Kardio-renálně-metabolický syndrom: co to je?

Kardio-renálně-metabolický syndrom (KRMS) je komplexní zdravotní stav, který zahrnuje vzájemně propojené problémy srdce, ledvin a metabolismu. Tento syndrom není pouze jednou nemocí, ale souborem rizikových faktorů, které mohou vést k vážným zdravotním komplikacím, jako jsou srdeční selhání, selhání ledvin a cukrovka. Dobrou zprávou zůstává, že všechny složky tohoto syndromu jsou při včasné diagnostice relativně dobře léčitelné.

Upravený systém pravidelných preventivních prohlídek u praktických lékařů (od 1. ledna 2026) klade důraz zejména na vyhodnocení tzv. kardiovaskulárně-metabolicko-renálního rizika u individuálního pacienta. Cílem je odhalit dřívější fáze onemocnění srdce, cév, ledvin či metabolických poruch a tím snížit vznik závažných komplikací, které jsou nákladné a obtížně léčitelné. Na základě výsledků praktický lékař vytvoří diagnostický souhrn a individuální plán péče, který zahrnuje nejen doporučení pro životní styl, ale i případné dispenzarizace či specializované sledování.

Co zahrnuje kardio-renálně-metabolický syndrom?

1. Kardiovaskulární onemocnění (onemocnění srdce a cév): jde o poruchy, které ovlivňují srdce a cévy – například vysoký krevní tlak, ateroskleróza (kornatění tepen), vysoký cholesterol v krvi nebo srdeční selhání (ať již na podkladě vrozených vývojových vad nebo na podkladě prodělaného srdečního infarktu).
2. Renální (ledvinová) dysfunkce: jedná se o poruchy funkce ledvin, jako je chronické onemocnění ledvin nebo jejich selhání, což znamená, že ledviny mají sníženou schopnost filtrovat krev a nejsou schopny efektivně odvádět odpadní látky z krve.
3. Metabolické poruchy: zahrnují problémy jako obezita, inzulínová rezistence (stav, kdy tělo nedokáže efektivně využívat inzulin) a cukrovka 2. typu.

KRMS se obvykle vyvíjí u lidí, kteří mají kombinaci uvedených rizikových faktorů, což vede k ještě větší zátěži pro tělo. Pokud nejsou tyto problémy včas diagnostikovány a léčeny, mohou se vzájemně zhoršovat a vést k vážným komplikacím, jako je srdeční infarkt, mrtvice, nebo úplné selhání ledvin.

Jak se propojují srdce, ledviny a metabolismus?

1. Srdce a cévy – kardiovaskulární systém zahrnuje srdce, tepny a žíly. Tepny odvádějí okysličenou krev ze srdce k orgánům a svalům, a naopak žíly přivádějí krev chudou na kyslík z tkání zpět do srdce. Pokud má člověk vysoký krevní tlak nebo zúžený průměr cév z důvodu usazeného cholesterolu v cévní stěně, může to vést k poškození tepen a srdce. Tento stav může zhoršit i funkci ledvin, protože zúžené cévy snižují prokrvení ledvin, což vede k jejich postupnému poškození.
2. Ledviny – hrají klíčovou roli v odstraňování odpadních látek z těla a v regulaci rovnováhy tekutin a elektrolytů. Když jsou ledviny poškozené, zadržují v těle tekutiny a zvyšují krevní tlak, což následně zatěžuje srdce, které není schopno dostatečně pumpovat krev do systémového oběhu. Pokud jsou ledviny v horším stavu, nemohou dobře filtrovat odpadní látky z krve, což může zhoršit metabolické pochody a nadmíra krevního cukru se posléze může projevit jako cukrovka.
3. Metabolismus – lidé s metabolickým syndromem mají obvykle obezitu, nezdravé stravovací návyky a z toho plyne, že tkáně nereagují na inzulin (inzulinová rezistence). Metabolické pochody a hormonální regulace jsou úzce spojené s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako je srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda, protože nadbytečný tuk v těle produkuje zánětlivé působky, udržuje chronický zánět, který poškozuje cévy a zhoršuje funkci srdce a ledvin.

Jak tyto mechanismy působí

Tyto mechanismy vytvoří vzájemně se posilující smyčku: špatný metabolický stav (obezita, diabetes) poškozuje cévy — zhorší se průtok ledvinami a srdcem — to vede k dalšímu zhoršení funkce ledvin a srdce a ke zhoršení metabolismu. Hlavními „společnými jmenovateli“ jsou:

• inzulinová rezistence a vysoká hladina krevního cukru — poškozují cévy, ledviny i srdeční sval,
• chronický zánět a oxidační stres — drobné chronické záněty poškozují tkáně a zhoršují fungování orgánů,
• aktivace hormonálních systémů (např. renin-angiotenzin-aldosteronový systém, RAAS) — vede k zadržování tekutin, zvyšování krevního tlaku a dalším škodlivým efektům,
• kornatění tepen (ateroskleróza) poškozuje srdce i ledviny.

Kdo je KRMS ohrožený?

• pacienti s cukrovkou 2. typu,
• androgenní („mužská“) obezita (zvláště v okolí trupu), týká se i žen,
• neléčený vysoký krevní tlak,
• dyslipidemie, hypercholesterolemie (vysoký „zlý“ cholesterol/triglyceridy),
• kouření,
• chronické onemocnění ledvin nebo dřívější akutní poškození ledvin,
• věk a rodinná zátěž.

