Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Preventivní prohlídky
  • Typy preventivních prohlídek
  • Aktuální: Všeobecné preventivní prohlídky dospělých

Všeobecné preventivní prohlídky dospělých

Typy preventivních prohlídek 12 min. čtení
Autor: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Datum poslední aktualizace: 8. 1. 2026

Hlavním cílem všeobecné preventivní prohlídky (VPP) je ujistit se, že jsme zdraví, anebo naopak odhalit skryté potíže, které by mohly vést k rozvoji a komplikacím závažných onemocnění. Praktický lékař vedle onkologických nemocí především důkladně sleduje kardiovaskulárně-metabolicko-renální rizika pacienta. Včasné odhalení problému umožňuje lékařům zahájit léčbu v raném stadiu, kdy je efektivnější a méně náročná. Preventivní prohlídky hradí zdravotní pojišťovny.

Pozor: Náplň všeobecných preventivních prohlídek se od ledna 2026 rozšířila. V článku jsou všechny změny již zaneseny.

Po registraci a převzetí do péče lékař pacientovi provede první neboli vstupní všeobecnou preventivní prohlídku (VPP). Další VPP se následují pravidelně po 2 letech. Obsah prohlídky stanovuje vyhláška č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách [1]. 

Všeobecná preventivní prohlídka je také unikátní příležitostí pro pacienta poradit se se svým praktickým lékařem. Jejím výstupem jsou opatření pro udržení zdraví, a režimová nebo léčebná opatření vyplývající ze zjištěných rizik. 

První (vstupní) VPP absolvuje každý při odchodu od praktického lékaře pro děti a dorost po 18. narozeninách a registraci u praktického lékaře pro dospělé.

Vstupní všeobecná preventivní prohlídka

Koná se vždy po registraci u nového praktického lékaře, tedy vždy, když změníte svého lékaře. Zejména první vstupní prohlídka, po přechodu od praktického dětského lékaře, je velmi komplexní. Praktický lékař potřebuje detailně poznat zdravotní stav nového pacienta, aby poté mohl pomocí cílených vyšetření sledovat konkrétní zdravotní rizika pacienta, motivoval ho ke zdravému životnímu stylu a co nejdéle ho tak udržel ve zdraví. 

Praktický lékař během vstupní prohlídky odebere podrobnou anamnézu pacienta včetně výskytu nemocí v rodině s důrazem na srdečně-cévní onemocnění. Velká část vstupní preventivní prohlídky se shoduje s obsahem běžných prohlídek, jak je popsáno dále v textu. Náplň laboratorních a dalších diagnostických vyšetření je podrobnější: 

  • vyšetření lipoproteinu (a) (mužům se vyšetřuje jednou za život, ženám se jednou opakuje v období po menopauze), 
  • krevní obraz, jaterní testy, glykemie, 
  • vyšetření funkce a poškození ledvin, 
  • vyšetření moči, 
  • vyšetření lipidogramu (jednotlivých frakcí cholesterolu);
  • EKG vyšetření.
Poznámka: Díky EKG vyšetření již v 18 letech lékař získá výchozí křivku pro srovnání v pozdějším věku a možnost odhalit skryté srdeční problémy. 

Rozsah vyšetření během vstupní preventivní prohlídky lékař upravuje podle toho, jaké aktuální výsledky má k dispozici.

Na základě výsledků této vstupní prohlídky a zjištění o výskytu vybraných onemocnění v rodině pak praktický lékař může přidávat pacientovi další laboratorní vyšetření. Řídí se přitom posledními odbornými doporučeními.

Poznámka: Lipoprotein (a) je vrozený rizikový faktor pro srdečně-cévní komplikace, který běžná vyšetření cholesterolu neodhalí. Stačí jednorázové vyšetření v životě (s 1 opakováním u žen po menopauze) – pokud je zvýšený, lékař může přísněji hlídat vaše cévy a předejít vážným komplikacím.

Základní náplň všeobecné preventivní prohlídky pro všechny dospělé od 18 let 

Nově se během preventivních prohlídek důkladně sleduje a vyhodnocuje kardiovaskulárně-metabolicko-renální riziko pacienta. Rozšiřuje se totiž rozsah i četnost laboratorních vyšetření, která umožní včas odhalit případné onemocnění srdce, cév, metabolismu a ledvin. Pacienti jsou zároveň motivováni, aby si zafixovali návyky zdravého životního stylu a pečovali o své zdraví. To je totiž rozhodující faktor prodloužení zdravých let života.

