Kosti, klouby, svaly, šlachy

Zatuhlým svalům v oblasti šíje a ramen můžete předcházet pomocí jednoduchých cviků. Tyto cviky pomáhají rovněž zmírnit bolest šíje. Někomu pomáhá, když bolestivou oblast prohřeje – třeba pomocí hřejivého polštářku nebo termoforu. Jiní lidé naopak upřednostňují chlazení bolestivé oblasti, například pomocí chladivého polštářku nebo kostek ledu zabalených do ručníku.

Bolest šíje může být velmi nepříjemná, ale většinou je neškodná a po několika dnech nebo týdnech sama odezní. Bolest se projevuje především v oblasti šíje, případně i ramen. Kromě samotné bolesti je obzvláště nepříjemné to, že člověk „nemůže otáčet hlavou“ (nebo jsou tyto pohyby značně omezené). Ačkoli u většiny lidí je bolest šíje přechodná a krátkodobá, u některých lidí může přetrvávat déle a stát se chronickou nebo se opakovaně vracet. Bolest šíje se vyskytuje velmi často: během života se s ní setkají asi dvě třetiny lidí, ženy častěji než muži.

Zlomenina krčku stehenní kosti je zlomenina stehenní kosti v blízkosti kyčle. Vyskytuje se především u starších lidí, ale nemusí tomu tak být vždy. V mnoha případech je příčinou této zlomeniny pád na kyčel nebo nohu. Riziko zlomeniny je vysoké zejména při snížené hustotě kostní hmoty, typicky u lidí s osteoporózou. Způsob léčby závisí mimo jiné na typu zlomeniny a věku pacienta. Většinou je nutná operace. U mladších lidí lze zlomeninu fixovat pomocí šroubů, hřebů, drátů nebo dlah. U komplikovaných zlomenin nebo u starších pacientů je většinou nutné použít protézu v oblasti kyčelního kloubu, ať už totální endoprotézu nebo částečnou endoprotézu.

Osteoporóza začíná velmi nenápadně, proto zpočátku mnohdy zůstává bez povšimnutí. První potíže se objeví většinou až v pokročilém stadiu. Prvními příznaky mohou být snížení tělesné výšky nebo bolesti zad. Diagnóza je často stanovena až po první zlomenině kosti, často v pozdějším věku.

Ve většině případů se osteoporóza vyvíjí – většinou nepozorovaně – po mnoho let. Toto onemocnění skeletu (kostry) vede k přílišnému snížení hustoty kostí a tím i jejich pevnosti. Kosti se pak mohou snadno lámat. Maximální hustota kostní hmoty je u každého člověka z velké části dána geneticky. Lze ji však ovlivnit mimo jiné stravovacími návyky a pohybovou aktivitou.

Osteoartróza nebo jen zkráceně artróza je degenerativní onemocnění kloubů, které na rozdíl od artritidy není primárně zánětlivé. Artróza je způsobena především opotřebením kloubů a vyznačuje se postupnými změnami struktury chrupavky a kosti, které nakonec mohou vést k deformaci daného kloubu. Povrch chrupavky se časem stává drsnějším, nepravidelnějším a opotřebovanějším. Tyto změny chrupavky mohou způsobovat značnou bolest a postupnou ztrátu pohyblivosti kloubu.