otok

Otok neboli edém je příznak, který je charakterizován nadměrným nahromaděním tekutiny v podkoží, nejčastěji v oblasti končetin (od paží až po konečky prstů, od stehen až po články prstů na nohou), dále u vnitřních orgánů nebo v tělních dutinách (perikard, břicho). V podkoží je dobře rozpoznatelný v oblasti víček, na tváři, hřbetu ruky a nohy, v oblasti šourku. Mezi příznaky otoku se řadí pocit napjaté kůže, pocit těžkých rukou nebo nohou, klouby postižené končetiny mohou být hůře pohyblivé. Mohou být přítomny i další příznaky, které závisí na příčině otoku.

Otok očních víček se vyskytuje běžně, např. při únavě a nevyspání. Otok bérců může být výsledkem dlouhého stání, při horkém počasí nebo na sklonku dne. V tom případě není potřeba ho léčit.

Příčinou otoku může být chronická žilní nedostatečnost, srdeční selhání, onemocnění ledvin, onemocnění jater, hluboká žilní trombóza, infekce apod. Otoky se mohou objevovat rovněž po dlouhém sezení nebo stání, dále během menstruace nebo těhotenství.

Časté jsou otoky dolních končetin žilního a oběhového původu. Asymetrické, tj. postihující jednu končetinu, bývají otoky při žilní trombóze nebo zánětu žil. Vhodné je polohování končetin, usnadňující odtok krve a elastická fixace, napomáhající krevnímu návratu do srdce. Vhodná je chůze. Lékař může doporučit léky, které mohou ulevit od obtíží. U žilní nedostatečnosti a oběhového selhávání bývají otoky oboustranně symetrické. Otoky mohou být způsobeny i poruchem odtoku lymfy. Tyto otoky se velmi špatně ovlivňují a mohou být enormní. Rozlišení původu otoků je někdy obtížné a vyžaduje specializované vyšetření.