Jaké příznaky se mohou vyskytnout u alergie na mléko?
V případě alergie na mléko imunitní systém přemrštěně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo syrovátkový protein). Potíže se mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci mléka, nebo se zpožděním. Příznaky se mohou projevit na rtech, v ústech, v jícnu, v nose či v dolních dýchacích cestách, případně na kůži nebo na očích. Postižen může být i trávicí trakt, plíce a kardiovaskulární systém. Mezi časté reakce se mj. řadí:
- pocit brnění či mravenčení v ústech,
- svědění a otoky na sliznicích podél celého trávicího traktu (od rtů až po řitní otvor) i na kůži (kopřivka, později se mohou objevit i ekzémy),
- náhlá dušnost (alergické astma),
- alergický šok.
Bližší informace o alergických reakcích se dočtete v článku Alergie: co to je?
Mléčné alergeny v potravinách
Bílkoviny v mléce se dělí na tzv. frakce mléčných proteinů: termostabilní kasein a termolabilní syrovátkový protein. Většina lidí alergických na mléko vykazuje alergickou reakci na obě proteinové frakce. Alergie na mléko, která vznikne v kojeneckém nebo dětském věku, ve většině případů s nástupem do školy opět vymizí.
Mléčný protein může být obsažen v mnoha potravinách, které s mlékem zjevně nesouvisejí. Čtěte proto pozorně etikety na potravinách (viz článek Povinné označování potravin obsahujících alergeny).
Mléčný protein se může skrývat mj. v následujících potravinách:
- mléčný chléb, koláče a dorty,
- pečicí směsi,
- strouhanky,
- zmrzlina,
- bramborová kaše, resp. bramborový prášek,
- kečup, hořčice, majonézy,
- hotová jídla a omáčky.
Označování alergenů
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [1] musí být mléko a výrobky z něj odvozené (včetně laktózy) označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny typem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené i nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.
Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.
Vápník
Mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus významným zdrojem vápníků. Lidé trpící alergií na mléko by proto měli obzvláště dbát na dostatečný přísun vápníku z jiných zdrojů. Vápník je obsažen rovněž v zelenině (například v kapustě, brokolici, fenyklu, pórku nebo špenátu) a také v různých minerálních vodách. Není-li dostatek vápníku obsažen v potravě, lze použít vhodný doplněk stravy.
Bližší informace najdete v článku Vápník.
Vitamin A a vitamin D
Mléko pomáhá pokrývat rovněž potřebu vitaminu A a vitaminu D. Oba tyto vitaminy jsou obsaženy v mléčném tuku a podílejí se na ochraně před alergiemi a jinými onemocněními. Nízkotučné mléčné výrobky obsahují méně vitaminu A a D. Lidé trpící alergií na mléko proto musí dbát na dostatečný přísun vitaminů A a D, neboť ty zodpovídají i za tvorbu kostí, zdravou kůži a sliznici, krvetvorbu, zrakovou ostrost a správné fungování imunitního systému. V tomto ohledu vám nejlépe poradí váš praktický lékař.
Bližší informace najdete v článcích Vitamin A a Vitamin D.
Bílkoviny (proteiny)
Mléko a mléčné výrobky obsahují velké množství proteinů. Lidé trpící alergií na mléko by proto měli dbát na dostatečný přísun bílkovin z jiných zdrojů, jako je například libové maso, ryby a vejce, ale i potraviny rostlinného původu (např. luštěniny, brambory nebo chléb).
Přesnou diagnostiku pravé alergie na mléko může stanovit pouze alergolog. Máte-li jakékoli zdravotní potíže po konzumaci mléka nebo mléčných výrobků, nesnažte se o sebediagnostiku a obraťte se na specialistu – jinak by vám v případě neopodstatněného vyhýbání se mléku mohl hrozit nedostatek některých živin nebo podvýživa. To platí i pro děti, neboť u nich se alergie na mléko vyskytuje častěji.
Jak se léčí alergie na mléko?
V každém případě je potřeba vyhýbat se spouštěčům alergie. Lidé trpící alergií na mléko většinou vykazují alergickou reakci na obě frakce mléčných proteinů – kasein i syrovátkový protein, které se v potravinářských výrobcích obvykle vyskytují společně.
Vyšší obsah tuku zlepšuje snášenlivost
V případě alergie na kasein se člověk musí vyhýbat konzumaci mléka všech druhů zvířat (včetně produktů z mléka vyrobených): platí to nejen pro mléko kravské, ale i ovčí, kozí a kobylí. Kasein je termostabilní, proto jej nelze zneškodnit tepelnou úpravou. Čím je mléčný výrobek tučnější, tím méně proteinů obsahuje: smetana a máslo proto mají nižší obsah bílkovin a mnozí lidé alergičtí na kasein tyto potraviny snášejí poměrně dobře. Rýžové a sójové mléko lze použít jako náhradu za mléko živočišného původu, pokud nevyvolávají alergii.
V případě alergie na syrovátkový protein se člověk musí vyhýbat výhradně konzumaci kravského mléka a produktů z něj vyrobených, zatímco mléko oslí, kozí, ovčí apod. (včetně odvozených produktů) mohou představovat stravitelnější alternativu. Syrovátkový protein je termolabilní, jeho alergenní účinky lze proto snížit tepelnou úpravou. Lidi trpící mírnější alergií na syrovátkový protein proto dobře snášejí některé mléčné výrobky, jako je např. tučný sýr, tvaroh nebo trvanlivé mléko (tzn. mléko ošetřené UHT záhřevem).
I lidé trpící alergií na mléko mohou dodržovat zásady vyvážené stravy. Inspirovat vás může potravinová pyramida, samozřejmě s přihlédnutím k existující alergii. Se sestavením vyváženého jídelníčku vám může pomoci například kvalifikovaný nutriční terapeut.
Opatření první pomoci v případě nouze
Objeví-li se příznaky alergie, léčba je symptomatická. Lidé trpící závažnou alergií na mléko by s sebou měli neustále nosit pohotovostní balíček, který by měl obsahovat:
- adrenalinový autoinjektor (první volba!),
- antihistaminikum,
- lék kortizonového typu,
- inhalátor.
Příbuzní člověka trpícího potravinovou alergií by měli být proškoleni v používání pohotovostních léků. Zvláštní opatrnost je namístě tehdy, jestliže se již někdy v minulosti vyskytla závažná alergická reakce.
Kojenci a alergie na mléko
Alergií na mléko trpí přibližně 2,5 % kojenců. U těchto dětí je potřeba pod dohledem pediatra přejít na umělou kojeneckou výživu s hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou nebo na tzv. aminokyselinovou formuli [2]. Mléko a mléčné produkty alergickým kojencům nepodáváme; to platí nejen pro kravské mléko, ale i pro mléko jiných savců, a v neposlední řadě i pro sójové mléko.
Na koho se mohu obrátit?
Máte-li podezření, že trpíte potravinovou alergií, můžete se se žádostí o diagnostiku a případnou léčbu obrátit na vašeho praktického lékaře, odborného lékaře internistu (oblast specializace: gastroenterologie nebo ještě lépe alergologie), případně na alergologickou ambulanci.
Související odkazy
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (odkaz vede na web eur-lex.europa.eu)
- Eva Karásková: Umělá mléčná kojenecká výživa – současná doporučení. Pediatrie pro praxi 2017, 18(1): 26–30. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 398 kB)
