Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Pohlavní orgány, pohlavní hormony
  • Mužské pohlavní hormony
  • Aktuální: Nedostatek testosteronu u mužů

Nedostatek testosteronu u mužů

Kategorie: Mužské pohlavní hormony – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Pohlavní hormon testosteron je důležitý pro normální vývoj u mužů a pro zdravý organismus. Testosteron mimo jiné ovlivňuje reprodukční schopnost, sexuální funkce, růst svalů, hustotu kostí a reguluje metabolismus tuků. Například v embryonálním stadiu řídí testosteron vznik mužských pohlavních orgánů. V pubertě začnou hormony aktivovat tvorbu spermií a zvyšovat produkci testosteronu. To má za následek rozvoj sekundárních mužských znaků (např. hluboký hlas, ochlupení obličeje, svalovou hmotu, velikost kostí atd.), a dochází k pohlavní zralosti.

Ilustrační obrázek Nedostatek testosteronu u mužů

Testosteron je produkován Leydigovými buňkami varlat. Produkci testosteronu a tvorbu spermií (spermatogenezi) řídí i další hormony, jako je luteinizační hormon (LH), folikuly stimulující hormon (FSH) a gonadotropin uvolňující hormon (GnRH). Tyto hormony jsou tvořeny v mezimozku. V krvi je testosteron vázán a transportován krevním proteinem – sexuální hormony vázány globulinem (SHBG).

Co ovlivňuje hladinu testosteronu

Hladina testosteronu kolísá a u každého muže je jinak vysoká. V průběhu dne jsou nejvyšší hladiny testosteronu ráno a dopoledne. Kromě toho mohou k nízké hladině testosteronu přispívat i další faktory. Mezi ně patří:

  • silná nadváha – většinou způsobená nedostatkem pohybu a nevyváženou stravou,
  • nadměrná konzumace alkoholu, drog, zneužívání léků,
  • dlouhý půst,
  • velmi namáhavá fyzická aktivita,
  • psychický stres,
  • těžké infekce a chronická onemocnění, např. cukrovka 2. typu.

Hladiny testosteronu pomalu klesají i díky tělesným změnám ve stáří. Zdravý životní styl omezuje další negativní vlivy na produkci a působení testosteronu a pomáhá předcházet nedostatku testosteronu.

Příčiny nedostatku testosteronu

Nedostatek testosteronu může mít různé příčiny:

Poruchy nebo onemocnění varlat (primární hypogonadismus): Leydigovy buňky varlat nemohou tvořit testosteron. Možné příčiny jsou např.:

  • absence nebo ztráta funkce varlat (anorchie)
  • zánět varlat (orchitida), např. následkem příušnic
  • poranění varlat, rakovina varlat
  • Klinefelterův syndrom

Poruchy hypotalamu nebo hypofýzy (sekundární hypogonadismus): Tvorba hormonů pro centrální řízení produkce testosteronu (LH, FSH; GnRH) může být narušena z důvodu různých onemocnění. K nim patří:

  • insuficience hypofýzy (nedostatečná funkce nebo selhání hypofýzy)
  • hypofyzární adenom (nezhoubný nádor v hypofýze)
  • nedostatek hormonu uvolňujícího gonadotropiny, který může být vyvolán systémovým onemocněním, nežádoucími účinky léčiv, užíváním drog nebo toxiny
  • Kallmannův syndrom
  • poranění mozku

Odolnost vůči androgenům v důsledku genetických onemocnění

Hypogonadismus spojený s věkem: Smíšená forma primárního a sekundárního hypogonadismu je často spojena s nadbytkem břišního tuku a metabolickým syndromem. Více informací naleznete v článku Nedostatek testosteronu ve stáří.

Příznaky

Příznaky nedostatku testosteronu se mohou projevovat různě silně. Obvykle trvají delší dobu, nejméně několik týdnů. Nedostatek testosteronu v pubertě a po jejím ukončení se projevuje odlišnými příznaky.

Mezi příznaky nedostatku testosteronu v pubertě patří například:

  • chybějící změna hlasu (mutování),
  • bledost pokožky,
  • nedostatečně vyvinuté svalstvo,
  • dětský penis,
  • chybějící varlata,
  • chybí rozvoj erektilní schopnosti a libida (sexuální touhy),
  • netvoří se sperma.

Mezi příznaky nedostatku testosteronu po ukončení puberty patří například:

  • ztráta sexuální touhy (ztráta libida),
  • erektilní dysfunkce,
  • pokles sexuální aktivity,
  • výkyvy nálad, depresivní stavy, ztráta energie,
  • poruchy spánku,
  • snížení svalové hmoty,
  • zmenšení varlat,
  • zvýšení množství břišního tuku,
  • příznaky metabolického syndromu,
  • kognitivní poruchy, zejména omezení prostorového vnímání.

Různé sexuální, psychologické, kognitivní a tělesně-orgánové příznaky nedostatku testosteronu mohou být způsobeny i jinými poruchami. Proto se lékaři snaží stanovit příčinu podrobnou diagnostikou.

Diagnóza

Diagnostika při podezření na nedostatek testosteronu u mužů zahrnuje minimálně anamnézu, fyzické vyšetření a laboratorní vyšetření. Při fyzickém vyšetření kontroluje lékař mimo jiné prsa, ochlupení, obvod břicha, penis, varlata a prostatu.

Při laboratorním vyšetření se stanovuje celkový testosteron. Měření hladiny testosteronu musí probíhat ráno mezi sedmou a jedenáctou hodinou, neboť hladina testosteronu u mužů je ráno zvýšená. Výsledky musí být potvrzeny druhým měřením. Pro celkový testosteron je v lékařských pokynech uvedena následující klasifikace:

  • nad 12 nmol/litr (3,46 ng/ml): normální hladina, nejde o nedostatek testosteronu
  • mezi 12 a 8 nmol/litr: ukazatel nedostatku testosteronu, jsou nutná další laboratorní vyšetření (např. volný testosteron)
  • pod 8 nmol/litr (2,31 ng/ml): nedostatek testosteronu z důvodu onemocnění
Poznámka: V normálním rozmezí hodnot různých laboratoří existují rozdíly. Proto musí být mezní hodnoty případně určeny pomocí referenčních hodnot dané laboratoře.

Taktéž měření volného testosteronu může mít význam pro stanovení diagnózy. Testosteron se v krvi váže ve velké míře (cca 97 %) na proteiny, např. SHBG, a vyskytuje se pouze v malé míře (cca jedno až tři procenta) jako volný hormon. Pro další vymezení příčiny se měří hladiny hormonů SHBG, LH a FSH v krevním séru. Z toho může lékař usoudit, zda se jedná o primární nebo sekundární hypogonadismus, resp. hypogonadismus ve stáří. Případně mohou být nutná další vyšetření k diagnostice základního onemocnění, např. sonografické vyšetření varlat a prostaty.

Léčba

Předpokladem pro výběr hormonálního substitučního přípravku (např. testosteron, GnRH) je přesná znalost příčiny, která je odpovědná za nedostatek testosteronu. Před zahájením léčby stanoví lékař možná rizika nebo onemocnění, která by mohla vyloučit substituční léčbu testosteronem. Kontraindikací pro léčbu testosteronem je například rakovina prostaty, rakovina prsu u mužů, polycytémie (vzácné onemocnění krvetvorných buněk), syndrom spánkové apnoe nebo neplodnost.

Cílem substituční terapie testosteronem je obnovit normální hladinu testosteronu. Tím by se měly vyléčit obtíže nebo onemocnění způsobené nedostatkem testosteronu. Patří k nim:

  • opožděná puberta,
  • Klinefelterův syndrom,
  • poruchy sexuálních funkcí,
  • omezená kostní hmota.

Pro léčbu testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách, např. léky k polykání, injekce nebo gely a náplasti k aplikaci na kůži. Ošetřující lékař rozhodne spolu s pacientem, který přípravek je nejvhodnější. Dále lékař pacienta informuje o prognóze, nebo o pravděpodobném úspěchu léčby a vysvětlí možná rizika a vedlejší účinky. Dávkování a přípravek se volí tak, aby se hladina testosteronu ustálila v normálním rozmezí. Za tohoto předpokladu se nežádoucí účinky objevují jen velmi zřídka.

Nežádoucí účinky

Substituční terapie testosteronem může dočasně potlačit spermatogenezi. Pokud si pacient přeje mít děti, může lékař navrhnout jiné hormonální přípravky. Velmi vzácné vedlejší účinky substituční terapie testosteronem zahrnují například otok mléčných žláz (gynekomastie), zmenšení varlat a zvýšení počtu červených krvinek, což může být spojeno se zhoršením průtoku krve a případně se zvýšeným rizikem trombózy. Při podávání testosteronu se může zhoršit spánková apnoe.