Jaké jsou rizikové faktory pro rozvoj KRMS?

Existuje několik faktorů, které mohou zvyšovat riziko vzniku kardio-renálně-metabolického syndromu. Mezi ty nejčastější patří:

• vysoký krevní tlak – dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak poškozuje cévy a srdce, ale také ovlivňuje funkci ledvin;
• cukrovka (diabetes) nebo inzulinová rezistence – vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy a nervy, což zhoršuje procesy hojení a významně zvyšuje riziko srdečních a ledvinových komplikací;
• obezita – nadváha zvyšuje nejen zátěž pro nosné klouby, ale také klade vyšší nároky na srdce a zhoršuje metabolické procesy, jelikož udržuje organismus v chronickém zánětu a rozvíjí další zdravotní komplikace;
• vysoké hladiny cholesterolu a tuků v krvi – usazené tukové kapénky v cévní stěně významně zužují průměr cévy, urychlují kornatění tepen a tímto mechanismem zase zvyšují krevní tlak;  
• kouření a nadměrná konzumace alkoholu – nikotin výrazně poškozuje cévní výstelku, do které se usazuje cholesterol, opět se jedná o poškození kardiovaskulárního systému a zvyšování rizika komplikací.

Jaké jsou důsledky neřešení KRMS?

Pokud nejsou rizikové faktory kardio-renálně-metabolického syndromu léčeny, mohou vést k vážným komplikacím, jako jsou:

• srdeční infarkt a mrtvice – zhoršené prokrvení srdce a cév může vést k infarktu nebo cévní mozkové příhodě;
• chronické onemocnění ledvin (CKD) – ledviny přestávají správně fungovat, což může vést k jejich selhání a potřebě dialýzy;
• zvýšené riziko smrti – kombinace srdečních, ledvinových a metabolických problémů může výrazně zkrátit délku života.

Prevence a léčba KRMS

Prevence je klíčová, a proto pravidelná návštěva praktického lékaře v rámci bezplatných preventivních prohlídek je základem. Pokud máte více rizikových faktorů pro rozvoj tohoto syndromu, je důležité se zaměřit na změnu životního stylu, který má zahrnovat:

• zdravou stravu – snížení příjmu soli, tuků a jednoduchých rafinovaných cukrů, a naopak zvýšení konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných produktů;
• pravidelný pohyb – každodenní fyzická aktivita pomáhá snižovat riziko obezity, vysokého krevního tlaku a inzulinové rezistence, mimo to podporuje spánek, remodelaci kostí;
• kontrola tělesné hmotnosti – udržování zdravé hmotnosti a optimálního zastoupení tělesného tuku snižuje zátěž nejen na srdce a ledviny, ale snižuje pravděpodobnost chronického zánětu;
• nekouřit a omezit alkohol – tyto změny mohou výrazně zlepšit zdraví srdce a cév.
• pravidelně užívat předepsané léky – v případě výskytu dědičného onemocnění je nutné nasadit farmakologickou léčbu nejen na vysoký cholesterol, ale také na cukrovku nebo vysoký krevní tlak. 

Jak se projevuje KRMS — čeho si všímat?

Samotný pojem není jediné „onemocnění“ s jedním příznakem — jde o soubor souběžných stavů. Nicméně mezi příznaky, které mohou naznačovat zapojení srdce a ledvin, patří:

• dušnost, únava, otoky kotníků (může být známkou srdečního selhání nebo zadržování tekutin při poruše ledvin);
• časté močení nebo naopak snížené množství moče, zhoršená tolerance fyzické zátěže, byla-li dříve normální;
• náhlé zhoršení funkce ledvin při léčbě (některá léčiva, dehydratace);
• přítomnost metabolických rizik (vysoký krevní cukr nalačno, nadváha, vysoký tlak) zvyšuje podezření. 

Jak se diagnostikuje KRMS?

Na základě pravidelných návštěv praktického lékaře v rámci preventivních prohlídek a dynamice fyzikálního vyšetření, krevních odběrů a testů lze odhalit riziko či jistou přítomnost syndromu.

Lékař sleduje:

• důsledný chorobopis (anamnéza) – všechny informace týkající se vašeho zdravotního stavu, spojitost s rodinnou zátěží, včetně fyzikálního vyšetření (měření krevního tlaku, váhy, obvodu pasu);
• laboratorní krevní odběry – krevní obraz, jaterní testy, hodnocení úspěšnosti léčby cukrovky (glykemie nalačno, glykovaný hemoglobin – HbA1c), celkového cholesterolu a jeho frakcí (LDL a HDL cholesterol), ledvinové parametry (kreatinin a odhad glomerulární filtrace – eGFR, laboratorní markery zánětu – hsCRP);
• vyšetření moči – chemické metody odhalení přítomnosti bílkovin, cukru nebo bakterií v moči jsou jasným a časným ukazatelem poškození ledvin, nejdůležitější je však poměr albumin/kreatinin v moči (UACR), který pomáhá odhalit počínající onemocnění ledvin;
• vyšetření srdce – EKG, echokardiografie, případně další zobrazovací metody, dále pak vyšetření NT-proBNP, což je kardiomarker, který slouží k včasnému odhalení srdečního selhání či dosud neprojevené zhoršené funkce levé komory srdeční. U osob s více rizikovými faktory (např. obezita, vysoký tlak, cukrovka) se toto vyšetření doporučuje od 50 let věku a poté každé dva roky, u osob s jedním rizikovým faktorem od 60 let a poté každé dva roky.