Při preventivních prohlídkách se také klade důraz na včasný záchyt onkologických onemocnění, osteoporózy, demence a chronických onemocnění. Lékař pacientům vysvětlí, jaká podstupují rizika, pokud screeningová vyšetření odmítnou. Součástí prohlídky je:

  • kompletní anamnéza s důrazem na výskyt srdečně-cévních a plicních onemocnění, vysokého tlaku krve, cukrovky, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění, jiných dědičných onemocnění a na výskyt duševních onemocnění a závislostí; 
  • kontrola účasti pacienta ve screeningových programech, u žen se kontroluje, zda chodí na pravidelné gynekologické prohlídky;
  • v rámci onkologické prevence lékař zhodnotí rizika pacienta z hlediska jeho anamnézy, u lidí s onkologickým rizikem kontroluje, zda jsou sledováni nebo vyšetřeni na specializovaném pracovišti, případně jim specializované vyšetření zajistí;
  • kontrola a vyhodnocení výsledků vyšetření provedených v posledním období; 
  • kontrola a nabídka dalších možností očkování, zejména je důležité si hlídat přeočkování proti tetanu a chránit se proti sezónním infekčním chorobám jako je chřipka či COVID-19; 
  • kompletní tělesné vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění BMI a obvodu pasu, orientačního vyšetření zraku a sluchu; 
  • vyšetření moči; 
  • u podezření na riziko nádoru prostaty vyšetření pacienta konečníkem (per rectum) a při přítomnosti jiných rizikových faktorů klinické vyšetření varlat.
 Pozor: Nezapomeňte si s sebou k lékaři vzít zprávy od specialistů. Na odběry krve přijďte nalačno! 

Na závěr preventivní prohlídky lékař vyhodnotí výsledky všech vyšetření, a to i v souvislosti s rodinnou anamnézou pacienta, a vytvoří dvouletý plán péče do příští preventivní prohlídky. U rizikových pacientů upraví frekvenci a rozsah laboratorních vyšetření v souladu s aktuálními odbornými doporučeními. 

Během diagnostického souhrnu lékař pacientovi vysvětlí, jaká zdravotní rizika může očekávat a jak by se měl ke svému zdraví chovat, čemu se má ve svém životním stylu vyhnout. Pacienty se závažnějšími riziky či dokonce již projevy onemocnění odešle do péče specialistů.

Dodatečná vyšetření pro věkovou kategorii 18–34 let 

U mladých dospělých od 18 let se během prohlídky aktivně vyhledávají rizikové faktory životního stylu. Na budoucí problémy si totiž pacienti často zakládají právě v tomto věku. Mnoho závažných onemocnění se začíná rozvíjet již v mládí, což vede ke zkrácení života ve zdraví.

Poznámka: Hladina cholesterolu a cukru v krvi patří mezi základní ukazatele kardiovaskulárního zdraví. Jejich preventivní vyšetření pomáhá odhalit skrytá rizika onemocnění srdce a cév včas.

Kromě standardní náplně VPP lékař vypíše pacientům také žádanky na další vyšetření podle věku, pohlaví a individuálních rizik. Náplň prohlídky se v této věkové kategorii rozšiřuje o: 

  • laboratorní vyšetření: 
  • glykemie – hladiny cukru v krvi (v pravidelných 2letých intervalech); 
  • lipidogram – hladiny frakcí cholesterolu (ve 25 letech, a od 30 let věku ve čtyřletých intervalech); 
  • krevní obraz (ve 25 letech, a od 30 let věku ve čtyřletých intervalech); 
  • vyšetření funkce a poškození ledvin u lidí s diabetem, vysokým krevním tlakem a srdečně-cévním onemocněním;
  • EKG vyšetření u lidí s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění (od 30 let věku ve čtyřletých intervalech)
  • ženám od 25 let s danými riziky provede lékař klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování. 
Poznámka: Kardiovaskulární rizika zahrnují například vysoký krevní tlak, cukrovku, vysoký cholesterol, kouření nebo obezitu. U těchto lidí může preventivní EKG zachytit srdeční potíže v raném stadiu a pomoci předejít závažným komplikacím.

Dodatečná vyšetření pro věkovou kategorii 35–49 let 

Kromě standardní náplně VPP lékař vypíše pacientům také žádanky na další vyšetření podle věku, pohlaví a individuálních rizik. Náplň prohlídky se v této věkové kategorii rozšiřuje o: 

  • laboratorní vyšetření: 
  • glykemie – hladiny cukru v krvi (ve 2letých intervalech); 
  • lipidogram – hladiny frakcí cholesterolu (od 40 let se interval zkracuje na 2 roky);
  • krevní obraz (od 40 let se interval zkracuje na 2 roky);
  • jednorázové laboratorní vyšetření lipoproteinu (a) u žen po menopauze;
  • vyšetření funkce a poškození ledvin u lidí s diabetem, vysokým krevním tlakem a srdečně-cévním onemocněním;
  • vyšetření funkce jater lidem s rizikovými faktory (od 45 let věku ve dvouletých intervalech);
  • EKG vyšetření od 40 let každé 4 roky (u lidí s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění se od 40 let interval zkracuje na 2 roky); 
  • doporučení preventivního očního vyšetření pacientům od 45 let ve 4letých intervalech; 
  • ženám s danými riziky provede lékař klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování. 

Lidé od 45 let se již také zapojují do hrazených screeningových vyšetření, a to rakoviny tlustého střeva a konečníku, další informace najdete níže v článku.

U žen od 45 let praktický lékař ověřuje, zda absolvovaly screeningové vyšetření rakoviny prsu během posledních 2 let, na které je obvykle odesílá ambulantní gynekolog. Jestliže se tak nestalo, praktický lékař vydá pacientce žádanku na toto vyšetření. 

Dále praktický lékař během VPP zjišťuje u svých pacientek rizika osteoporózy v rámci jejího časného záchytu.

Dodatečná vyšetření pro věkovou kategorii 50 a více let 

Kromě standardní náplně VPP lékař vypíše pacientům také žádanky na další vyšetření podle věku, pohlaví a individuálních rizik. Náplň prohlídky se v této věkové kategorii rozšiřuje o: 

  • laboratorní vyšetření: 
  • glykemie – hladiny cukru v krvi (ve 2letých intervalech); 
  • lipidogram – hladiny frakcí cholesterolu (ve 2letých intervalech); 
  • krevní obraz (ve 2letých intervalech);
  • vyšetření funkce a poškození ledvin (ve 2letých intervalech);
  • vyšetření NT-proBNP z krve u lidí se 2 a více rizikovými faktory pro srdeční selhání (od 60 let u lidí s 1 rizikovým faktorem pro srdeční selhání);
  • jednorázové laboratorní vyšetření lipoproteinu (a) u žen po menopauze;
  • vyšetření funkce jater lidem s rizikovými faktory (ve 2letých intervalech);
  • EKG vyšetření každé 4 roky (u lidí s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění se opakuje každé 2 roky); 
  • doporučení preventivního očního vyšetření pacientům do 61 let ve 4letých intervalech; 
  • od 50 let je hrazeno očkování proti klíšťové encefalitidě; 
  • od 65 let jsou hrazena očkování proti chřipce a proti pneumokokovým onemocněním; 
  • ženám s danými riziky provede lékař klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování.
Poznámka: Krevní test NT-proBNP pomáhá odhalit srdeční selhání i v raném stadiu. Zvýšené hodnoty mohou upozornit na oslabení srdce ještě dříve, než se objeví dušnost, otoky nebo výrazná únava.

Preventivní péče o starší lidi

Praktičtí lékaři také mění přístup k pacientům podle věku. Do 65 let se zaměřují na aktivní prevenci a zásahy, aby udrželi pacienta v co nejlepším zdraví. 

Lidem do 75 let se snaží stabilizovat zdravotní stav v co nejlepším stavu. Cílí na hodnocení funkčního stavu a stabilizaci chronických nemocí.

U starších pacientů se snaží hlavně o prevenci rizik. U lidí ve věku 75–85 let se prohlídky zaměřují na takzvané geriatrické syndromy – tedy riziko pádů, poruchy paměti, podvýživu nebo nežádoucí kombinace léků. Cílem je udržet soběstačnost lidí a včas zachytit vratné změny.

