Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa zdravé populace
  • O výživě obecně
  • Aktuální: Potravinová pyramida v praxi

Potravinová pyramida v praxi

Kategorie: O výživě obecně – více z kategorie
Autor: Státní zdravotní ústav

Jedním z nejdůležitějších principů pyramidy výživy je skládání jídel ze všech pater pyramidy. Hlavní jídla – snídaně, oběd a večeře jsou složena ze všech pater pyramidy. U dětí toto platí i pro přesnídávky a svačiny. Celodenní strava sestavená dle tohoto principu a při dodržení velikosti porcí dodává přiměřené množství potřebných živin.

Ilustrační obrázek Výživová pyramida v praxi

Příklad denního jídelníčku 11letého chlapce (obr. 1):

Snídaně: kaiserka cereální, máslo, vejce natvrdo, paprika, kakao (mléko)
Přesnídávka: celozrnný muffin (celozrnná mouka, vejce, ořechy, datle), jahody a borůvky, bílý jogurt, čaj
Oběd: polévka brokolicový krém (brokolice, pórek, smetana, brambory), kuřecí stehno pečené, rýže, mrkvový salát, voda s citrónem
Svačina: rohlík se slunečnicovými semínky, tuňáková pomazánka (tuňák, tvaroh, cibule, hořčice, citron, sůl), cherry rajčata, ředěný džus
Večeře: těstovinový salát s fazolemi a bazalkovým pestem (těstoviny, červené fazole, jarní cibulka, pažitka, červená a žlutá paprika, mrkev, bazalka, česnek, olej, parmezán, vinný ocet), voda s mátou


obrázek 1 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 1: Pyramida složená z potravin tohoto konkrétního jídelníčku

obrázek 2 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 2: Denní jídla jsou složena ze všech pater pyramidy. Jsou tedy pestrá. Některá jídla obsahují celou či více porcí dané potravinové skupiny, některé jen polovinu.

Nezapomínejme, že stejným způsobem je potřeba připravovat všechna denní jídla – snídani, oběd, večeři. Děti mají mít ze všech pater pyramidy také přesnídávky a svačiny. Dospělí mohou přesnídávky a svačiny vynechat nebo si dát pouze ovoce, zeleninu nebo mléčný výrobek.

Pestrou a vyváženou stravou doplňujeme všechny potřebné vitaminy a minerální látky. Není potřeba je užívat formou doplňků stravy. Existují však dvě výjimky. U těhotných je potřeba doplňovat kyselinu listovou a všichni bychom v jarních a zimních měsících měli užívat vitamin D. Vitamin D má mnoho významných účinků. Můžeme jej získat jednak stravou (tučné ryby, vejce, margaríny), ale velkým zdrojem je i sluneční záření. Bohužel v České republice není v zimních měsících dostatek slunečního svitu. Nesmíme proto zapomínat, že jsme v tuto dobu odkázáni na příjem vitaminu D stravou.

Některý den může být bezmasý (obr. 3):

Snídaně: bílý jogurt se strouhaným jablkem, ovesné vločky, sušené ovoce a ořechy, čaj
Přesnídávka: kaiserka cereální, máslo, vejce natvrdo, rajče, kakao
Oběd: polévka brokolicový krém (brokolice, brambory, pórek, smetana), rizoto s hráškovým pestem, parmezán, salát z červené řepy, voda s citrónem
Svačina: cizrnový hummus, kmínové celozrnné tyčinky, okurka, voda s mátou
Večeře: grilovaný hermelín, zelenina, rukola, bagetka, voda s citrónem

obrázek 3 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 3: Pyramida složená z potravin v den, kdy nebylo zařazeno maso

