Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa zdravé populace
  • O výživě obecně
  • Aktuální: Potravinová pyramida v praxi

Potravinová pyramida v praxi

O výživě obecně 5 min. čtení
Autor: Státní zdravotní ústav
Datum poslední aktualizace: 23. 4. 2023

Jedním z nejdůležitějších principů potravinové pyramidy je skládání jídel ze všech pater pyramidy. Hlavní jídla – snídaně, oběd a večeře jsou složena ze všech pater pyramidy. U dětí toto platí i pro přesnídávky a svačiny. Celodenní strava sestavená dle tohoto principu a při dodržení velikosti porcí dodává přiměřené množství potřebných živin.

Příklad denního jídelníčku 11letého chlapce (obr. 1):

Snídaně: kaiserka cereální, máslo, vejce natvrdo, paprika, kakao (mléko)
Přesnídávka: celozrnný muffin (celozrnná mouka, vejce, ořechy, datle), jahody a borůvky, bílý jogurt, čaj
Oběd: polévka brokolicový krém (brokolice, pórek, smetana, brambory), kuřecí stehno pečené, rýže, mrkvový salát, voda s citronovou šťávou
Svačina: rohlík se slunečnicovými semínky, tuňáková pomazánka (tuňák, tvaroh, cibule, hořčice, citron, sůl), cherry rajčata, ředěný džus
Večeře: těstovinový salát s fazolemi a bazalkovým pestem (těstoviny, červené fazole, jarní cibulka, pažitka, červená a žlutá paprika, mrkev, bazalka, česnek, olej, parmezán, vinný ocet), voda s mátou


obrázek 1 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 1: Pyramida složená z potravin tohoto konkrétního jídelníčku

obrázek 2 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 2: Denní jídla jsou složena ze všech pater pyramidy. Jsou tedy pestrá. Některá jídla obsahují celou či více porcí dané potravinové skupiny, některé jen polovinu.

Nezapomínejme, že stejným způsobem je potřeba připravovat všechna denní jídla – snídani, oběd, večeři. Děti mají mít ze všech pater pyramidy také přesnídávky a svačiny. Dospělí mohou přesnídávky a svačiny vynechat nebo si dát pouze ovoce, zeleninu nebo mléčný výrobek.

Pestrou a vyváženou stravou doplňujeme všechny potřebné vitaminy a minerální látky. Není potřeba je užívat formou doplňků stravy. Existují však dvě výjimky. U těhotných je potřeba doplňovat kyselinu listovou a všichni bychom v jarních a zimních měsících měli užívat vitamin D. Vitamin D má mnoho významných účinků. Můžeme jej získat jednak stravou (tučné ryby, vejce, margaríny), ale velkým zdrojem je i sluneční záření. Bohužel v České republice není v zimních měsících dostatek slunečního svitu. Nesmíme proto zapomínat, že jsme v tuto dobu odkázáni na příjem vitaminu D stravou.

Některý den může být bezmasý (obr. 3):

Snídaně: bílý jogurt se strouhaným jablkem, ovesné vločky, sušené ovoce a ořechy, čaj
Přesnídávka: kaiserka cereální, máslo, vejce natvrdo, rajče, kakao
Oběd: polévka brokolicový krém (brokolice, brambory, pórek, smetana), rizoto s hráškovým pestem, parmezán, salát z červené řepy, voda s citrónem
Svačina: cizrnový hummus, kmínové celozrnné tyčinky, okurka, voda s mátou
Večeře: grilovaný hermelín, zelenina, rukola, bagetka, voda s citrónem

obrázek 3 k článku Potravinová pyramida v praxi

Obrázek 3: Pyramida složená z potravin v den, kdy nebylo zařazeno maso

Vegetariánská strava je pravděpodobně nejstarší alternativní způsob stravování, jejímž základním rysem je omezování až úplné vyloučení potravin živočišného původu a lidé k ní přistupují z různých důvodů. Striktní vegetariáni (vegani) odmítají maso, vejce, mléko a někteří dokonce i med a kvasnice. U veganské stravy je potřeba hlídat příjem vitaminu B12, železa, zinku, vápníku, vitaminu D a omega-3 mastných kyselin a případně je dodat doplňky stravy. Vegetariáni, kteří odmítají maso savců, ptáků a ryb, ale pijí mléko a konzumují mléčné výrobky, se nazývají laktovegetariáni, vegetariáni konzumující vejce jsou ovovegetariáni a oba typy potravin pak laktoovovegetariáni. Odborníci se shodují, že laktoovovegetariánská strava, pokud je správně sestavena, se velice blíží výživovým doporučením a splňuje všechny nároky našeho těla. Benefity tohoto způsobu stravování jsou v nižší spotřebě nevhodných tuků, soli a cukru, a naopak ve vyšší spotřebě zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů a olejnatých semen. Laktoovovegetariáni přijímají více nejen vlákniny, zdraví prospěšných tuků, ale také více antioxidantů, které nás chrání před rizikem vzniku nádorových onemocnění.

Můžeme se setkat i s lidmi, kteří konzumují některé druhy masa, tzv. semivegetariáni. Zdraví prospěšná je varianta pescovegetariánů, kteří do jídelníčku zařazují ryby, případně mořské plody, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Striktní vegetariánská strava, založená jen na potravinách rostlinného původu, je riziková z hlediska využití vápníku, železa a zinku. Z vitaminů hrozí nedostatek zejména u vitaminu B12, jehož zdrojem jsou pro nás jen potraviny živočišného původu. U veganské stravy je tedy nezbytné některé vitaminy a minerální látky dodávat pomocí doplňků stravy – suplementovat. Nutno je ale dodat, že zdraví neprospívá žádná špatně sestavená strava, ať je smíšená či vegetariánská.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

O výživě obecně

Základy výživy jednoduše pro každého

Výživová doporučení bývají mnohdy složitá a velmi často nám něco zakazují. Většinou je to právě t...

O výživě obecně

Zásady správné výživy

Sestavovat si správně svůj jídelníček není obtížné. Je potřeba respektovat tři jednoduchá pravidl...

Výživové trendy

Vegetariánská strava

Pojem „vegetariánství“ pochází od zakladatele klasického vegetariánství, filozofa Pythagora. Lati...

Výživové trendy

Veganská strava

Vegani jedí výhradně rostlinnou stravu, vyhýbají se všem potravinám živočišného původu. To znamen...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 11. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI