Minerální látky neboli minerály jsou chemické prvky, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby živý organismus správně fungoval. Mezi minerální látky se však obvykle nepočítají čtyři základní prvky, ze kterých se skládá nejen lidské tělo, ale živé organismy obecně: kyslík, vodík, uhlík a dusík (tyto čtyři prvky tvoří asi 96 % hmotnosti lidského těla). Minerály se obvykle rozdělují na makroprvky (např. sodík, draslík, hořčík, vápník a fosfor) a na stopové prvky.
Denní potřeba jednotlivých minerálních látek většinou nebývá důsledně pokryta každý den, ani to není nezbytně nutné. Abyste si udrželi celkové zdraví, je naprosto dostačující pokrýt průměrnou denní potřebu v průběhu přibližně jednoho týdne. Nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je konzumovat vyváženou smíšenou stravu, která je popsána v potravinové pyramidě.
Sodík (Na+) se nachází ve všech buňkách a tělesných tekutinách. V potravinách se velmi často vyskytuje společně s chloridem (Cl–), neboť společně tvoří kuchyňskou sůl (NaCl). Sodík i chlorid jsou pro život nezbytné, a spolu s draslíkem hrají důležitou roli v udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle. Lidský organismus nutně potřebuje sodík i chlorid pro udržení různých buněčných a tělesných funkcí, jako je regulace objemu tělesných tekutin, krevního tlaku a acidobazické rovnováhy.
Draslík – společně se sodíkem a chloridem – má zásadní význam při udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle. Draslík rovněž ovlivňuje osmotický tlak a podílí se na udržování acidobazické rovnováhy. Kromě toho hraje draslík (společně se sodíkem) ústřední roli při přenosu nervových vzruchů; dále je nezbytný i pro fungování svalů, činnost srdce a regulaci krevního tlaku. Jako kofaktor některých enzymů nezbytných pro tvorbu proteinů (včetně stavby tělesných struktur) je draslík důležitý také pro růst. Závažný nedostatek draslíku, způsobený například silným průjmem nebo zvracením, může člověka i ohrozit na životě.
Vápník je nejhojněji zastoupeným minerálem v lidském těle. Je důležitý zejména pro pevnost kostí (vyjadřuje se jako hustota kostní hmoty) a zubů. Největší zásobárnou vápníku v těle je kosterní systém. Vápník hraje rovněž zásadní roli při přenosu podnětů ve svalech a nervech, při přenosu intracelulárních signálů (tzn. signálů uvnitř buněk) a při stabilizaci buněčných membrán. Vápník se také významně podílí na hemokoagulaci. Zvýšené riziko nedostatku vápníku v důsledku nevyvážené stravy se vyskytuje zejména u dětí ve fázi růstu, u těhotných žen, u žen před menopauzou a po ní, u starších lidí, a v neposlední řadě u lidí s intolerancí laktózy.
Fosfor je jedním z makroprvků a v lidském organismu plní řadu úkolů. Nachází se ve všech živých buňkách a je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Fosfor se podílí na procesech tvorby a ukládání energie (ve formě ATP) a na regulaci acidobazické rovnováhy. Při vyvážené stravě se nedostatek fosforu vyskytuje jen zřídka.
Hořčík je jedním z makroprvků, který v lidském organismu plní řadu funkcí. Ústřední roli hraje v energetickém metabolismu, kde je ho zapotřebí k aktivaci mnoha různých enzymů. Dále se podílí na přenosu podnětů z nervů do svalů a na svalové kontrakci. Hořčík je rovněž důležitý pro mineralizaci kostí. Nedostatek hořčíku může mimo jiné způsobit třes, křeče, zmatenost nebo srdeční arytmii.