Testosteron je produkován Leydigovými buňkami varlat. Produkci testosteronu a tvorbu spermií (spermatogenezi) řídí i další hormony, jako je luteinizační hormon (LH), folikuly stimulující hormon (FSH) a gonadotropin uvolňující hormon (GnRH). Tyto hormony jsou tvořeny v mezimozku. V krvi je testosteron vázán a transportován krevním proteinem – sexuální hormony vázány globulinem (SHBG).
Co ovlivňuje hladinu testosteronu
Hladina testosteronu kolísá a u každého muže je jinak vysoká. V průběhu dne jsou nejvyšší hladiny testosteronu ráno a dopoledne. Kromě toho mohou k nízké hladině testosteronu přispívat i další faktory. Mezi ně patří:
- silná nadváha – většinou způsobená nedostatkem pohybu a nevyváženou stravou,
- nadměrná konzumace alkoholu, drog, zneužívání léků,
- dlouhý půst,
- velmi namáhavá fyzická aktivita,
- psychický stres,
- těžké infekce a chronická onemocnění, např. cukrovka 2. typu.
Hladiny testosteronu pomalu klesají i díky tělesným změnám ve stáří. Zdravý životní styl omezuje další negativní vlivy na produkci a působení testosteronu a pomáhá předcházet nedostatku testosteronu.
Příčiny nedostatku testosteronu
Nedostatek testosteronu může mít různé příčiny:
Poruchy nebo onemocnění varlat (primární hypogonadismus): Leydigovy buňky varlat nemohou tvořit testosteron. Možné příčiny jsou např.:
- absence nebo ztráta funkce varlat (anorchie)
- zánět varlat (orchitida), např. následkem příušnic
- poranění varlat, rakovina varlat
- Klinefelterův syndrom
Poruchy hypotalamu nebo hypofýzy (sekundární hypogonadismus): Tvorba hormonů pro centrální řízení produkce testosteronu (LH, FSH; GnRH) může být narušena z důvodu různých onemocnění. K nim patří:
- insuficience hypofýzy (nedostatečná funkce nebo selhání hypofýzy)
- hypofyzární adenom (nezhoubný nádor v hypofýze)
- nedostatek hormonu uvolňujícího gonadotropiny, který může být vyvolán systémovým onemocněním, nežádoucími účinky léčiv, užíváním drog nebo toxiny
- Kallmannův syndrom
- poranění mozku
Odolnost vůči androgenům v důsledku genetických onemocnění
Hypogonadismus spojený s věkem: Smíšená forma primárního a sekundárního hypogonadismu je často spojena s nadbytkem břišního tuku a metabolickým syndromem. Více informací naleznete v článku Nedostatek testosteronu ve stáří.
Příznaky
Příznaky nedostatku testosteronu se mohou projevovat různě silně. Obvykle trvají delší dobu, nejméně několik týdnů. Nedostatek testosteronu v pubertě a po jejím ukončení se projevuje odlišnými příznaky.
Mezi příznaky nedostatku testosteronu v pubertě patří například:
- chybějící změna hlasu (mutování),
- bledost pokožky,
- nedostatečně vyvinuté svalstvo,
- dětský penis,
- chybějící varlata,
- chybí rozvoj erektilní schopnosti a libida (sexuální touhy),
- netvoří se sperma.
Mezi příznaky nedostatku testosteronu po ukončení puberty patří například:
- ztráta sexuální touhy (ztráta libida),
- erektilní dysfunkce,
- pokles sexuální aktivity,
- výkyvy nálad, depresivní stavy, ztráta energie,
- poruchy spánku,
- snížení svalové hmoty,
- zmenšení varlat,
- zvýšení množství břišního tuku,
- příznaky metabolického syndromu,
- kognitivní poruchy, zejména omezení prostorového vnímání.
Různé sexuální, psychologické, kognitivní a tělesně-orgánové příznaky nedostatku testosteronu mohou být způsobeny i jinými poruchami. Proto se lékaři snaží stanovit příčinu podrobnou diagnostikou.
Diagnóza
Diagnostika při podezření na nedostatek testosteronu u mužů zahrnuje minimálně anamnézu, fyzické vyšetření a laboratorní vyšetření. Při fyzickém vyšetření kontroluje lékař mimo jiné prsa, ochlupení, obvod břicha, penis, varlata a prostatu.
Při laboratorním vyšetření se stanovuje celkový testosteron. Měření hladiny testosteronu musí probíhat ráno mezi sedmou a jedenáctou hodinou, neboť hladina testosteronu u mužů je ráno zvýšená. Výsledky musí být potvrzeny druhým měřením. Pro celkový testosteron je v lékařských pokynech uvedena následující klasifikace:
- nad 12 nmol/litr (3,46 ng/ml): normální hladina, nejde o nedostatek testosteronu
- mezi 12 a 8 nmol/litr: ukazatel nedostatku testosteronu, jsou nutná další laboratorní vyšetření (např. volný testosteron)
- pod 8 nmol/litr (2,31 ng/ml): nedostatek testosteronu z důvodu onemocnění
Taktéž měření volného testosteronu může mít význam pro stanovení diagnózy. Testosteron se v krvi váže ve velké míře (cca 97 %) na proteiny, např. SHBG, a vyskytuje se pouze v malé míře (cca jedno až tři procenta) jako volný hormon. Pro další vymezení příčiny se měří hladiny hormonů SHBG, LH a FSH v krevním séru. Z toho může lékař usoudit, zda se jedná o primární nebo sekundární hypogonadismus, resp. hypogonadismus ve stáří. Případně mohou být nutná další vyšetření k diagnostice základního onemocnění, např. sonografické vyšetření varlat a prostaty.
Léčba
Předpokladem pro výběr hormonálního substitučního přípravku (např. testosteron, GnRH) je přesná znalost příčiny, která je odpovědná za nedostatek testosteronu. Před zahájením léčby stanoví lékař možná rizika nebo onemocnění, která by mohla vyloučit substituční léčbu testosteronem. Kontraindikací pro léčbu testosteronem je například rakovina prostaty, rakovina prsu u mužů, polycytémie (vzácné onemocnění krvetvorných buněk), syndrom spánkové apnoe nebo neplodnost.
Cílem substituční terapie testosteronem je obnovit normální hladinu testosteronu. Tím by se měly vyléčit obtíže nebo onemocnění způsobené nedostatkem testosteronu. Patří k nim:
- opožděná puberta,
- Klinefelterův syndrom,
- poruchy sexuálních funkcí,
- omezená kostní hmota.
Pro léčbu testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách, např. léky k polykání, injekce nebo gely a náplasti k aplikaci na kůži. Ošetřující lékař rozhodne spolu s pacientem, který přípravek je nejvhodnější. Dále lékař pacienta informuje o prognóze, nebo o pravděpodobném úspěchu léčby a vysvětlí možná rizika a vedlejší účinky. Dávkování a přípravek se volí tak, aby se hladina testosteronu ustálila v normálním rozmezí. Za tohoto předpokladu se nežádoucí účinky objevují jen velmi zřídka.
Nežádoucí účinky
Substituční terapie testosteronem může dočasně potlačit spermatogenezi. Pokud si pacient přeje mít děti, může lékař navrhnout jiné hormonální přípravky. Velmi vzácné vedlejší účinky substituční terapie testosteronem zahrnují například otok mléčných žláz (gynekomastie), zmenšení varlat a zvýšení počtu červených krvinek, což může být spojeno se zhoršením průtoku krve a případně se zvýšeným rizikem trombózy. Při podávání testosteronu se může zhoršit spánková apnoe.
Nebezpečný doping
Přípravky obsahující testosteron jsou léky na předpis. Lékař je používá k léčbě pacienta s nedostatkem testosteronu při určitých indikacích. Zneužívání testosteronu například k podpoře růstu svalů nebo při dopingu může vést k nebezpečnému poškození zdraví.
Monitoring léčby
Ověření úspěšnosti léčby se provádí pomocí pravidelných laboratorních vyšetření hodnot testosteronu pacienta. Lékařské pokyny dále doporučují při substituční terapii testosteronem následující kontrolní vyšetření: laboratorní hodnoty hematokritu, hemoglobinu, PSA, rektální vyšetření prostaty a vyšetření prsu.
Na koho se mohu obrátit?
Pro objasnění obtíží týkajících se sexuálního vývoje nebo sexuálních funkcí se můžete obrátit na tyto lékaře:
- praktický lékař,
- pediatr,
- odborný lékař- urolog,
- odborný lékař- androlog,
- odborný lékař - internista se specializací na endokrinologii.