Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Výživa zdravé populace
  • Vitaminy
  • Aktuální: Vitamin D

Vitamin D

Vitaminy
Autor: gesundheit.gv.at

Vitamin D patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. Podle nejnovějších poznatků je řazen i mezi hormony. Lidské tělo si do značné míry může vitamin D vytvářet samo (za pomoci slunečního záření), ale může jej přijímat i v potravě. Vitamin D je souhrnné označení pro několik strukturně podobných látek, tzv. kalciferolů. Společně s několika dalšími faktory hraje vitamin D důležitou úlohu v regulaci metabolismu vápníku a fosforu a podporuje jejich vstřebávání ve střevě. Významně tak podporuje mineralizaci kostí a ovlivňuje různé hormony. Vitamin D se podílí rovněž na metabolismu svalové tkáně a na správném fungování imunitního systému.

V čem je vitamin D obsažen?

V běžné stravě se v našich zeměpisných šířkách vitamin D téměř nevyskytuje. Dobrým zdrojem jsou tučné ryby (např. sleď, makrela, losos). Mezi další zdroje vitaminu D patří olej z tresčích jater (rybí tuk), vaječný žloutek, jedlé houby nalezené v přírodě (nikoli však houby z pěstíren) a potraviny cíleně obohacené vitaminem D, jako jsou některé margaríny.

V potravinách rostlinného původu se vitamin D vyskytuje jen ve velmi malém množství. Vitamin D z potravin živočišného původu se nazývá cholekalciferol neboli vitamin D3, zatímco vitamin D z potravin rostlinného původu je označován jako ergokalciferol neboli vitamin D2.

Lidské tělo si může vitamín D vyrábět samo v kůži, která je vystavena přiměřenému množství slunečního záření (UV-B). Proto není bezpodmínečně nutné přijímat vitamin D pouze ve stravě. V našich zeměpisných šířkách se však vitamin D vyskytuje v běžně konzumovaných potravinách jen v nepatrném množství; navíc v zimním období je doba slunečního svitu značně omezená, proto je někdy těžké pokrýt průměrnou denní potřebu tohoto vitaminu. U některých lidí proto má smysl přijímat vitamin D ve formě doplňku stravy. Užívání jakéhokoli doplňku stravy je však vždy vhodné předem konzultovat s lékařem.

Kolik vitaminu D potřebujeme?

Denní potřeba vitaminu D není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem v době, kdy si tělo nemůže vitamin D vyrábět samo (např. v zimních měsících, při nemožnosti pobytu na slunci ve zbývajících ročních obdobích apod.) je 20 µg vitaminu D denně pro téměř všechy skupiny populace: děti od jednoho roku, dospívající od 15 let, všechny dospělé (muže i ženy), těhotné a kojící ženy. Jedinou výjimkou jsou kojenci (tzn. děti ve věku 0–12 měsíců), pro které tento odhad činí 10 µg vitaminu D denně. Vzhledem k tomu, že kojenci obvykle nejsou vystavováni slunečnímu záření, doporučuje se trvale podávat vitamin D ve formě doplňku stravy. Podle výživových doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) by tato profylaxe křivice měla pokračovat i v zimních měsících během druhého roku života.

Poznámka: Pro pokrytí potřeby vitaminu D je důležité při pobytu venku pravidelně vystavovat pokožku slunečnímu záření. V ideálním případě by měla být slunci vystavena přibližně čtvrtina celkového povrchu těla (obličej, ruce, části paží a nohou). Dbejte však na to, abyste se nespálili! Každý člověk by měl vzít v úvahu svůj fototyp [1] a dobu vystavení pokožky slunečnímu záření mu přizpůsobit.

Kdy má smysl užívat doplňky stravy s obsahem vitaminu D?

Podle výživových doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) by lidé, kteří tráví málo času venku, ale také senioři a lidé s tmavou pletí měli přijímat vitamin D ve formě doplňku stravy. Veškeré doplňky stravy je však vhodné užívat po konzultaci s lékařem. Před podáváním doplňku stravy s obsahem vitaminu D se kromě toho doporučuje zkontrolovat hladinu tohoto vitaminu v krvi.

Další informace k doporučeným denním dávkám vitaminů se dočtete na stránce Vitaminy – pokrytí denní potřeby.

Nedostatek/nadbytek vitaminu D

Nadbytek vitaminu D je vzácný. Masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu D jsou však nebezpečné. Výsledné zvýšení hladiny vápníku v krvi může vést ke zvýšenému vylučování moči, nevolnosti, zvracení až k ledvinovým kamenům, v krajním případě i k selhání ledvin a smrti.

Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na metabolismus vápníku a fosforu, a tím i na metabolismus kostí. Nedostatek vitaminu D v těle může mít různé příčiny. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří se jen zřídkakdy zdržují během dne venku – třeba starší lidé nebo kojenci. U malých dětí může nedostatečný přísun vitamínu D vést k rozvoji křivice. V takových případech nejsou kosti správně mineralizovány, jsou měkké a deformované; typickými nálezy jsou tzv. rachitický růženec (tzn. charakteristicky zdeformovaný hrudník), nohy do O či opožděný uzávěr fontanely. U dospělých vede závažný dlouhodobý nedostatek vitaminu D k tzv. osteomalacii, která se vyznačuje remodelačními procesy a demineralizací plně vyvinutých kostí. U starších lidí může nedostatek vitaminu D (kromě jiných faktorů) souviset s osteoporózou a může rovněž urychlovat její rozvoj. Dalšími příznaky nedostatku vitaminu D jsou snížená svalová síla a zvýšená náchylnost k infekcím.

Související odkazy

  1. Fototypy (odkaz vede na web wikiskripta.eu)
  2. Pavel Hlúbik: Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1 část – metabolismus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi 2011, 3(11): 503–505. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Výživové trendy

Vegetariánská strava

Pojem „vegetariánství“ pochází od zakladatele klasického vegetariánství, filozofa Pythagora. Lati...

Výživa v prevenci nemocí

Výživa pro imunitní systém

Náš životní styl – včetně naší stravy – má vliv na imunitní systém. To, co jíme a pijeme, může zl...

O výživě obecně

Potravinová pyramida v praxi

Jedním z nejdůležitějších principů potravinové pyramidy je skládání jídel ze všech pater pyramidy...

Výživové trendy

Veganská strava

Vegani jedí výhradně rostlinnou stravu, vyhýbají se všem potravinám živočišného původu. To znamen...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 22.09.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI