Jaké příznaky se mohou vyskytnout u alergie na mléko?
U alergie na mléko se přehnaně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo bílkovina mléčného séra). Potíže se mohou vyskytnout bezprostředně po konzumaci mléka nebo se zpožděním. Mohou se projevit na rtech, v ústech, jícnu, nose a dolních dýchacích cestách, kůži a očích. Dotčeny mohou být i trávicí trakt, plíce a oběhový systém. K častým reakcím kromě jiného patří:
- brnění v ústech, nepříjemný pocit,
- svědění a otoky na sliznicích podél „polykací trasy“ (od rtů k řitnímu otvoru) a na kůži (kopřivky, s opožděním výskyt ekzémů),
- náhlá dušnost (alergické astma),
- alergický šok.
Bližší informace o alergických reakcích najdete v článku Alergie: základní informace.
Mléčné alergeny v potravě
Mléčnou bílkovinu lze rozdělit na takzvané frakce mléčné bílkoviny: na tepelně odolný kasein a na bílkovinu mléčného séra, která je citlivá na teplo. Většina alergiků na mléko reaguje na obě bílkovinné frakce mléka alergicky. Alergie na mléko v kojeneckém nebo dětském věku ve většině případů do doby nástupu do školy zanikají.
Mléčná bílkovina může být obsažena v mnohých potravinách, které zjevně nesouvisejí s mlékem – dbejte proto na informace o složení na potravinových etiketách.
Mléčná bílkovina se může skrývat kromě jiného v následujících potravinách:
- mléčný chléb, koláče a dorty,
- pečicí směsi,
- strouhanky,
- zmrzlina,
- bramborová kaše, resp. bramborový prášek,
- kečup, hořčice, majonézy a
- polotovary a omáčky.
Označování alergenů
Podle Nařízení (EU) o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být mléko a mléčné výrobky (včetně laktózy) označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny druhem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené a nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.
Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.
Vápník
Vzhledem k tomu, že mléko a mléčné výrobky zásobují tělo vápníkem, mělo by se u mléčné alergie obzvlášť dbát na dostatečný přísun vápníku. Vápník je obsažen rovněž v zelenině jako kapusta, brokolice, fenykl, pórek nebo špenát a v různých minerálních vodách. Nepokrývá-li zásobování vápníkem danou potřebu, může být smysluplný potravinový doplněk.
Vitamin A a vitamin D
Mléko přispívá kromě jiného i k pokrytí potřeby vitaminu A a vitaminu D. Oba tyto vitaminy jsou obsaženy v mléčném tuku a chrání před alergiemi a jinými onemocněními. Nízkotučné mléčné výrobky obsahují méně vitaminu A a D. U alergie na mléko se proto musí dbát na dostatečný příjem vitaminu A a D, které jsou odpovědné za tvorbu kostí i za zdravou kůži a sliznici, krvetvorbu, ostrost zraku a imunitní ochranu. V tomto ohledu vám poradí váš praktický lékař.
Bílkoviny (proteiny)
Mléko a mléčné výrobky obsahují hodně bílkovin. Při alergii na mléko by mělo být zajištěno pokrytí potřebných bílkovin jinými bílkovinnými zdroji, např. libovým masem, rybami a vejci, ale i potravinami rostlinného původu, jako jsou luštěniny, brambory a chléb.
Abyste zabránili nesprávné výživě a podvýživě v důsledku neodůvodněného vyhýbání se mléku, je důležitá přesná diagnostika pravé alergie na mléko, např. u specialisty na alergie nebo v alergologické ambulanci. To platí i pro děti, protože u nich se alergie na mléko vyskytují častěji.
Jak probíhá léčba alergie na mléko?
Je nutné vyhýbat se spouštěčům alergie. Většinou se alergicky reaguje na bílkovinné frakce mléka – kasein a bílkovinu mléčného séra, které se zpravidla vyskytují v potravinách společně.
Podíl tuku zvyšuje toleranci
U mléčné alergie na kasein je třeba se vyhnout konzumaci mléka a z něj vyrobených produktů VŠECH druhů zvířat: Vztahuje se to na kravské, ovčí, kozí a kobylí mléko. Kasein je odolný vůči teplu, a proto ho nelze zneškodnit zahřátím. Čím je mléčný výrobek tučnější, tím méně bílkovin obsahuje: Smetana a máslo proto mají menší podíl bílkovin a některé osoby alergické na kasein je poměrně dobře snášejí. Rýžové a sójové mléko lze použít jako náhradu za mléko živočišného původu, pokud nevyvolávají alergii.
Při mléčné alergii na bílkovinu mléčného séra je nutné se zřeknout výhradně kravského mléka a produktů z tohoto druhu mléka, zatímco oslí, kozí, ovčí atd. mléko může představovat snesitelnější alternativy. Bílkovina mléčného séra je citlivá na teplo. Alergenní účinek proto lze snížit tepelným ošetřením. Při mírné alergii jsou tudíž snesitelné takové produkty jako tučný sýr, tvaroh nebo mléko ošetřené ultravysokým záhřevem (mléko UHT).
Vyvážená výživa je možná i u alergie na mléko. Jako základ výživy by měla sloužit potravinová pyramida. Prospěšné je kvalifikované poradenství o otázkách výživy.
Postup v nouzové situaci
Vyskytnou-li se potíže, budou léčeny symptomaticky. Při známé diagnostikované alergii by dotyční jedinci měli neustále nosit u sebe tzv. „pohotovostní balíček“, který by měl obsahovat:
- adrenalinový autoinjektor na samoléčení (= první volba!),
- antihistaminikum,
- lék kortizonového typu,
- sprej pro astmatiky.
Rodinní příslušníci osoby s potravinovou alergií by měli být vyškolení v používání medikace první pomoci. Zvláštní opatrnost je na místě tehdy, jestliže se už vyskytly alergické šokové reakce.
Kojenci a alergie na mléko
Asi 2,5 % všech kojenců trpí alergií na mléko. V jejich případě se musí za současného poradenství dětského lékaře přejít v rámci výživy eliminující mléko na hydrolyzované mléčné přípravky nebo aminokyselinové formule (kojenecké výživy). Nevhodné je např. mléko jiných savců nebo sójové mléko.
Na koho se mohu obrátit?
Máte-li podezření, že trpíte potravinovou alergií nebo potravinovou intolerancí, můžete se se žádostí o diagnostiku a případnou léčbu obrátit na vašeho praktického lékaře, odborného lékaře internistu (oblast specializace: gastroenterologie nebo ještě lépe alergologie), případně na alergologickou ambulanci.
