Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Pohlavní orgány, pohlavní hormony
  • Mužské pohlavní hormony
  • Aktuální: Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

Kategorie: Mužské pohlavní hormony – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Gynekomastie znamená nezhoubné zvětšení mléčných žláz u mužů. Může se vyskytovat na jedné nebo na obou stranách, a být bolestivé či nebolestivé. Fyziologicky se vyskytuje ihned po narození, během puberty a ve vyšším věku. Patogenní formy jsou často podmíněny hormonálními poruchami, užíváním léků, nebo jinými základními onemocněními (nadváha, cirhóza jater). Pravá gynekomastie se odlišuje od pseudogynekomastie. Ta se vyznačuje zvýšeným obsahem tuku bez zvětšení prsní žlázy a vyskytuje se nejčastěji u mužů s nadváhou, ale může být způsobena i nezhoubným nádorem.

Ilustrační obrázek Zvětšení prsních žláz u mužů (gynekomastie)

Nejdůležitější diferenciální diagnózou u jednostranné gynekomastie je rakovina prsu (karcinom prsu), přičemž rakovina prsu u mužů je velmi vzácná a představuje pouze jedno procento všech karcinomů prsu.

Jak častá je gynekomastie?

Četnost výskytu fyziologické, tzn. nepatologické gynekomastie, se značně liší podle věku:

  • V raném kojeneckém věku se vyskytuje u 60 až 90 procent chlapců a obvykle vymizí během několika týdnů po narození.
  • V pubertě se vyskytuje ve věku od 10 do 12, nejčastěji však u chlapců ve věku od 13-14 let, a to až u 60 procent. Spontánní vymizení v následujícím roce nebo dvou bylo pozorováno u více než 40 % postižených osob. Pohlavní vývoj s tvorbou sekundárních pohlavních znaků a fyziologickým růstem varlat není ovlivněn a probíhá normálně.
  • Třetí nejčastější výskyt je ve věku mezi 50 a 80 lety, přičemž postiženo je 25 až 65 % mužů v této věkové skupině.

Jak se rozvíjí gynekomastie?

Rozvoj gynekomastie probíhá obvykle ve dvou fázích. V proliferativní fázi trvající několik měsíců dochází k růstu těla mléčné žlázy. Tato zmnožená tkáň může opět ustoupit. V následující fibrózní fázi dochází ke ztvrdnutí tkáně, které je již nevratné.

Jaké jsou příčiny gynekomastie?

Gynekomastie není samostatným onemocněním, ale je příznakem narušeného poměru estrogenů a androgenů. Možné příčiny této endokrinní poruchy jsou různorodé. Avšak v některých stadiích života (u novorozenců, v pubertě nebo ve stáří) je gynekomastie častým fyziologickým jevem.

Patologické formy mohou mít různé příčiny:

  • hormonální nerovnováha mezi estrogeny a androgeny, především zvýšená hladina estrogenů nebo jejich působení, nebo snížená hladina androgenů nebo jejich působení;
  • nádory varlat, nadledvin nebo hypofýzy produkující hormony (prolaktinomy);
  • celková onemocnění: např. cirhóza jater, zvýšená funkce štítné žlázy, obezita, nedostatečná funkce ledvin;
  • léky: např. spironolakton, cimetidin, ranitidin, omeprazol, ketotonazol, bicalutamid, finasterid, diazepam, nifedipin, digitoxin, kaptopril, enalapril, amiodaron, anabolicko-androgenní steroidy (AAS pro dopingové účely);
  • drogy: např. alkohol, heroin, metadon, marihuana, amfetaminy;
  • vliv životního prostředí a výživy (zřídka): např. sójové mléko, mýdla a šampony s obsahem levandulového nebo čajovníkového oleje, fytoestrogeny, isoflavony;
  • mechanické vlivy: tlak, úder, tření (např. u vojáků);
  • genetické faktory: např. chromozomální abnormality u Klinefelterova syndromu.

Spouštěč však v mnoha případech nelze zjistit (idiopatická gynekomastie), resp. spolupůsobí několik faktorů.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Klinicky se gynekomastie projevuje většinou jako oboustranné zvětšení prsní bradavky a dvorce včetně hmatatelné mléčné žlázy, obvykle v pramenech, které jsou často bolestivé. Toto zvětšení může vést k subjektivním potížím, jako je pocit ztuhlosti prsou a citlivost bradavek na dotyk, ale může být také zcela bez obtíží (asymptomatické).

Jak se stanovuje diagnóza?

Cílem je odlišit fyziologickou gynekomastii od patologické, přičemž diagnóza fyziologické změny prsu představuje vždy vylučovací diagnózu. Anamnéza je vždy zaměřena na nástup a průběh vývoje příznaků, výživu, konzumaci alkoholu nebo drog, podrobný seznam užívaných léků, různé příznaky nedostatku androgenů nebo jiná onemocnění. Bolestivé a rychlé zvětšení prsu je přitom hodnoceno spíše negativněji. V rámci fyzického vyšetření se prohmatává oblast prsou a genitálií (k vyloučení nádoru varlat) včetně lokálních mízních uzlin.

