aneurysma
Aneurysma neboli výduť je patologické, místně ohraničené a nevratné rozšíření („vyboulení“) stěny:
- krevní cévy (nejčastěji tepny), které je způsobeno oslabením cévní stěny v daném místě;
- některé části srdce (obvykle některé ze srdečních komor) – to bývá jednou z mnoha komplikací pro proběhlém infarktu myokardu.
V případě tepen se aneurysma nejčastěji vyskytuje u břišní aorty nebo u mozkových tepen, často v důsledku onemocnění tepen (např. při ateroskleróze) nebo jejich poranění. Aneurysma je nejčastěji způsobeno poškozením nebo oslabením cévní stěny, ale může být i vrozené.
Aneurysmata se vyvíjejí pomalu a zpočátku nezpůsobují žádné příznaky. Ve většině případů je aneurysma objeveno spíše náhodou, tedy při vyšetření z jiného důvodu. Diagnostika je založena na zobrazovacím vyšetření. Léčba závisí na velikosti aneurysmatu a na místě, kde se nachází. Cílem léčby je snížit riziko ruptury (prasknutí) oslabené stěny.
Cévní stěna tepen se skládá ze tří vrstev, které jsou označovány latinskými názvy tunica externa (vnější vrstva), tunica media (střední vrstva) a tunica intima (vnitřní vrstva). Podle toho, do jaké míry jsou tyto vrstvy postiženy, odborníci rozlišují pravé aneurysma, disekující aneurysma a nepravé aneurysma (viz obrázek níže).
Obrázek: Formy aneurysmatu – schematický nákres. Směrem zleva doprava jsou znázorněny různé tvary pravého aneurysmatu (a–e): vakovité aneurysma (a), vřetenovité aneurysma (b), člunkovité aneurysma (c), hadovité aneurysma (d), difuzní aneurysma (e) a schematické nákresy disekujícího aneurysmatu (f) a nepravého aneurysmatu (g). (Zdroj: Vanda Machová - WikiSkripta – Aneurysmata.png, originally uploaded by the local user Adnav on 4 January 2015., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=154091479)
Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz aneurysma.