U lidí starších 85 let lékaři zohledňují především kvalitu života, hledají reálné cíle péče a omezují intenzivní léčbu. Vycházejí přitom z přání pacienta a jeho rodiny. Každé léčebné opatření totiž sebou nese vedlejší účinky a ve výsledku se může kvalita pacientova života zhoršit.

Screeningové programy během všeobecné preventivní prohlídky 

Kromě věkově specifických vyšetření se u pacientů od 45 let věku provádí řada screeningových vyšetření. Některé jsou určené jen mužům.

Screeningové programy určené jen ženám organizuje jejich ambulantní gynekolog během gynekologické preventivní prohlídky. Jde o programy:

  • screening rakoviny děložního čípku, kterého se mohou ženy účastnit od 15 let,
  • screening rakoviny prsu je určen ženám od 45 let, žádanku na vyšetření jim může vydat i praktický lékař.


Programy společné pro ženy i muže 

Screening rakoviny tlustého střeva a konečníku 

Ve věku od 45 do 74 let praktický lékař zapojuje občany do programu screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku, a to formou testu na okultní krvácení (TOKS), který ve 2letém intervalu provádí sám v ordinaci nebo zprostředkuje v laboratoři. Zejména pacienty s výskytem karcinomu tlustého střeva v rodině praktický lékař vyzývá, aby si zvolili spolehlivější metodu screeningové kolonoskopie na odborném pracovišti 1× za 10 let.

Screening rakoviny plic 

Aktivním či bývalým kuřákům od 55 do 74 let je určen screening rakoviny plic. U pacientů praktický lékař ověří jejich kuřáckou zátěž a odpovídajícím z nich pak vystaví žádanku k plicnímu lékaři. Ten v závislosti na výsledcích svých vyšetření určí rozsah a frekvenci dalších kontrol. 

Časný záchyt osteoporózy 

Praktický lékař během VPP zjišťuje u svých pacientů rizika osteoporózy v rámci jejího časného záchytu. V první fázi (u žen po menopauze, u mužů od 65 let) vyplňuje s pacientem dotazník FRAX, v případě podezření ho odešle na vyšetření denzitometrem. Od 60 let ženám a od 70 let mužům rovnou předepíše denzitometrické vyšetření. 

Program včasného záchytu demence 

Všem dospělým od 65 do 80 let je během pravidelné VPP určen také program časného záchytu demence. Tento probíhá formou rozhovoru s lékařem a jednoduchého testu (Mini-Cog test), v případě potřeby následuje zpřesňující diagnostika v podobě standardizovaného testu mentálních funkcí (MMSE). 

Programy určené pro muže 

Časný záchyt karcinomu prostaty 

V rámci programu časného záchytu karcinomu prostaty praktický lékař (nebo ambulantní urolog, pokud je u něj pacient sledován) provede mužům ve věkovém rozpětí 50–69 let jednoduchý odběr krve pro diagnostický PSA test, a to jednou za 2–4 roky. V případě pozitivního výsledku lékař odešle pacienta na certifikované pracoviště ambulantní urologie pro došetření, které pak organizuje další péči. 

Časný záchyt výdutě břišní aorty 

Další vyšetření čeká na muže mezi 65 a 67 lety, a to jednou za život. V rámci programu časného záchytu výdutě břišní aorty jim praktický lékař vystaví žádanku na ultrazvukové vyšetření a předá kontakt na nejbližší akreditované radiologické či angiologické pracoviště. 

Související odkazy

  1. Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)


Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Populační screeningové prog...

Screeningové programy

Screening neboli vyhledávání rizikových nemocí v populaci představuje velmi užitečný nástroj cíle...

Populační screeningové prog...

Programy prevence (screeningu) zhoubných nádorů v ČR

Zhoubné nádory (rakovina) prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku, plic a prostaty pře...

Typy preventivních prohlídek

Zubní preventivní prohlídky

Součástí péče o tělesné zdraví je i péče o zdravý chrup a ústní dutinu. Většinu můžeme sami ovliv...

Typy preventivních prohlídek

Gynekologické preventivní prohlídky

Hlavním účelem preventivních prohlídek u gynekologa je pečovat o zdraví ženského pohlavního ústro...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 9. 3. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI