Bolest šíje

Bolest šíje: co to je?

Bolest šíje je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti krční páteře. Bolest může postihovat poměrně rozsáhlou oblast, nejen samotnou šíji: od týlní oblasti směrem dolů až k prvnímu hrudnímu obratli, a na obě strany až téměř k ramenním kloubům. V této oblasti se nachází celá řada svalů, mezi nimi i levý a pravý trapézový sval – největší svaly v oblasti šíje, resp. horní části zad. Z míchy v oblasti krční páteře vedou krční nervy k určitým svalům, které se nacházejí například v ramenou nebo v horních končetinách. Při podráždění krčních nervů se proto bolest může šířit až do ramen, paží, předloktí i rukou.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u bolesti šíje?

Při bolesti šíje se mohou vyskytovat různé příznaky, jako například:

• bolest v oblasti samotné šíje,
• ztuhlost a pocit napětí v oblasti šíje, ramen, horní části zad nebo horních končetin,
• bolest při pohybu hlavy,
• bolest hlavy,
• snížená citlivost nebo „pocit něčeho cizího“ v ramenou nebo v horních končetinách.

Ve spíše výjimečných případech se mohou vyskytnout potíže při chůzi, inkontinence (ztráta kontroly nad močovým měchýřem nebo střevy) nebo bolest ucha.

Jaké existují formy bolesti šíje?

Lékaři rozlišují nespecifickou a specifickou bolest šíje. Obě formy jsou stručně popsány v následujících odstavcích.

Nespecifická bolest šíje

Ve většině případů bolesti šíje nelze kromě přetížení svalů v této oblasti jednoznačně určit konkrétní tělesnou příčinu. Lékaři v takových případech hovoří o nespecifické bolesti šíje. Tyto potíže obvykle zhruba do dvou týdnů odezní. U některých pacientů se bolest šíje čas od času vrací; často se na tom podílí stres a psychická zátěž.

Specifická bolest šíje

Výrazně méně často je bolest šíje způsobena nějakým onemocněním či poruchou. Pokud má bolest šíje nějakou konkrétní tělesnou příčinu (kromě přetížení svalů v této oblasti, viz výše), lékaři hovoří o specifické bolesti šíje. Poměrně častou příčinou specifické bolesti šíje je výhřez meziobratlové ploténky, což vede ke zúžení páteřního kanálu (spinální stenóza) nebo útlaku míšních nervů (foraminální stenóza); to vše může vyústit v různé neurologické příznaky. Dalšími – spíše vzácnějšími – příčinami bolesti šíje jsou například abscesy, hematomy, záněty, patologické změny meziobratlových kloubů, osteoporóza, nádory, revmatická onemocnění nebo infekce. Akutní bolest šíje může být způsobena i úrazem (traumatem): v tomto ohledu je nechvalně proslulý tzv. whiplash syndrom (do češtiny se někdy překládá jako „opěrkový syndrom“), který postihuje například – ale nejen – některé účastníky autonehod.

Příznaky vážného onemocnění nebo poranění jako příčiny specifické bolesti šíje jsou:

• silně se zhoršující bolest šíje;
• pocit „brnění“ či „mravenčení“, poruchy citlivosti nebo ochrnutí paží a rukou;
• neurologické nebo motorické poruchy, poruchy vědomí;
• zhoršení celkového zdravotního stavu;
• nechtěný úbytek tělesné hmotnosti;
• horečka;
• nehoda, poranění, trauma.

Jaké jsou příčiny vzniku bolesti šíje?

Nejčastější příčinou bolesti šíje je přetížení svalů a šlach v této oblasti, což vede k jejich „zatuhlosti“. To může být způsobeno například: 

• vadným držením těla – například při dlouhém sezení, neustálým nakláněním hlavy dopředu při práci u počítače, při používání mobilního telefonu apod.;
• špatným polohováním hlavy při spánku,
• studeným průvanem,
• jednostrannou sportovní zátěží,
• přetížením nezvyklými pohyby,
• psychickou zátěží a stresem.

Mezi obecné rizikové faktory pro vznik bolesti šíje patří mimo jiné:

• nadváha,
• nedostatek pohybové aktivity,
• obzvláště namáhavá fyzická práce,
• převážně sedavé činnosti,
• těhotenství,
• chronický stres,
• úzkost a deprese.

Jak předcházet bolesti šíje?

Bolestem šíje můžete předcházet tím, že se vyvarujete přetěžování svalů a šlach v této oblasti a zaměříte se na správné držení těla. Páteři můžete celkově odlehčit, když budete mít silné zádové a břišní svaly.

K prevenci bolesti šíje pomáhají tyto pohyby a cvičení:

• silový trénink zaměřený na posílení svalů v oblasti páteře;
• cvičení zaměřené na správné držení těla, včetně držení těla při sezení;
• pravidelně prováděný vytrvalostní trénink;
• protahování (strečink) a cvičení na zlepšení pohyblivosti.

Konkrétní příklady cvičení zaměřených na oblast šíje najdete v článku Bolest šíje: užitečná cvičení.

Jak se stanoví diagnóza bolesti šíje?

Pokud pociťujete silnou a dlouhodobou bolest šíje, měli byste navštívit lékaře. Ten na základě vyšetření a anamnestického rozhovoru s vámi zjistí, zda příčinou bolesti šíje je nebo není nějaký vážný problém.

Za účelem stanovení diagnózy vás lékař vyšetří a zeptá se vás na vaše bolesti a potíže, například kdy a kde je pociťujete. Během vyšetření lékař se lékař zaměří mimo jiné na následující věci:

• zda jsou či nejsou přítomny abnormality v držení těla, pohybových vzorcích nebo známky poranění;
• pohmatem (palpačně) lékař zkontroluje, zda se oblasti šíje vyskytuje zatuhlost svalů, bolestivost při tlaku nebo změny v lymfatických uzlinách;
• zda je omezena vaše pohyblivost v určitých oblastech;
• pokud máte bolesti, které vyzařují do jedné nebo obou horních končetin, případně i další neurologické příznaky, lékař navíc vyšetří reflexy, svalovou sílu a vnímání různých podnětů.

Pokud výše popsané vyšetření neprokáže žádné závažné onemocnění, není nutné provádět zobrazovací vyšetření, jako je rentgen, výpočetní tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MR). Pokud však potíže trvají déle než tři měsíce, rentgenové vyšetření krční páteře může poskytnout lékaři informace o jejich příčině.

Pro stanovení správné diagnózy a volbu nejvhodnější léčby je důležité vědět, jak dlouho již bolest šíje trvá. Podle délky trvání se bolest šíje dělí na:

• akutní bolest šíje – trvá méně než 4 týdny;
• subakutní bolest šíje – trvá 4–12 týdnů;
• chronická bolest šíje – trvá déle než 12 týdnů;
• recidivující bolest šíje – nejvýše 4 týdny bez potíží, poté se bolest znovu objeví.

Jak se léčí bolest šíje?

Ve většině případů bolesti šíje lékař nenajde žádné známky vážného onemocnění. Nicméně konzultace a lékařem může přispět k vašemu uzdravení a prevenci recidivy (návratu) bolesti. Lékař s vámi prodiskutuje neléková opatření a případné podpůrné léky.

Posilování svalstva

Proti nekomplikované bolesti šíje se doporučuje především pravidelný pohyb a posilování svalů – a to i během bolesti. Klid a šetření postižených svalů nejsou prospěšné a nedoporučují se. Obzvláště účinná je kombinace vytrvalostních sportů, cviků na posílení svalstva trupu a protahovacích cvičení.

Existují některé jednoduché cviky, které pomáhají předcházet zatuhlým svalům a bolesti v oblasti šíje, nebo stávající potíže zmírňovat. Konkrétní příklady cvičení zaměřených na oblast šíje najdete v článku Bolest šíje: užitečná cvičení.

Váš lékař vám může doporučit cílené cvičení na posílení a mobilizaci problematických částí těla. V takovém případě vám může vystavit žádanku na fyzioterapii. Je však důležité, abyste tyto cviky prováděli pravidelně – nejen za účasti fyzioterapeuta, ale také sami doma nebo v práci. Abyste předešli návratu (recidivě) bolesti šíje, měli byste tyto cviky a pravidelný pohyb provádět i poté, co bolest ustoupí.

Termoterapie (aplikace tepla nebo chladu)

K úlevě od bolesti a zatuhlosti šíje může pomoci teplo: vyzkoušejte teplou koupel nebo horkou sprchu. Hřejivý polštářek nebo horký ručník můžete přiložit přímo na bolestivé místo, a to několikrát denně po dobu 10–15 minut.

Při akutní bolesti šíje může pomoci naopak chlad: k tomu použijte chladivý polštářek nebo kostky ledu zabalené do ručníku, případně můžete použít i zmrazený ručník. Při chlazení vložte mezi kůži a zdroj chladu tenký ručník, abyste předešli poškození kůže. Bolestivé místo chlaďte po dobu 15–20 minut každé 2–4 hodiny, dokud se akutní potíže nezlepší.

Kromě posilování svalstva, pohybové léčby a aplikace tepla nebo chladu mohou k úlevě od potíží přispět i některá další opatření. Mezi ta se řadí mimo jiné:

Při akutní bolesti šíje:

• manipulace a mobilizace fyzioterapeutem,
• masáže fyzioterapeutem.

Při chronické bolesti šíje:

• elektroterapie – například transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS), při níž se na kůži přikládají elektrody;
• akupunktura;
• relaxační metody – například autogenní trénink;
• behaviorální terapie;
• psychologické metody zvládání bolesti.

Medikamentózní léčba

Cílem medikamentózní léčby pomocí analgetik je zmírnit bolest, aby pacient mohl opět vést svůj obvyklý aktivní život. Při bolesti šíje by však tyto léky měly být užívány pouze dočasně, nikoli dlouhodobě.

Při akutních bolestech šíje mohou bolest zmírnit analgetika, jejichž účinnými látkami jsou ibuprofen, diklofenak nebo naproxen. Všechny tyto látky se řadí mezi tzv. nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), které však mají celou řadu vedlejších účinků, mimo jiné na trávicí trakt. Lékař vám proto může předepsat tzv. inhibitory protonové pumpy (PPI), které pomáhají chránit žaludeční sliznici po dobu užívání NSAID [1]. Pokud NSAID nejsou dobře snášeny, lze užít analgetika, jejichž účinnou látkou je paracetamol.

Při dlouhodobých bolestech šíje může lékař předepsat i některé další léky na léčbu bolesti.

Není dostatečně vědecky prokázáno, zda masti s účinnými látkami ibuprofen a diklofenak skutečně pomáhají proti bolesti. U bolesti šíje se výslovně se nedoporučují žádné injekce ani obstřiky k potlačení bolesti.

Jak mohu sám/sama přispět k uzdravení?

Kromě výše uvedeného si dávejte pozor na vaše zvyky v každodenním životě, které mohou přispívat k bolesti šíje. Příklady:

Držení těla: Dbejte na správné držení těla. Hlava, krk a tělo by měly být pokud možno v jedné linii. Při chůzi i sezení se držte zpříma. Obzvláště pozor si dávejte při používání obrazovky mobilního telefonu.

Při sezení a při práci: Na vzniku bolesti šíje se může podílet dlouhodobá práce nebo i jiné činnosti s ohnutým nebo jinak namáhaným krkem. Nevhodná je i dlouhodobá činnost se zvednutýma rukama, případně „práce nad hlavou“ (jako například u zaměstnanců automobilek při některých montážních činnostech). Pokud pracujete vsedě, měňte co nejčastěji polohu sezení. Opakovaně uvolňujte oblast krku a ramen. K tomu se hodí například kroužení rameny nebo protahování krku střídavým nakláněním hlavy do obou stran.

Při sportu: Příčinou vzniku bolesti šíje mohou být i některé sporty, při nichž je krk nezvykle namáhán, jako je například plavecký styl prsa, silniční cyklistika apod.

Při spánku: Pomoci může i zlepšení polohy při spánku. Hlava a krk by měly být v jedné linii s tělem. Nepoužívejte příliš vysoký polštář a vyhněte se také spánku na břiše: při něm je totiž hlava nepřirozeně přetočena na jednu stranu.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vás trápí bolest šíje, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle k neurologovi, ortopedovi, specialistovi na rehabilitační a fyzikální medicínu nebo k fyzioterapeutovi.

Související odkazy

1. Klára Chmelová: Antisekreční léčba v klinické praxi. Remedia 2023, 33(4): 346–353. (odkaz vede na web remedia.cz)