Bolest dolní části zad

Jaké existují formy bolesti dolní části zad?

Akutní bolest dolní části zad se může objevit náhle. V převážné většině případů nelze najít žádnou konkrétní příčinu vzniku bolesti. V takových případech lékaři hovoří o nespecifické bolesti dolní části zad. Této formě bolesti zad lze poměrně dobře předcházet.

Přibližně u 7 % pacientů akutní potíže postupem času přejdou v chronickou bolest dolní části zad.

Naopak specifická bolest dolní části zad je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti bederní páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu. Specifická bolest dolní části zad se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest dolní části zad.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory pro vznik bolesti dolní části zad?

Na vzniku nespecifické bolesti dolní části zad se mohou podílet následující faktory:

• Nedostatek pohybové aktivity.
• Opotřebení. Páteř v průběhu života podléhá přirozenému opotřebení. Meziobratlové ploténky postupem času ztrácejí elasticitu, snižuje se jejich výška. Proto se s přibývajícím věkem páteř zkracuje, starší lidé se častěji „hrbí“. Více se také opotřebovávají meziobratlové klouby. To vše může způsobovat bolest zad.
• Nesprávné zatěžování. Opakované tělesné přetěžování nebo nesprávné zatěžování, například při zvedání těžkých břemen nebo nesprávné technice zvedání, může urychlit opotřebení a vyvolat akutní bolest zad. Dlouhé sezení, vadné držení těla, netrénované svalstvo – to vše přispívá k tomu, že svaly trupu a zad nedokážou dostatečně podpírat a držet páteř. Také jednostranné namáhání zad může vést k přetěžování svalů a jejich bolestivému „zatuhnutí“.
• Psychické faktory. Na vzniku bolesti zad se mohou podílet i stres, pracovní přetížení, úzkost, deprese atd. Právě psychické faktory jsou častou příčinou vzniku chronické bolesti zad.

U specifické bolesti dolní části zad lze určit konkrétní tělesnou příčinu. Těmito příčinami mohou být například:

• revmatická nebo zánětlivá onemocnění – například Bechtěrevova nemoc, Crohnova choroba apod.;
• onemocnění nebo poranění páteře – například zlomeniny obratlů (ať už v důsledku úrazu nebo osteoporózy) nebo spondylolistéza (zjednodušeně řečeno posun jednoho obratle směrem dopředu);
• akutní výhřez meziobratlové ploténky – ten se obvykle projevuje zároveň bolestí vyzařující do nohy;
• cévní změny – například aneurysma aorty (tj. výduť hlavní tepny v těle);
• onemocnění nebo jiné změny pohlavních orgánů – například zvětšená prostata (u mužů), zánět vaječníku (u žen) apod.;
• onemocnění ledvin;
• onemocnění břišních orgánů – například záněty žlučníku nebo slinivky břišní.
• onemocnění nervového systému;
• nádorové onemocnění.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u bolesti dolní části zad?

Bolest v dolní části zad je obvykle spojena se zatuhlými svaly, což může člověka omezovat v pohybu.

Při ústřelu se bolest v dolní části zad objeví náhle. Obvykle se to stane v důsledku konkrétního pohybu a bez předchozích příznaků.

Při ischialgii může být bolest pociťována kdekoli v průběhu sedacího nervu, tzn. od dolní části zad až po oblast chodidla.

Jak předcházet bolesti dolní části zad?

Nejdůležitější je zůstat aktivní a v pohybu. Tento vědecky ověřený poznatek prokazatelně pomáhá předcházet bolestem zad [1]. Pravidelná pohybová aktivita může také zmírnit již existující potíže se zády.

Pohyb a sport jako prevence bolesti dolní části zad

Pravidelný pohyb by měl kromě vytrvalostního tréninku, jako je chůze nebo běh, zahrnovat také posilovací a protahovací cviky. Nejlepší je vybrat si aktivitu, která vás opravdu baví a dobře zapadá do vašeho každodenního života. K prevenci bolesti zad odborníci doporučují zejména plavání, veslování, lezení a speciální cviky na posílení zad. Záda ale můžete posílit i prostřednictvím pilates, jógy nebo tai-či.

Posílení zádových svalů

Silné zádové svaly podporují a odlehčují páteř. Cílem speciálních cviků je posílit a stabilizovat nejen svaly zad, ale svalstvo celého trupu. I když třeba již míváte bolesti zad, které se čas od času vracejí, cvičením můžete postupně omezit výskyt těchto bolestivých stavů, a v ideálním případě se bolesti zad zbavit úplně. Konkrétní příklady cviků – včetně jejich popisů a názorných fotografií – najdete například v bakalářské práci Kompenzační cvičení pro přesuny na sněhu a ledu [2] (odkaz vede na web cuni.cz).

Vyvarujte se jednostranného namáhání zad

Dlouhé sezení, vadné držení těla nebo monotónní, opakované pohyby na pracovišti – to vše zatěžuje záda. Dbejte na pravidelné přestávky a „vyrovnávací“ pohyby, při kterých uvolníte své tělo. Pro prevenci bolestí zad jsou důležitá i ergonomická opatření na pracovišti – u lidí se sedavým zaměstnáním zejména vhodná židle a stůl [1].

Správná technika zvedání a přenášení těžkých předmětů

Kdykoli potřebujete přenést nějaký těžší předmět, měli byste dbát na správnou techniku jeho zvedání i následného přenášení. Dodržujte přitom následující body:

• Pevně se postavte, s mírně rozkročenýma nohama.
• Při zvedání dbejte na to, aby horní část těla byla vzpřímená (obr. 1).
• Při zvedání aktivně zapojujte svalstvo trupu (včetně břišních a zádových svalů).
• Předmět zvedejte s pokrčenými koleny i kyčlemi.
• Předmět přenášejte co nejblíže k tělu.

Obrázek 1: Správná technika zvedání těžšího předmětu – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com)

Udržujte si normální tělesnou hmotnost a nekuřte

Každý kilogram navíc představuje pro páteř určitou zátěž. Lidem s nadváhou nebo obezitou proto snížení tělesné hmotnosti může pomoci mj. v prevenci nebo zmírnění bolesti zad. Dalším ovlivnitelným rizikovým faktorem je kouření.

Jak se stanoví diagnóza bolesti dolní části zad?

Prvním krokem v diagnostice bolesti dolní části zad je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař při něm pacientovi může klást například následující otázky:

• Kde vás to bolí? Vyzařuje bolest i do jiných oblastí těla?
• Kdy se potíže objevily poprvé?
• Jak se bolest mění v čase (během dne, v noci)?
• Změnila se pociťovaná bolest v posledních dnech, týdnech nebo měsících?
• Jak silná je bolest? Omezuje vás bolest při každodenních činnostech?
• Pociťujete bolest jen při pohybu, nebo i v klidu?
• Prodělal(a) jste v nedávné době nějaký úraz?

Po anamnestickém rozhovoru lékař provede fyzikální vyšetření. Při něm vyšetří mimo jiné páteř, svaly a váš celkový zdravotní stav.

Celkový obraz všech příznaků lékaři umožní co možná nejpřesněji posoudity příčiny vzniku bolesti a riziko rozvoje chronických obtíží [3]. Pokud lékař nenajde nic, co by poukazovalo na specifickou bolest zad, jsou potíže klasifikovány jako nespecifická bolest zad a podle toho jsou léčeny.

Je nutné rentgenové vyšetření?

Ne. Ve většině případů prosté bolesti zad není nutné provádět ani zobrazovací vyšetření (jako je rentgen, magnetická rezonance či výpočetní tomografie), ani vyšetření krve. Teprve pokud potíže přetrvávají po dalších 4–6 týdnech nebo pokud existuje podezření na závažné onemocnění, lékař vás odešle na další vyšetření. Cílem takového doplňujícího vyšetření je zjistit, zda bolest zad není způsobena nějakým jiným onemocněním.

Jaké jsou možnosti léčby bolesti dolní části zad?

U nespecifické bolesti dolní části zad existují různé možnosti léčby [4–7]. Nemedikamentózní i medikamentózní léčba nespecifických bolestí zad jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Nemedikamentózní léčba

Z nemedikamentózních metod se při nespecifické bolesti dolní části zad uplatňují zejména následující léčebné postupy.

Pohybová aktivita. Pravidelný pohyb předchází rozvoji chronické bolesti zad. Obecně se doporučuje se lehká fyzická aktivita, např. procházky. Naopak je třeba vyvarovat se klidu na lůžku a dlouhého sezení.

Termoterapie. Působení tepla – ať už samostatně nebo v kombinaci s pohybovou aktivitou – může krátkodobě zmírnit nejen bolest, ale i omezení pohybu (jinými slovy, bolavé a zatuhlé místo se podaří dočasně „rozhýbat“). Při této léčebné metodě se používají například termofory, hřejivé polštářky, hřejivé obklady apod. Použít lze i hřejivé náplasti či krémy, jejichž účinnou látkou je kapsaicin (látka přirozeně se vyskytující v chilli papričkách).

Manuální terapie a mobilizace. Tyto speciální fyzioterapeutické metody zmírňují bolest a zlepšují pohyblivost.

Fyzikální léčba, pohybová léčba a funkční pohybová terapie. Tyto metody jsou účinné zejména při chronických bolestech zad. Patří sem například:

• manuální terapie a mobilizace v kombinaci s pohybovou léčbou pod dohledem fyzioterapeuta;
• tzv. „medicínská tréninková terapie“ (z německého medizinische Trainingstherapie, uplatňuje se zejména v německy mluvících zemích) – cílený trénink v tělocvičně nebo fitcentru pod dohledem vyškoleného fyzioterapeuta;
• škola zad – ucelený program prevence bolesti zad [8]; zahrnuje mimo jiné pohybová cvičení, teoretické znalosti o pohybových sekvencích a správných návycích (ve vztahu k zádům) v každodenním životě, relaxační techniky atd.;
• ergoterapie, nejlépe v kombinaci s jinými terapeutickými metodami, jako je například behaviorální terapie;
• masáže v kombinaci s pohybovou léčbou;
• aplikace tepla – nejlépe v kombinaci s jinými léčebnými metodami.

Další opatření, která mohou přispět ke zmírnění nespecifické bolesti dolní části zad, zahrnují mimo jiné akupunkturu, relaxační metody (například autogenní trénink) či psychologické metody zvládání bolesti. Vědecky sice není jednoznačně prokázáno, zda jsou tyto metody skutečně účinné, nicméně pacienti je mohou vnímat jako příjemné a užitečné.

Medikamentózní léčba

Ke zmírnění bolesti zad může lékař předepsat i léky proti bolesti (odborně analgetika), ty by však měly být používány pouze dočasně. V případě nespecifické bolesti dolní části zad by léčba bolesti měla využívat především jiné než farmakologické metody (viz výše, odstavec „Nemedikamentózní léčba“).

Proti bolesti a zánětu působí analgetika ze skupiny tzv. nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), jejichž účinnými látkami jsou například ibuprofen, naproxen nebo diklofenak. Tyto léky však mají některé vedlejší účinky, proto je nutné jejich užívání vždy konzultovat s lékařem.

Jak se léčí akutní nespecifická bolest dolní části zad?

Akutní nespecifická bolest dolní části zad obvykle časem sama odezní. Zlepšení se dostaví rychleji, pokud se člověk co nejvíce hýbe a normálně vykonává každodenní činnosti. Pohybová aktivita také předchází chronickému průběhu onemocnění. Obecně se doporučuje se lehká fyzická aktivita, např. procházky. Naopak je třeba vyvarovat se klidu na lůžku a dlouhého sezení.

Při silných akutních bolestech dolní části zad může přinést úlevu poloha vleže na zádech, při níž člověk zvedne a podepře si dolní končetiny tak, aby bérce svíraly se stehny úhel přibližně 90° (obr. 2).

Obrázek 2: Úlevová poloha při silné akutní bolesti dolní části zad. (Zdroj: ideogram.ai)

Akutní bolest dolní části někdy mohou zmírnit i termofory, hřejivé polštářky, hřejivé obklady apod. Pomoci mohou i analgetika ze skupiny NSAID (např. ibuprofen). Léky by se však měly užívat pouze po krátkou dobu a vždy po konzultaci s lékařem.

Pokud se akutní bolest zad přibližně po pěti týdnech nezlepší, zvyšuje se riziko rozvoje chronické bolesti zad.

Jak se léčí chronická nespecifická bolest dolní části zad?

V případě chronické nespecifické bolesti dolní části zad může lékař navrhnout kombinaci několika různých léčebných metod a dalších opatření. Kromě lékařské péče potřebují lidé s chronickou bolestí zad často i psychickou a sociální podporu.

Je důležité, aby pacient s chronickou bolestí chodil na pravidelné lékařské kontroly. Lékař totiž může včas rozpoznat příznaky jiných příčin bolesti zad a v případě potřeby upravit léčbu.

Rehabilitace při chronické bolesti dolní části zad

Chronické bolesti zad mohou člověka výrazně omezovat v každodenním fungování a vést k opakovaným epizodám pracovní neschopnosti. Pokud se řadíte do této skupiny, zeptejte se ošetřujícího lékaře na možnost rehabilitace.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vás trápí bolest dolní části zad, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle k ortopedovi, specialistovi na rehabilitační a fyzikální medicínu, neurologovi, revmatologovi nebo k fyzioterapeutovi.

Související odkazy

1. Vendula Žáčková: Možnosti prevence bolestí zad u osob se sedavým zaměstnáním; Důraz na prevenci bolesti bederní páteře. (bakalářská práce v oboru Fyzioterapie). Praha, 2025. (odkaz vede na web cuni.cz)
2. Jan Krajcigr: Kompenzační cvičení pro přesuny na sněhu a ledu. (bakalářská práce v oboru Vojenská tělovýchova). Praha, 2019. (odkaz vede na web cuni.cz)
3. Hana Ciferská, Jan Vachek: Diferenciální diagnostika bolestí zad. Vnitřní lékařství 2022, 68(5): 332–341. (odkaz vede na web prolekare.cz)
4. Svatopluk Ostrý, Ivana Štětkářová, Jaroslav Korsa, Josef Bednařík: Stanovisko České neurologické společnosti ČLS JEP k organizaci péče o pacienty s akutní bolestí zad v bederní úrovni u dospělých. Medicína pro praxi 2020, 17(5): 346–351. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 195 kB)
5. Daniela Kondrová: Bolesti zad v lumbosakrální oblasti. Interní medicína pro praxi 2012, 14(2): 69–72. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 107 kB)
6. Ivan Vrba: Některé příčiny bolestí zad a jejich léčba. Medicína pro praxi 2012, 9(4): 184–189. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 138 kB)
7. Jan Lejčko: Možnosti intervenční léčby chronické bolesti zad. Neurologie pro praxi 2020, 21(5): 350–355. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 723 kB)
8. Kapitoly sportovní medicíny: Základy školy zad. (odkaz vede na web muni.cz)