Gynekomastie je diagnostikována, jestliže má hmatná tkáň žlázy v oblasti bradavky průměr nejméně dva centimetry. Další kvantifikaci lze provést podle Tannerovy stupnice (1986):

  • Stadium B1: není hmatatelná žádná mléčná žláza,
  • Stadium B2: zvětšené prsní dvorce, klenutá mléčná žláza,
  • Stadium B3: mléčná žláza je větší než dvorec,
  • Stadium B4: dvorec je nadzvednut mléčnou žlázou (puchýřkovitý útvar),
  • Stadium B5: odpovídá zralému ženskému prsu.

Laboratorní diagnostika zahrnuje stanovení hladiny hormonů a jaterních a ledvinových parametrů, a při podezření nádorové markery a analýzu chromozómů. Navíc se provádějí následující zobrazovací postupy:

  • ultrazvukové vyšetření prsou k vyloučení pseudogynekomastie,
  • mamografické vyšetření k vyloučení karcinomu prsu,
  • při podezření na nádory v jiných endokrinních žlázách ultrazvukové vyšetření, výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance těchto orgánů.

Odběr tkáně je indikován při podezření na zhoubný nádor především při asymetrickém nálezu.

Jak probíhá léčba gynekomastie?

Ne každou gynekomastii je nutné léčit. Cílem je eliminace, případně léčba příčinných faktorů. Fyziologická nebo idiopatická gynekomastie vymizí často sama od sebe. Vyžaduje léčbu pouze v případě, kdy způsobuje bolesti nebo psychické problémy z estetických důvodů. V závislosti na spouštěči je k dispozici léková terapie (pouze v reverzibilní fázi) nebo chirurgické postupy (kosmetická korekce), pokud došlo k dlouhodobé (6 až 12 měsíců) již fibrozované gynekomastii. Při silném duševním utrpení lze do léčby zapojit např. klinického psychologa.

Na koho se mohu obrátit?

Při zvětšení prsních žláz můžete kontaktovat tyto lékaře (podle věku):

  • praktický lékař,
  • odborný lékař – androlog a urolog,
  • odborný lékař – endokrinolog,
  • odborný lékař pro děti a dorost.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Mužské pohlavní hormony

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Zvětšená prostata: základní informace

    Zvětšená prostata: co to je?

    Onemocnění mužských pohlavních orgánů

    Prostata (předstojná žláza) je mužská pohlavní žláza, obvykle velikosti kaštanu. Je uložena v pánvi pod močovým měchýřem a obkružuje začátek močové trubice. Prostata produkuje sekret, který se při ejakulaci vyloučí do močové trubice a zajišťuje pohyblivost spermií. Funkce a růst prostaty jsou řízeny mužským pohlavním hormonem testosteronem.

  • Ilustrační obrázek Nedostatek testosteronu u mužů

    Nedostatek testosteronu u mužů

    Mužské pohlavní hormony

    Pohlavní hormon testosteron je důležitý pro normální vývoj u mužů a pro zdravý organismus. Testosteron mimo jiné ovlivňuje reprodukční schopnost, sexuální funkce, růst svalů, hustotu kostí a reguluje metabolismus tuků. Například v embryonálním stadiu řídí testosteron vznik mužských pohlavních orgánů. V pubertě začnou hormony aktivovat tvorbu spermií a zvyšovat produkci testosteronu. To má za následek rozvoj sekundárních mužských znaků (např. hluboký hlas, ochlupení obličeje, svalovou hmotu, velikost kostí atd.), a dochází k pohlavní zralosti.

  • Ilustrační obrázek Zánět varlat (orchitida)

    Zánět varlat (orchitida)

    Onemocnění mužských pohlavních orgánů

    Zánět varlat je poměrně vzácné onemocnění, které může postihnout jedno, nebo vzácněji také obě varlata. Typickým příznakem jsou bolestivá a oteklá varlata. Příčinou zánětu varlat je řada nejrůznějších faktorů, jako jsou infekce (např. příušnice), nebo lokální zranění a chirurgické zákroky. Diagnostika se provádí vyšetřením postiženého varlete, které je následováno různými dalšími testy. Léčba závisí na konkrétní příčině zánětu varlat.

  • Ilustrační obrázek Nezhoubné nádory prsu

    Nezhoubné nádory prsu

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    U mnoha žen se v průběhu jejich života objeví bulka v prsu. Nemusí se přitom nutně jednat o rakovinu prsu, neboť existuje i celá řada nezhoubných nádorů. I přesto, že většinou nepředstavují pro zdraví žádné riziko, ve většině případů se odstraňují. Obecně je třeba u každé bulky zjistit, zda je zhoubná či nezhoubná. Často nelze najít přesnou příčinu nezhoubného nádoru v prsu. Většinou je pravděpodobným spouštěčem hormonální nerovnováha, která je vyvolána například těhotenstvím, přechodem či procesy stárnutí. Důležitým faktorem se zdají být také dědičné dispozice.

Doporučené zdroje

  • Andropauza

    Mužské pohlavní hormony

    Kdy začíná u mužů andropauza, proč k ní dochází a jaké jsou její příznaky? Týká se andropauza každého muže? Může souviset snížení sexuálního apetitu a problémy s erekcí s mužským přechodem? Které choroby ohrožují muže po padesátce? Jak se muži vyrovnávají se změnami, které zpravidla nastávají v průběhu přechodu? Informace o mužském přechodu naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace