9 min. čtení
V níže uvedeném textu jsou v závorkách kurzívou uvedeny latinské názvy.
Co je sedací nerv?
Sedací nerv (nervus ischiadicus) je jeden z hlavních nervů dolní končetiny a zároveň nejdelší a „nejtlustší“ (tj. v průměru nejsilnější) nerv v lidském těle (obr. 1). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý sedací nerv a pravý sedací nerv. Následující popis obecně platí jak pro levý, tak pravý sedací nerv.
Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů (viz Poznámka níže) a vychází z křížové pleteně (obr. 2). Sedací nerv prochází přes hýždi směrem do dolní končetiny (obr. 1): přes zadní stranu stehna až do podkolenní jamky. Tam se dělí na holenní nerv (nervus tibialis) a lýtkový nerv (nervus fibularis) – ty zásobují bérec a nohu.
Obrázek 1: Sedací nerv a některé další nervy v pravé dolní končetině – anatomický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 832, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=541691)
Obrázek 2: Křížová pleteň – schematický nákres. Popisky jsou v latině. Začátek sedacího nervu (v levé dolní části obrázku) je označen jako n. ischiadicus. (Zdroj: By Andreas Raether - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82180879)
Co je ischialgie?
Ischialgie označuje bolest kdekoli v průběhu sedacího nervu – tedy od dolní části zad až po oblast chodidla; často se jedná o tzv. neuropatickou bolest. Příčinou může být například vyhřezlá ploténka, která utlačuje nervový kořen, jehož nervová vlákna – po přepojení v křížové pleteni – jsou součástí sedacího nervu. Další možné příčiny jsou popsány v části Jaké jsou příčiny vzniku ischialgie?
Co je „ischias“?
Ischias je lidový výraz pro bolest v oblasti bedra, kyčle, hýždí a stehna. Používání termínu „ischias“ pro bolest v této oblasti má dlouhou tradici, již od dob starověkého lékaře Hippokrata (460–370 př. n. l.) [1]. Výraz „ischias“ je tedy spíše označením pro oblast pociťované bolesti. Příčina přitom není specifikována. Nejedná se tedy o jednoznačnou lékařskou diagnózu.
Výrazy „ischialgie“ a „ischias“ tedy nejsou synonyma a neměly by být vzájemně zaměňovány [1]. Následující informace se týkají ischialgie.
Jaké jsou příčiny vzniku ischialgie?
Ischialgie bývá způsobena útlakem, podrážděním nebo poškozením nervových kořenů. Nejčastější příčinou je vyhřezlá meziobratlová ploténka. Obecně může být ischialgie způsobena některým z níže uvedených mechanismů.
Útlak nebo skřípnutí nervu, jehož příčinami mohou být:
- opotřebení meziobratlových plotének (zejména výhřez meziobratlové ploténky) nebo obratlů v místě přechodu bederní páteře a křížové kosti,
- vadné držení těla,
- zatuhnutí svalů v dolní části zad,
- tlak v malém pánvi, například během těhotenství (ale třeba i při výskytu nádoru v této oblasti).
Podráždění nervů, například v důsledku:
- studeného průvanu,
- mokra,
- sezení na studeném povrchu,
- nachlazení.
Záněty nervů, například v důsledku infekcí, jako je pásový opar nebo lymeská borrelióza.
Poškození nervů, jehož příčinami mohou být:
- chronická onemocnění, jako je cukrovka nebo revmatická onemocnění,
- zranění, například při zlomenině kyčelní kosti.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u ischialgie?
Ischialgie vychází z dolní části zad. Většinou vyzařuje jednostranně od hýždě přes zadní stranu stehna až do podkolenní jamky; může však vyzařovat i přes bérec, okraj chodidla nebo hřbet chodidla až do prstů u nohou. Ischialgie se může objevit současně s lumbagem (ústřelem, „houserem“). Bolest většinou nastupuje náhle a „z ničeho nic“. Bolest může být natolik silná, že omezuje pacientovu pohyblivost. V noci se příznaky mohou mírnit. Kvůli bolesti se svaly v oblasti páteře mohou křečovitě svírat. Pacient pak zaujímá typickou úlevovou polohu, při níž je horní část těla ohnutá do strany.
Možné doprovodné příznaky jsou:
- poruchy citlivosti v některých oblastech kůže, jako je necitlivost, brnění (mravenčení) a pocit tepla nebo chladu,
- motorické poruchy, jako je neschopnost hýbat přední částí chodidla nebo zvednout palec u nohy.
Typické pohyby, které zhoršují ischialgii
Určité činnosti nebo pohyby, jako je kašel, kýchání nebo tlačení (tedy zapojení tzv. břišního lisu), mohou ischialgii zhoršovat. Zhoršování potíží typických pro ischialgii souvisí zejména s následujícími pohyby:
- předklon s nataženýma nohama ke špičkám prstů na nohou;
- zvedání natažené nohy z polohy na zádech.
Jak se stanoví diagnóza ischialgie?
Zcela zásadní roli v diagnostice ischialgie hraje podrobný anamnestický rozhovor. Na základě typických příznaků, vašeho popisu a jednoduchého fyzikálního vyšetření může lékař většinou jednoznačně diagnostikovat ischialgii [2].
Při fyzikálním vyšetření lékař požádá pacienta, aby si lehl na záda na vyšetřovací stůl. Pak z této polohy na zádech zvedne pacientovu nataženou nohu směrem vzhůru (Lasègueův manévr, obr. 3). Tento pohyb napíná sedací nerv a v případě jeho podráždění nebo útlaku způsobuje typickou bolest. Lékař zároveň zkontroluje citlivost a reflexy ve vašich nohách.
Obrázek 3: Lasègueův manévr – schematický nákres. (Zdroj: https://www.wikiskripta.eu/index.php?curid=93458)
Je nutné rentgenové vyšetření?
Ne. Zobrazovací vyšetření, jako je rentgen nebo magnetická rezonance, se při ischialgii rutinně neprovádějí. Pouze v určitých případech nebo při zhoršení příznaků je nutné provést vyšetření pomocí některé ze zobrazovacích metod (rentgen, magnetická rezonance nebo výpočetní tomografie), aby lékař vyloučil podezření na závažnější onemocnění. Pokud i navzdory léčbě potíže přetrvávají déle než čtyři týdny, může lékař pacienta odeslat na vyšetření pomocí elektromyografie nebo elektroneurografie. Při těchto vyšetřeních se kontroluje funkce nervů.
Pokud existuje podezření na infekční onemocnění, jako je například pásový opar nebo lymeská borrelióza, může lékař nechat provést i vyšetření krve.
Jak se léčí ischialgie?
Ischialgie se obvykle dá dobře léčit. Příznaky většinou zcela vymizí během jednoho až dvou měsíců. Klid na lůžku se doporučuje pouze v případě zvláště silných bolestí a pouze na krátkou dobu. Operace je nutná jen zřídka.
Proti bolesti pomáhají perorální analgetika a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID, jako je například ibuprofen. Pokud NSAID nejsou dobře snášeny, lze použít paracetamol. Užívání jakýchkoli léků je však potřeba vždy předem konzultovat s lékařem, aby se předešlo nežádoucím účinkům.
Při silných bolestech nebo pokud analgetika nezabírají, mohou pomoci injekce do dolní části zad; obsažené účinné látky působí anesteticky a zmírňují otok postižených nervových kořenů. K uvolnění zatuhlých svalů kolem páteře může lékař v případě potřeby předepsat myorelaxancia.
Po odeznění akutní bolesti nebo u pacientů, u nichž nezabírají žádná jiná opatření, může lékař vystavit žádanku na fyzioterapii. Ta se skládá například z cvičení na posílení svalů, tréninku pohybů šetrných k páteři a cílených cviků na posílení zad. Fyzioterapie má zejména napravit vadné držení těla a zabránit recidivě.
Chirurgický zákrok se provádí jen zřídka
Ve spíše výjimečných případech – vždy v závislosti na příčině ischialgie – je nutný chirurgický zákrok. Operace se provádí u pacientů se zhoršující se paralýzou (ochrnutím), postupující ztrátou citlivosti nebo při špatně zvladatelných bolestech. Další indikací k chirurgickému zákroku jsou chronické obtíže, výhřez meziobratlové ploténky, nebo pokud jiná léčebná opatření nepřinášejí dostatečnou úlevu.
Co mohu dělat sám/sama při ischialgii?
I když jsou bolesti tak silné, že každý pohyb je utrpením, měli byste se i nadále hýbat a věnovat se svým každodenním činnostem. Doporučuje se například chůze. Delší chůze nebo procházky u většiny pacientů zmírňují obtíže. Naopak nebo klid na lůžku doporučovány nejsou. Podle některých pacientů přináší úlevu i poloha vleže na zádech, při níž člověk zvedne a podepře si dolní končetiny tak, aby bérce svíraly se stehny úhel přibližně 90° (obr. 4).
Obrázek 4: Úlevová poloha při silné akutní bolesti dolní části zad. (Zdroj: ideogram.ai)
Jak předcházet ischialgii?
Ischialgii lze poměrně účinně předcházet správnými návyky (ve vztahu k zádům) v každodenním životě. Zvláště důležité jsou cílené cviky na posílení zad, tzv. škola zad (ucelený program prevence bolesti zad) [3], obecně dostatek pohybové aktivity, správné držení těla vestoje i vsedě, v zaměstnání a při zvedání a nošení břemen způsobem, který šetří záda.
Bližší informace najdete v článku Bolest dolní části zad.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud se u vás objeví příznaky ischialgie nebo i jiná akutní bolest dolní části zad, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle k ortopedovi, specialistovi na rehabilitační a fyzikální medicínu, neurologovi, revmatologovi nebo k fyzioterapeutovi.
Související odkazy
- Stephan Klessinger: Hexenschuss und Ischias historisch und aktuell. Die Orthopädie, 29. 10. 2025 (odkaz vede na web springer.com; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
- News Medical: Sciatica diagnosis [Diagnostika ischialgie] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Kapitoly sportovní medicíny: Základy školy zad. (odkaz vede na web muni.cz)
