Nejdůležitější diferenciální diagnózou u jednostranné gynekomastie je rakovina prsu (karcinom prsu), přičemž rakovina prsu u mužů je velmi vzácná a představuje pouze jedno procento všech karcinomů prsu.
Jak častá je gynekomastie?
Četnost výskytu fyziologické, tzn. nepatologické gynekomastie, se značně liší podle věku:
- V raném kojeneckém věku se vyskytuje u 60 až 90 procent chlapců a obvykle vymizí během několika týdnů po narození.
- V pubertě se vyskytuje ve věku od 10 do 12, nejčastěji však u chlapců ve věku od 13-14 let, a to až u 60 procent. Spontánní vymizení v následujícím roce nebo dvou bylo pozorováno u více než 40 % postižených osob. Pohlavní vývoj s tvorbou sekundárních pohlavních znaků a fyziologickým růstem varlat není ovlivněn a probíhá normálně.
- Třetí nejčastější výskyt je ve věku mezi 50 a 80 lety, přičemž postiženo je 25 až 65 % mužů v této věkové skupině.
Jak se rozvíjí gynekomastie?
Rozvoj gynekomastie probíhá obvykle ve dvou fázích. V proliferativní fázi trvající několik měsíců dochází k růstu těla mléčné žlázy. Tato zmnožená tkáň může opět ustoupit. V následující fibrózní fázi dochází ke ztvrdnutí tkáně, které je již nevratné.
Jaké jsou příčiny gynekomastie?
Gynekomastie není samostatným onemocněním, ale je příznakem narušeného poměru estrogenů a androgenů. Možné příčiny této endokrinní poruchy jsou různorodé. Avšak v některých stadiích života (u novorozenců, v pubertě nebo ve stáří) je gynekomastie častým fyziologickým jevem.
Patologické formy mohou mít různé příčiny:
- hormonální nerovnováha mezi estrogeny a androgeny, především zvýšená hladina estrogenů nebo jejich působení, nebo snížená hladina androgenů nebo jejich působení;
- nádory varlat, nadledvin nebo hypofýzy produkující hormony (prolaktinomy);
- celková onemocnění: např. cirhóza jater, zvýšená funkce štítné žlázy, obezita, nedostatečná funkce ledvin;
- léky: např. spironolakton, cimetidin, ranitidin, omeprazol, ketotonazol, bicalutamid, finasterid, diazepam, nifedipin, digitoxin, kaptopril, enalapril, amiodaron, anabolicko-androgenní steroidy (AAS pro dopingové účely);
- drogy: např. alkohol, heroin, metadon, marihuana, amfetaminy;
- vliv životního prostředí a výživy (zřídka): např. sójové mléko, mýdla a šampony s obsahem levandulového nebo čajovníkového oleje, fytoestrogeny, isoflavony;
- mechanické vlivy: tlak, úder, tření (např. u vojáků);
- genetické faktory: např. chromozomální abnormality u Klinefelterova syndromu.
Spouštěč však v mnoha případech nelze zjistit (idiopatická gynekomastie), resp. spolupůsobí několik faktorů.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Klinicky se gynekomastie projevuje většinou jako oboustranné zvětšení prsní bradavky a dvorce včetně hmatné mléčné žlázy, obvykle v pramenech, která je často bolestivá. Toto zvětšení může vést k subjektivním potížím, jako je pocit ztuhlosti prsou a citlivost bradavek na dotyk, ale může být také zcela bez obtíží (asymptomatické).
Jak se stanovuje diagnóza?
Cílem je odlišit fyziologickou gynekomastii od patologické, přičemž diagnóza fyziologické změny prsu představuje vždy vylučovací diagnózu. Anamnéza je vždy zaměřena na nástup a průběh vývoje příznaků, výživu, konzumaci alkoholu nebo drog, podrobný seznam užívaných léků, různé příznaky nedostatku androgenů nebo jiná onemocnění. Bolestivé a rychlé zvětšení prsu je přitom hodnoceno spíše negativněji. V rámci fyzického vyšetření se prohmatává oblast prsou a genitálií (k vyloučení nádoru varlat) včetně lokálních mízních uzlin.
Gynekomastie je diagnostikována, jestliže má hmatná tkáň žlázy v oblasti bradavky průměr nejméně dva centimetry. Další kvantifikaci lze provést podle Tannerovy stupnice (1986):
- Stadium B1: není hmatná žádná mléčná žláza,
- Stadium B2: zvětšené prsní dvorce, klenutá mléčná žláza,
- Stadium B3: mléčná žláza je větší než dvorec,
- Stadium B4: dvorec je nadzvednut mléčnou žlázou (puchýřkovitý útvar),
- Stadium B5: odpovídá zralému ženskému prsu.
Laboratorní diagnostika zahrnuje stanovení hladiny hormonů a jaterních a ledvinových parametrů, a při podezření nádorové markery a analýzu chromozómů. Navíc se provádějí následující zobrazovací postupy:
- ultrazvukové vyšetření prsou k vyloučení pseudogynekomastie,
- mamografické vyšetření k vyloučení karcinomu prsu,
- při podezření na nádory v jiných endokrinních žlázách ultrazvukové vyšetření, výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance těchto orgánů.
Odběr tkáně je indikován při podezření na zhoubný nádor především při asymetrickém nálezu.
Jak probíhá léčba gynekomastie?
Ne každou gynekomastii je nutné léčit. Cílem je eliminace, případně léčba příčinných faktorů. Fyziologická nebo idiopatická gynekomastie vymizí často sama od sebe. Vyžaduje léčbu pouze v případě, kdy způsobuje bolesti nebo psychické problémy z estetických důvodů. V závislosti na spouštěči je k dispozici léková terapie (pouze v reverzibilní fázi) nebo chirurgické postupy (kosmetická korekce), pokud došlo k dlouhodobé (6 až 12 měsíců) již fibrozované gynekomastii. Při silném duševním utrpení lze do léčby zapojit např. klinického psychologa.
Na koho se mohu obrátit?
Při zvětšení prsních žláz můžete kontaktovat tyto lékaře (podle věku):
- praktický lékař,
- odborný lékař – androlog a urolog,
- odborný lékař – endokrinolog,
- odborný lékař pro děti a dorost.
