Lepek (gluten) je obsažen v určitých druzích obilí a přidává se v pekárnách i do chleba, aby se zvýšila pružnost těsta. U postižených jedinců, hlavně v důsledku spuštěné imunitní odpovědi, vede k silnému poškození a povrchové ztrátě sliznice tenkého střeva a jejích vychlípenin (střevní klky).
Následkem je výrazně snížený příjem živin, které se střevem vstřebávají do krevního řečiště. Jsou možné těžké deficitní stavy a následná onemocnění. Vzhledem k tomu, že potíže mohou být individuálně velmi rozdílné a nespecifické, uplyne často mnoho let, než se stanoví správná diagnóza.
Jaké symptomy se mohou vyskytnout u nesnášenlivosti lepku?
Typické tělesné příznaky nesnášenlivosti lepku se první řadě týkají trávicího traktu, kromě jiných:
- průjem,
- zácpa,
- nadýmání,
- břišní kolika,
- střevní krvácení.
Rozmanité další příznaky nesnášenlivosti lepku vznikají následnou celkově nedostatečnou výživou s výsledným nedostatkem proteinů a vitaminů. K tomu patří všeobecná nevolnost s únavou, nervozita nebo bolest hlavy, resp. ztráta tělesné hmotnosti. Nedostatek vitaminů se může například projevit šeroslepostí nebo záněty sliznice. U (malých) dětí se celiakie projevuje průjmy, nadýmáním břicha a narušeným fyziologickým vývojem, což se typicky projevuje po prvním přikrmování obilí (po šestém měsíci života).
Lepek v potravě
Lepek (gluten) je obsažen v následujících druzích obilí:
- pšenice,
- žito,
- oves,
- ječmen,
- špalda,
- zelená špalda,
- pšenice naduřelá dvouzrnka,
- staré odrůdy obilovin,
- kamut (druh pšenice),
- tritikále (kříženec žita a pšenice),
- indiánská rýže (černohnědá).
Všem těmto druhům obilí je nutné se při nesnášenlivosti lepku striktně vyhýbat. Opatrnosti je zapotřebí i u obilných produktů jako bulgur (spařená nalámaná celozrnná pšenice) nebo kuskus (spařená krupice většinou z tvrdé pšenice nebo ječmene).
Vzhledem k tomu, že složení lepků může být rozdílné, jsou ostatní druhy obilí, resp. zdroje sacharidů jako kukuřice, (přírodní) rýže, jáhly, amarant, quinoa a pohanka tolerovány. Jsou dobře stravitelné a přispívají při nesnášenlivosti lepku k pokrytí potřeby sacharidů. Ani luštěniny, sója, ořechy a semínka nezpůsobují žádné problémy. Produktová nabídka bezlepkových obilných produktů je v současnosti velmi rozsáhlá a zajistí pestrost.
Diagnózu stanoví odborný lékař na trávicí trakt (gastroenterolog), dětský lékař nebo klinický imunolog tím, že se v krvi zjistí protilátky proti glutenu a tělu vlastní antigen tkáňové transglutaminázy (TTG). Střevní biopsie vykazuje změnu sliznice.
I při absolutním vyloučení glutenu je možná vyvážená výživa. Mnohé potraviny jsou od přírody bezlepkové. Jako základ výživy by měla sloužit potravinová pyramida. Substituční tabulky a náhradní produkty najdete v různých rádcích. Recepty na bezlepkové vaření a pečení najdete na webové stránce Společnosti pro bezlepkovou dietu. Kromě toho je prospěšné kvalifikované výživové poradenství.
Označování potravin
Podle Nařízení (EU) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být bezlepkové obilí a z něho vyráběné produkty označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny druhem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené a nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.
Vzhledem k tomu, že obilí, resp. lepek se v mnoha potravinách používá jako přísada nebo např. nosič, může být problematické i zboží, které s obilím očividně nesouvisí.
Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.
Jak se stanoví diagnóza?
Protože nesnášenlivost lepku je smíšená forma alergie a autoimunitního onemocnění, diagnóza se provádí pomocí prokázání protilátek na gluten a na tělu vlastní antigen tkáňová transglutamináza (TTG) v krvi. K zajištění diagnózy se může provést endoskopie trávicího traktu s biopsií tenkého střeva (vyšetření tkáně).
Návazně se odebraný vzorek tkáně tenkého střeva vyšetří mikroskopicky na prokázání vilózní atrofie, tedy povrchového ztenčení sliznice tenkého střeva. Vzhledem k tomu, že se v případě celiakie jedná o dědičnou nemoc, zkoumá se při anamnestickém rozhovoru podrobně rodinná historie. Souběžně s tím je prospěšný výživový a symptomatický protokol, protože tímto způsobem se mohou navodit určité souvislosti mezi potížemi a zkonzumovanými potravinami.
Jak probíhá léčba nesnášenlivosti lepku?
Protože lepková bílkovina a navazující imunitní reakce na gluten a autoantigeny střevní sliznice mohou způsobit závažné škody, musí se dodržovat striktní bezlepková výživa – a to po celý život. Pokud by se gluten konzumoval nadále, byť jenom v minimálních množstvích, mohlo by dojít k destrukci střevních klků (vilózní atrofii) s těžkými následnými onemocněními. Při dodržování diety se může už nastalé poškození střevních klků zase zcela zastavit a zabrání se následným škodám. Dbejte na to, že už malá množství glutenu jsou velmi škodlivá. Glutenová nesnášenlivost se často vyskytuje jako důsledek laktózové intolerance nebo fruktózové intolerance. Jestliže se stav střeva v důsledku vyloučení glutenu zlepší, intolerance mléčného cukru ve většině případů zase pomine.
Opatření při nesnášenlivosti lepku
Při diagnostikované nesnášenlivosti lepku jsou prospěšná mj. následující opatření:
- Vyhýbat se chlebu, pečivu, koláčům, knedlíkům, müsli, těstovinám, obalovaným pokrmům atd. z obilných druhů obsahujících lepek.
- Dávat pozor zvláště u mléčných výrobků (např. sýrové fondue, pokrmy připravené z odtučněného mléka a sýra), polotovarů (např. polévky, omáčky), piva, sladové a obilninové kávy a aromatizovaných čajů (gluten slouží jako nosič pro aromata).
- Pozor také u sýra s kulturní plísní jako např. sýr s modrou plísní nebo rokfór.
Na koho se mohu obrátit?
Diagnostikou a léčbou nesnášenlivosti lepku se zabývají:
- praktický lékař pro dospělé,
- praktický lékař pro děti a dorost,
- odborný lékař – gastroenterolog,
- klinický imunolog,
- alergologická ambulance.