Nebezpečný doping

Přípravky obsahující testosteron jsou léky na předpis. Lékař je používá k léčbě pacienta s nedostatkem testosteronu při určitých indikacích. Zneužívání testosteronu například k podpoře růstu svalů nebo při dopingu může vést k nebezpečnému poškození zdraví.

Monitoring léčby

Ověření úspěšnosti léčby se provádí pomocí pravidelných laboratorních vyšetření hodnot testosteronu pacienta. Lékařské pokyny dále doporučují při substituční terapii testosteronem následující kontrolní vyšetření: laboratorní hodnoty hematokritu, hemoglobinu, PSA, rektální vyšetření prostaty a vyšetření prsu.

Na koho se mohu obrátit?

Pro objasnění obtíží týkajících se sexuálního vývoje nebo sexuálních funkcí se můžete obrátit na tyto lékaře:

  • praktický lékař,
  • pediatr,
  • odborný lékař- urolog,
  • odborný lékař- androlog,
  • odborný lékař - internista se specializací na endokrinologii.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Mužské pohlavní hormony

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

    Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

    Mužské pohlavní hormony

    Gynekomastie znamená nezhoubné zvětšení mléčných žláz u mužů. Může se vyskytovat na jedné nebo na obou stranách, a být bolestivé či nebolestivé. Fyziologicky se vyskytuje ihned po narození, během puberty a ve vyšším věku. Patogenní formy jsou často podmíněny hormonálními poruchami, užíváním léků, nebo jinými základními onemocněními (nadváha, cirhóza jater). Pravá gynekomastie se odlišuje od pseudogynekomastie. Ta se vyznačuje zvýšeným obsahem tuku bez zvětšení prsní žlázy a vyskytuje se nejčastěji u mužů s nadváhou, ale může být způsobena i nezhoubným nádorem.

  • Ilustrační obrázek Nedostatek testosteronu ve stáří

    Nedostatek testosteronu ve stáří

    Mužské pohlavní hormony

    Hormonální metabolismus člověka se ve stáří mění. V průběhu času ztrácí tělo schopnost správně regulovat hormony a je vylučováno méně hormonů. Je to součást normálního procesu stárnutí a fyzických změn ve stáří. U mužů pomalu klesá hladina celkového testosteronu od věku přibližně 40 let, o cca 0,4 % za rok. Produkce testosteronu se však obvykle nezastaví. U většiny mužů zůstávají hodnoty testosteronu i ve stáří v normálním rozmezí.

  • Ilustrační obrázek Syndrom polycystických ovarií (PCOS)

    Syndrom polycystických ovarií (PCOS)

    Ženské pohlavní hormony, menstruační cyklus

    Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je nejčastější hormonální poruchou u žen. Klinický obraz je různorodý. První obtíže se obvykle objevují již v pubertě, i když u většiny žen se typické příznaky rozvinou teprve později. Včasné stanovení diagnózy a zahájení léčby je nezbytné proto, aby se zabránilo pozdějším následkům. PCOS je často příčinou nemožnosti mít děti.

  • Ilustrační obrázek Zánět varlat (orchitida)

    Zánět varlat (orchitida)

    Onemocnění mužských pohlavních orgánů

    Zánět varlat je poměrně vzácné onemocnění, které může postihnout jedno, nebo vzácněji také obě varlata. Typickým příznakem jsou bolestivá a oteklá varlata. Příčinou zánětu varlat je řada nejrůznějších faktorů, jako jsou infekce (např. příušnice), nebo lokální zranění a chirurgické zákroky. Diagnostika se provádí vyšetřením postiženého varlete, které je následováno různými dalšími testy. Léčba závisí na konkrétní příčině zánětu varlat.

Doporučené zdroje

  • Andropauza

    Mužské pohlavní hormony

    Kdy začíná u mužů andropauza, proč k ní dochází a jaké jsou její příznaky? Týká se andropauza každého muže? Může souviset snížení sexuálního apetitu a problémy s erekcí s mužským přechodem? Které choroby ohrožují muže po padesátce? Jak se muži vyrovnávají se změnami, které zpravidla nastávají v průběhu přechodu? Informace o mužském přechodu naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 16.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace