Vitamin D

Vitamin D je souhrnné označení pro několik strukturně podobných látek, tzv. kalciferolů. Společně s několika dalšími faktory hraje vitamin D důležitou úlohu v regulaci metabolismu vápníku a fosforu a podporuje jejich vstřebávání ve střevě. Významně tak podporuje mineralizaci kostí a ovlivňuje různé hormony. Vitamin D se podílí rovněž na metabolismu svalové tkáně a na správném fungování imunitního systému.

Vitamin D v lidském těle

Vitamin D dle konvence řadíme společně s vitamíny A, E, K mezi vitaminy rozpustné v tucích, ačkoli je považován za hormon. Aktivní vitamin D hraje důležitou úlohu v regulaci hladin vápníku a fosforu ve fyziologickém rozmezí. Tato regulace je umožněna ovlivněním vstřebávání vápníku a fosforu ze střeva, jejich zpětnou vstřebáváním v ledvinách a stimulací osteoklastů, kdy dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kosti do krve. Vitamín D zároveň ovlivňuje růst a diferenciaci buněk, především hematopoetických kmenových buněk (HSC) a buněk imunitního systému.

V čem je vitamin D obsažen?

V běžné stravě se v našich zeměpisných šířkách vitamin D téměř nevyskytuje. Dobrým zdrojem jsou tučné ryby (např. sleď, makrela, losos). Mezi další zdroje vitaminu D patří olej z tresčích jater (rybí tuk), vaječný žloutek, jedlé houby nalezené v přírodě (nikoli však houby z pěstíren) [1] a potraviny cíleně obohacené vitaminem D, jako jsou některé margaríny. V potravinách rostlinného původu se vitamin D vyskytuje jen ve velmi malém množství.

Lidské tělo je samo schopné vytvářet si vitamin D pokožkou, která je vystavena přiměřenému množství slunečního záření (konkrétně UVB záření). Proto není bezpodmínečně nutné přijímat vitamin D pouze ve stravě. Protože se v naší zeměpisné šířce vitamin D vyskytuje v běžně konzumovaných potravinách jen v nepatrném množství, je vhodné, především v zimních měsících, kdy je slunečního svitu málo, přijímat vitamin D ve formě doplňků stravy. Užívání jakéhokoli doplňku stravy je však vždy vhodné předem konzultovat s lékařem.

Kolik vitaminu D potřebujeme?

Denní potřeba vitaminu D není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem v době, kdy si tělo nemůže vitamin D vyrábět samo (např. v zimních měsících, při nemožnosti pobytu na slunci ve zbývajících ročních obdobích apod.) je 20 µg vitaminu D denně pro téměř všechny skupiny populace: děti od jednoho roku, dospívající od 15 let, všechny dospělé (muže i ženy), těhotné a kojící ženy. Jedinou výjimkou jsou kojenci (tzn. děti ve věku 0–12 měsíců), pro které tento odhad činí 10 µg vitaminu D denně. Vzhledem k tomu, že kojenci obvykle nejsou vystavováni slunečnímu záření, doporučuje se trvale podávat vitamin D ve formě doplňku stravy.

Kdy má smysl užívat doplňky stravy s obsahem vitaminu D?

Podle výživových doporučení Německé společnosti pro výživu (DGE) by lidé, kteří tráví málo času venku, ale také senioři a lidé s tmavou pletí měli přijímat vitamin D ve formě doplňku stravy. Veškeré doplňky stravy je však vhodné užívat po konzultaci s lékařem. Před podáváním doplňku stravy s obsahem vitaminu D se kromě toho doporučuje zkontrolovat hladinu tohoto vitaminu v krvi.

Další informace k doporučeným denním dávkám vitaminů se dočtete na stránce Vitaminy – pokrytí denní potřeby.

Nedostatek/nadbytek vitaminu D

Nadbytek vitaminu D je vzácný. Masivní akutní předávkování i dlouhodobě nadměrný příjem vitaminu D jsou však nebezpečné, neboť vedou ke zvýšenému ukládání vápníku v organismu. Zvýšení hladiny vápníku v krvi může vést k nevolnosti, kalcifikaci měkkých tkání, ke zvýšenému vylučování vápníku moči a tvorbě ledvinových kamenů a v krajním případě i k selhání ledvin.

Nedostatek vitaminu D má negativní vliv na hladinu vápníku a fosforu v organismu, a tím i na metabolismus kostí. Nedostatek vitaminu D v těle může mít různé příčiny. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří se jen zřídkakdy zdržují během dne venku – třeba starší lidé nebo kojenci. U dospělých vede závažný dlouhodobý nedostatek vitaminu D k tzv. osteomalacii, která se vyznačuje remodelačními procesy a demineralizací plně vyvinutých kostí (dochází k uvolňování vápníku a fosforu z kostí). U starších lidí může nedostatek vitaminu D (kromě jiných faktorů) souviset s osteoporózou a může rovněž urychlovat její rozvoj. Dalšími příznaky nedostatku vitaminu D jsou snížená svalová síla a zvýšená náchylnost k infekcím.

Preventivní podávání vitaminu D kojencům a dětem

U malých dětí může nedostatečný přísun vitamínu D vést k rozvoji křivice. V takových případech nejsou kosti správně mineralizovány, jsou měkké a deformované; typickými nálezy jsou tzv. rachitický růženec (tzn. charakteristicky zdeformovaný hrudník), nohy do O či opožděný uzávěr fontanely.

Prevencí křivice u dětí je podávání vitaminu D. Podle Doporučeného postupu České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP z roku 2019 [1]:

• jak dětem kojeným, tak kojencům živeným náhradní kojeneckou mléčnou výživou se má podávat profylakticky 400–500 IU vitaminu D3 (cholekalciferol) perorálně (ústy) v jedné denní dávce počínaje 2. týdnem věku do konce 1. roku života, dávka 500 IU odpovídá 1 kapce v současnosti nejdostupnějšího preparátu na trhu v ČR;
• u nedonošených dětí by měla být od propuštění do domácí péče až do 1 roku korigovaného věku (tedy 1 roku věku, kdyby se dítě narodilo ve správném termínu) podávána dávka vitaminu D 400–500 IU/den (max. 1000 IU) navíc k ostatním zdrojům.

Podávání vitaminu D zdravým dětem starším 1 roku se plošně nedoporučuje. Vitamin D se někdy doplňuje dětem z rizikových skupin, jako například

• dětem s celiakií, cystickou fibrózou, idiopatickými střevními záněty, chronickými onemocněními jater či ledvin; 
• dětem s revmatologickými a onkologickými onemocněními; 
• dětem, které jsou léčeny kortikoidy;
• dětem, které dlouhodobě nedostatečně pobývají na slunci. 

Vždy však před nasazením vitaminu D lékaři cíleně pátrají po důvodech jeho nedostatku.

Preventivní podávání vitaminu D těhotným a kojícím ženám

Užívání vitaminu D3 se plošně doporučuje i těhotným ženám v dávce 500 IU po celou dobu gravidity. Tato dávka by měla pokrýt jejich zvýšenou potřebu vitaminu D.

U kojících žen je vhodné pokračovat v doplňování vitaminu D stejně jako před porodem a navíc přidat i vápník v dávce 1000 mg/den (pokud není dostatečný příjem kalcia zajištěn spolehlivě jiným způsobem).

Související odkazy

1. Jiří Bronský, Božena Kalvachová, Štěpán Kutílek, Alena Šebková, Jarosla Škvor, Zdeněk Šumník, Petr Tláskal, Zdeněk Zíma: Doporučený postup České pediatrické společnosti a Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP pro suplementaci dětí a dospívajících vitaminem D. Česko-slovenská pediatrie 2019, 74(8):473–482. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. Státní zdravotní ústav: Víte, že houby mohou být zdrojem vitaminu D? Ale pozor, není houba jako houba! (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 243 kB)
3. Olga Nedopílková: Fotoprotekce. Praktické lékárenství 2019, 15(2):103–105. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 900 kB)
4. News Medical: Vitamin D in the diet: key foods for bone and immune health [Vitamin D ve stravě: zásadní potraviny pro zdraví kostí a imunitního systému] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Pavel Hlúbik: Vitaminy – důležitý faktor ovlivňující zdraví. 1 část – metabolismus liposolubilních vitaminů. Interní medicína pro praxi 2011, 3(11): 503–505. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 81 kB)