Výživa jako ochranný štít

Ochranná funkce potravin

Souvislost mezi výskytem a průběhem některých onemocnění a způsobem stravování byla prokázána v celé řadě studií. Nedá se však jednoznačně říct, že by člověk měl klást důraz na určité živiny nebo na jejich jednoduchý součet. Důležitější je vyvážené a pestré složení stravy, kdy je zdraví upevňováno především díky vzájemným vztahům mezi jednotlivými složkami potravy.

Podle Německé společnosti pro výživu (DGE) [1] jsou důležitými prvky ve stravě – co se týče jejich preventivního působení – především ovoce a zelenina. Dobrou orientaci v oblasti výživových doporučení poskytuje například potravinová pyramida.

Jednostranné diety a doplňky stravy

Krátkodobé změny ve stravování, jako jsou různé očistné kúry, diety, půsty, detoxikace apod., z pohledu prevence nemocí nemají žádné dlouhodobé účinky. Stejně tak nelze dosáhnout pozitivních účinků vyvážené stravy tím, že budeme klást důraz na jednotlivé látky (např. užíváním doplňků stravy). Přílišné upnutí se na doplňky stravy může vést nejen k možnému předávkování určitou jednotlivou složkou potravy: byť tato látka může být pro tělo nepostradatelná, v příliš velkém množství může škodit! Rizikem je i získání falešného pocitu bezpečí, kvůli čemuž se člověk přestane zabývat vyvážeností stravy.

Užívání doplňků stravy je vhodné například v následujících situacích:

• nedostatečný příjem kyseliny listové u žen v plodném věku, zejména pokud plánují těhotenství (před otěhotněním i v prvních měsících těhotenství), 
• pokud žena během těhotenství nejí ryby, je vhodné užívat některé mastné kyseliny (například kyselinu dokosahexaenovou, která se řadí mezi omega-3 mastné kyseliny),
• dieta se sníženým obsahem kalorií při nadváze a obezitě,
• nedostatečný příjem vápníku u osob s intolerancí laktózy nebo alergií na mléko,
• u lidí dodržujících přísně vegetariánskou nebo veganskou stravu (u tohoto způsobu stravování hrozí nedostatek vitaminu B₁₂ neboli kobalaminu),
• u rizikových skupin nebo při nízké hladině vitaminu D je vhodné tento vitamin doplňovat, zvláště pak v zimních měsících,
• příjem velmi nevyvážené stravy, zejména při nedostatečné konzumaci ovoce a zeleniny,
• v některých životních situacích (například ženy během těhotenství) nebo při některých onemocněních (například celiakie),
• po operacích v oblasti trávicího traktu, např. po operacích žaludku.

Aktivní a zdravý způsob života

Preventivní potenciál zdravé výživy proti zdravotním potížím a některým nemocem se nejlépe uplatní, pokud jde ruku v ruce s dlouhodobou změnou životního stylu. To znamená mj. přiměřenou tělesnou aktivitu, nekuřáctví a žádnou nebo jen střídmou konzumaci alkoholu. Lidé však obecně své zvyky mění jen velmi neradi, proto pro ně bývá změna životního stylu často obtížná. Mnohdy pomáhá nalézt podporu ve svém okolí – například začít společně s partnerem nebo přáteli chodit na vycházky, „objevit“ nordic walking nebo začít společně vařit.

Preventivně působící látky v potravinách

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správné fungování těla a udržení celkového zdraví. Pomáhá předcházet nedostatku konkrétních živin a příznakům, které tento nedostatek může způsobit. Kromě správného poměru sacharidů, bílkovin a tuků, které tělu dodávají energii, je pro udržení zdraví důležité rovněž kvalitativní složení potravin. Tím se rozumí mimo jiné poměr různých typů sacharidů (monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy), zastoupení aminokyselin v proteinech i poměr různých typů mastných kyselin (například nenasycené mastné kyseliny, omega-3 mastné kyseliny apod.). Zásadní je rovněž přísun dostatečného množství vitaminů a minerálních látek. Na správném fungování těla se významně podílejí i některé další složky potravin, které jsou produkovány zejména rostlinami a mikroorganismy, jako jsou například antioxidanty, vláknina a sekundární metabolity rostlin.

Související odkazy

1. Deutsche Gesellschaft für Ernährung (DGE): Referenzwerte-Tool (odkaz vede na web dge.de; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)