Vegetariánská strava je pravděpodobně nejstarší alternativní způsob stravování, jejímž základním rysem je omezování až úplné vyloučení potravin živočišného původu a lidé k ní přistupují z různých důvodů. Striktní vegetariáni (vegani) odmítají maso, vejce, mléko a někteří dokonce i med a kvasnice. U veganské stravy je potřeba hlídat příjem vitaminu B12, železa, zinku, vápníku, vitaminu D a omega-3 mastných kyselin a případně je dodat doplňky stravy. Vegetariáni, kteří odmítají maso savců, ptáků a ryb, ale pijí mléko a konzumují mléčné výrobky, se nazývají laktovegetariáni, vegetariáni konzumující vejce jsou ovovegeratiáni a oba typy potravin pak laktoovovegetariáni. Odborníci se shodují, že laktoovovegetariánská strava, pokud je správně sestavena, se velice blíží výživovým doporučením a splňuje všechny nároky našeho těla. Benefity tohoto způsobu stravování jsou v nižší spotřebě nevhodných tuků, soli a cukru, a naopak ve vyšší spotřebě zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a olejnatých semen. Laktoovovegetariáni přijímají více nejen vlákniny, zdraví prospěšných tuků, ale také více antioxidantů, které nás chrání před rizikem vzniku nádorových onemocnění.

Můžeme se setkat i s lidmi, kteří konzumují některé druhy masa, tzv. semivegetariáni. Zdraví prospěšná je varianta pescovegetariánů, kteří do jídelníčku zařazují ryby, případně mořské plody, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Striktní vegetariánská strava, založená jen na potravinách rostlinného původu, je riziková z hlediska využití vápníku, železa a zinku. Z vitaminů hrozí nedostatek zejména u vitaminu B12, jehož zdrojem jsou pro nás jen potraviny živočišného původu. U veganské stravy je tedy nezbytné některé vitaminy a minerální látky dodávat pomocí doplňků stravy – suplementovat. Nutno je ale dodat, že zdraví neprospívá žádná špatně sestavená strava, ať je smíšená či vegetariánská.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii O výživě obecně

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Výživa HIV pozitivních osob

    Výživa HIV pozitivních osob

    HIV

    Výživa ovlivňuje kvalitu života člověka s HIV infekcí. Špatná strava může urychlit rozvoj onemocnění. HIV infekce a její léčba ovlivňuje organismus HIV+ pacienta a jeho zdravotní stav. Vliv se netýká pouze imunitních funkcí, ale také celkové energetické potřeby a potřeby živin, vitaminů a minerálních látek.

  • Ilustrační obrázek k článku „Základy výživy jednoduše pro každého“

    Základy výživy jednoduše pro každého

    O výživě obecně

    Výživová doporučení bývají mnohdy složitá a velmi často nám něco zakazují. Většinou je to právě to, co máme v oblibě – cukrovinky, tučné a slané potraviny, slazené nápoje. Mnohem méně se setkáváme s tím, aby nám bylo doporučováno to, co nám chutná a současně přináší užitek pro zdraví. Tím může vznikat představa, že co je zdravé, není dobré, a rozhodnutí jíst zdravě tak často skončí dříve, než začalo. Je důležité, aby nám strava přinášela pohodu a abychom si na ní pochutnali.

  • Ilustrační obrázek Výživa v průběhu života

    Výživa v průběhu života

    O výživě obecně

    Lidské tělo prochází v průběhu života dramatickým vývojem. Na počátku stojí jedna jediná buňka, ze které se během pouhých devíti měsíců vyvine velký člověk s malým tělem. Toto tělo se pak od narození den za dnem mění. Postupně se vyvíjí, roste a sílí – až do chvíle, kdy dosáhne pomyslného vrcholu svého vývoje. I poté se dál vyvíjí, tentokrát ale trochu jiným směrem: postupně stárne, zmenšuje se a slábne.

  • Ilustrační obrázek Šetřící žaludeční dieta

    Šetřící žaludeční dieta

    Diety u onemocnění trávicího traktu

    Šetřící žaludeční dieta je obecně doporučována pacientům s žaludečními vředy nebo chronickou gastritidou. Jaká jsou obecná pravidla této diety, a jaké jsou konkrétní příklady jídelníčku?

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 23.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace