebo obezity.

Zdravý životní styl

Svým vlastním chováním mohou nemocní významně podpořit léčbu základních onemocnění nebo rizikových faktorů anginy pectoris, a celkově tak zlepšit svůj stav. Zdravý životní styl snižuje také riziko vzniku ischemické choroby srdeční. Opatření spojená se zdravým životním stylem zahrnují:

  • Snížení nadváhy: pacienti s anginou pectoris by se měli zvláště snažit o zachování normální hmotnosti.
  • Výživa: doporučují se potraviny s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem vlákniny. Stejně tak se doporučuje zvýšení příjmu polynenasycených mastných kyselin (jsou obsaženy např. v rybách nebo rybím oleji).
  • Pohyb: výkonnost srdce je možné výrazně zvýšit pravidelnou pohybovou aktivitou, jako jsou např. procházky, turistika, nordic walking, plavání nebo jízda na kole. Mírné pohybové aktivity několikrát do týdne jsou tělu prospěšnější než jednorázová silná fyzická zátěž. Pacienti s onemocněním srdce by se před zahájením pravidelných fyzických aktivit měli o vhodnosti plánovaných sportů poradit se svým kardiologem. Ten by měl pomocí ergometrie nebo spiroergometrie zhodnotit schopnost pacienta snášet fyzickou zátěž, aby zjistil, jaký druh pohybu či sportu bude pro pacienta nejvhodnější. Fyzická zátěž organismu by se měla zvyšovat postupně, aby nedošlo k náhlému přetížení srdce a aby se postupně zlepšovala i fyzická výdrž organismu. Může být výhodou, pokud pacient s cvičením začne pod dohledem fyzioterapeuta nebo sportovního lékaře.
  • Vyhýbat se stresu a přepracování: pokud je to možné, pacienti s fyzicky náročným nebo velmi stresujícím zaměstnáním by měli zvážit možnost změny kariéry. Dále se doporučuje naučit se zvládat stres a používat relaxační metody.
  • Nekouřit: bližší informace najdete v článku Závislost na tabáku: kde hledat pomoc?
Poznámka: Léčba stabilní a nestabilní anginy pectoris se do jisté míry liší.

Léčba stabilní anginy pectoris

Medikamentózní léčba stabilní anginy pectoris

V lékové terapii se používají především následující skupiny léčiv:

  • antiagregační léky (např. kyselina acetylsalicylová nebo klopidogrel) zabraňují vzájemné adhezi (slepování) krevních destiček a tím předcházejí vzniku krevních sraženin vedoucích k infarktu myokardu;
  • beta-blokátory snižují srdeční frekvenci a krevní tlak při stresu, čímž snižují také spotřebu kyslíku v srdečním svalu. To vede ke snížení výskytu a intenzity projevů záchvatů anginy pectoris;
  • antagonisté vápníku snižují odpor periferních cév (tedy těch vzdálených od srdce), čímž snižují i krevní tlak. Působí také proti vzniku arytmií. Snižují také spotřebu kyslíku v tkáních a riziko záchvatů anginy pectoris.
  • statiny snižují hladinu „zlého“ LDL-cholesterolu. Jeho krevní hladina by neměla přesáhnout 100 mg/dl.
  • vazodilatátory (především nitráty) způsobují rozšíření (dilataci) cév a uvolnění jejich napětí. To snižuje cévní odpor a krevní tlak. Krev tak obíhá tělem menším odporem, což umožňuje srdci pracovat s menším výkonem a nepřímo se tak zlepšuje i průtok krve do srdečního svalu. Některé krátkodobě působící formy těchto léků se akutně používají ke zmírnění závažných příznaků. Typickým představitelem takového využití je nitroglycerin (ve formě kapslí či spreje), který představuje první volbu v léčbě záchvatů anginy pectoris. Některé vazodilatátory se pro předcházení záchvatům anginy pectoris užívají dlouhodobě.

Chirurgická léčba stabilní anginy pectoris

Chirurgické řešení si klade za cíl:

  • zlepšení prokrvení srdečního svalu,
  • zmírnění příznaků anginy pectoris,
  • snížení rizika vzniku infarktu (ať již prvního nebo opakovaného),
  • zvýšení vytrvalosti a fyzické výkonnosti pacienta,
  • zlepšení prognózy při ischemické chorobě srdeční.

Na výběr jsou tzv. miniinvazivní zákroky, při nichž se operuje skrze katétr zavedený malým řezem v tříslech nebo na ruce (balónková dilatace s nebo bez zavedení stentu), nebo kardiochirurgická operace v celkové anestezii nazývaná bypass.

  • Balónková dilatace je metodou používanou k rozšíření zúžených koronárních tepen, a tedy ke zlepšení průtoku krve zúženým místem. Do zúženého místa se skrze malý řez na žíle ruky nebo v tříslech zavede katétr, na jehož konci je balónek. Balónek se „nafoukne“, čímž zúžené místo cévy opět rozšíří. Aby se céva znovu nesmrštila, je po nafouknutí balónku často do dotyčného místa implantován tzv. stent – malá roztažitelná mřížka z chirurgické oceli nebo kobaltové slitiny, která zůstává v daném místě jako jakési „lešení“ zabraňující novému zúžení. V případě potřeby lze do koronární tepny implantovat více navazujících stentů s určitým stupněm překrytí.
  • Bypass: Nejprve je připravena „náhradní“ céva – obvykle se jedná o zdravou část žíly z nohou pacienta; ještě lepší je, pokud je to možné, použít část hrudní tepny. Provede se podélný řez hrudní kostí a hrudní koš se otevře, čímž chirurg získá přístup k srdci. Připravený kousek cévy se pak našije tak, aby přemostil zablokované nebo silně zúžené místo koronární tepny. Tato operace se pochopitelně provádí v celkové anestezii.


Léčba nestabilní anginy pectoris

Nestabilní angina pectoris a infarkt myokardu jsou shrnuty pod pojem akutní koronární syndrom. Diferenciace se provádí na základě změn EKG a výskytu nebo nepřítomnosti markerů nekrózy (troponin I, troponin T, kreatininfosfokináza) v krvi. Každý pacient s akutním koronárním syndromem musí být okamžitě převezen do nemocnice, protože existuje vysoké riziko srdečního infarktu nebo náhlé srdeční smrti.

Při nedostatečném nasycení krve kyslíkem spočívá počáteční léčba v podávání kyslíku nasogastrickou sondou a umístění pacienta v poloze, kdy je horní část těla vyvýšena. V případě potřeby se používají i léky proti bolesti, atropin a léky na nevolnost a zvracení. Všichni pacienti s akutním koronárním syndromem také dostávají léky snižující srážlivost krve.

Další léčba pak již závisí na přesné diagnóze a rizikovém profilu pacienta. V případě nestabilní anginy pectoris bez zvýšení troponinu se poté, co jsou k dispozici nálezy ze zátěžového EKG, scintigrafie myokardu a/nebo stresové echokardiografie provádí srdeční katetrizace, která je v případě potřeby kombinována s balónkovou dilatací.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud jsou cévy jen mírně zúžené, žádné obtíže se nemusí projevovat, ani když pacient trpí ischemickou chorobou srdeční. Proto by všichni lidé ve věku nad 40 let a všichni dospělí s rodinnou anamnézou ischemické choroby srdeční (tj. pokud mají příbuzného v prvním stupni, který před 60. rokem věku trpí ICHS nebo predispozicí k vysokým hladinám cholesterolu) měli chodit v pětiletých intervalech na pravidelné lékařské prohlídky, při nichž jejich praktický lékař nebo internista zhodnotí riziko vzniku ICHS.

Pokud se vyskytnou potíže, které by mohly naznačovat onemocnění věnčitých tepen, měl by pacient co nejdříve konzultovat svého praktického lékaře. Stabilní angina pectoris je léčena ambulantně, nicméně každý pacient s akutním koronárním syndromem musí být okamžitě převezen do nemocnice, protože existuje zvýšené riziko infarktu.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Infarkt myokardu a angina pectoris

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Ischemická choroba srdeční: pohlavně specifické aspekty“

    Ischemická choroba srdeční

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: diagnóza“

    Infarkt myokardu: diagnóza

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Infarkt myokardu je akutní, život ohrožující situace, při níž se počítá každá minuta. Pokud je ucpána některá z velkých koronárních cév, část srdečního svalu již není zásobována kyslíkem a živinami. V takovém případě je nutné průtok krve co nejdříve obnovit, aby se zabránilo odumírání srdečního svalu vlivem nedostatku kyslíku. Rychlé jednání je tedy pro prognózu pacienta zásadní. První kroky v nemocnici jsou vždy odebrání vzorku krve a EKG.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: léčba“

    Infarkt myokardu: léčba

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Nejdůležitějším faktorem při akutním infarktu myokardu je čas. Každá minuta, po kterou věnčité tepny nezásobují srdce, jej poškozuje a čím dříve jsou postiženi léčeni, tím větší je jejich šance na přežití bez trvalých následků. Co nejčasnější zahájení terapie má proto zásadní význam a je nutné si uvědomit, že čas začíná běžet již s nástupem prvních příznaků, ne až s příchodem pacienta do nemocnice! Je tedy nesmírně důležité, aby postižené osoby, jejich příbuzní nebo jiné přítomné osoby v případě nouze okamžitě rozpoznaly počáteční příznaky a okamžitě jednali, čímž se zásadně zmenší zdržení od nástupu potíží po přijetí do nemocnice.

  • Ilustrační obrázek k článku „Angina pectoris: příčiny a příznaky“

    Angina pectoris: příčiny a příznaky

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Termín angina pectoris pochází z latinského výrazu „tlak na hrudi“, typickým příznakem tohoto onemocnění je totiž ostrá bolest na hrudi. Onemocnění koronárních tepen však může být přítomno, aniž by pacient pociťoval jakékoliv příznaky. Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a do jaké míry.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace