Ústřel („houser“, lumbago)

Co je ústřel?

Ústřel je forma akutní bolesti zad v oblasti bederní páteře. Ústřel bývá lidově označován i jako „houser“ nebo „hexenšus“, lékaři někdy používají pojem lumbago. Názvy „hexenšus“ (z německého Hexenschuss) či „ústřel“ mají původ již ve středověku: lidé tehdy věřili, že nemoci způsobovaly například čarodějnice nebo jiné nadpřirozené bytosti, které svými šípy střílely lidi do zad (obr. 1) [1]. Dnes již nevěříme, že příčinou akutní bolesti zad jsou čarodějnice a démoni. Ústřel může mít celou řadu příčin, z nichž ty nejvýznamnější jsou zmíněny níže.

Obrázek 1: Středověká představa vzniku ústřelu na tisku Johanna Zainera (přibližně z roku 1490). Dřevoryt z „tractatus von den bösen weibern, die man hexen nennt“ (česky „traktát o zlých ženách, kterým se říká čarodějnice“) od Ulricha Molitora. Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15662882

Jaké jsou příčiny vzniku ústřelu?

Spouštěčem náhlé bolesti v oblasti bederní páteře jsou většinou některé konkrétní pohyby, jako je ohýbání, zvedání těžších předmětů nebo otáčení trupu. Bolest však mohou vyvolat také chlad nebo vlhkost. Častou příčinou je podráždění v oblasti bederní páteře, například v důsledku:

• zatuhlosti svalů,
• nadměrného opotřebení některé z meziobratlových plotének (včetně jejího vyboulení nebo výhřezu),
• „zablokování“ některého z meziobratlových kloubů,
• zánětlivého podráždění meziobratlových kloubů,
• artrózy meziobratlových kloubů.

Na vzniku ústřelu se mohou podílet zejména:

• oslabené svaly zad,
• vadné držení těla,
• nadváha,
• nedostatek pohybové aktivity,
• tělesné přetěžování nebo nesprávné zatěžování,
• stres, psychická zátěž.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u ústřelu?

Buď okamžitě nebo velmi krátce po „spouštěcí události“ se již při malém pohybu objevují následující příznaky:

• silná bolest v oblasti bederní páteře nad křížovou kostí;
• nemožnost provádět některé pohyby (případně jen s velkými obtížemi nebo za silné bolesti);
• člověk je nucen zaujmout nějakou úlevovou polohu, při které se bolest zmírní;
• bolest se zesiluje při kašlání, kýchání nebo tlačení (tedy při zapojení tzv. břišního lisu).

Ústřel se může objevit zároveň s ischialgií. Jinými slovy, pokud je současně podrážděn i sedací nerv, může bolest vyzařovat přes hýždě až do nohou.

Jak se stanoví diagnóza ústřelu?

Zcela zásadní roli v diagnostice ústřelu hraje podrobný anamnestický rozhovor. Na základě typických příznaků a vašeho popisu může lékař většinou jednoznačně diagnostikovat ústřel. Obvykle následuje ještě fyzikální vyšetření, při kterém lékař přesněji posoudí vaše bolesti, aby mohl určit možné příčiny vzniku potíží.

Je nutné rentgenové vyšetření?

Ne. Ve většině případů není rentgenové vyšetření nutné. Spíše výjimečně může lékař pacienta odeslat na rentgen, aby vyloučil podezření na závažnější onemocnění, např. výhřez meziobratlové ploténky nebo osteoporózu. V takových případech jsou někdy nutná i některá další vyšetření, jako je magnetická rezonance (MR) nebo výpočetní tomografie (CT).

Jak se léčí ústřel?

Pacienti s ústřelem by se měli snažit co možná nejvíce držet se svých obvyklých tělesných aktivit, i když je bolest silná. Klid na lůžku je považován za spíše nevhodný.

K úlevě od akutní, většinou velmi silné bolesti může lékař předepsat analgetika a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID, jako je například ibuprofen. Jejich užívání je však potřeba vždy předem konzultovat s lékařem, aby se předešlo nežádoucím účinkům. Pokud NSAID nejsou dobře snášeny, může lékař předepsat myorelaxancia, tedy léky k uvolnění svalů.

K uvolnění svalů lze použít i termofory, hřejivé polštářky, hřejivé obklady apod. Další léčba probíhá stejně jako u nespecifické bolesti dolní části zad. Bližší informace najdete v článku Bolest dolní části zad.

Co mohu dělat sám/sama při ústřelu?

I když jsou bolesti tak silné, že každý pohyb je utrpením, měli byste se i nadále hýbat a věnovat se svým každodenním činnostem. Doporučuje se například chůze. Podle některých pacientů přináší úlevu i poloha vleže na zádech, při níž člověk zvedne a podepře si dolní končetiny tak, aby bérce svíraly se stehny úhel přibližně 90° (obr. 2).

Obrázek 2: Úlevová poloha při silné akutní bolesti dolní části zad. (Zdroj: ideogram.ai)

Jak předcházet ústřelu?

Ústřelu lze poměrně účinně předcházet správnými návyky (ve vztahu k zádům) v každodenním životě. Zvláště důležité jsou cílené cviky na posílení zad, tzv. škola zad (ucelený program prevence bolesti zad) [2], obecně dostatek pohybové aktivity, správné držení těla vestoje i vsedě, v zaměstnání a při zvedání a nošení břemen způsobem, který šetří záda.

Bližší informace najdete v článku Bolest dolní části zad.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud se u vás objeví akutní bolest dolní části zad, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle k ortopedovi, specialistovi na rehabilitační a fyzikální medicínu, neurologovi, revmatologovi nebo k fyzioterapeutovi.

Související odkazy

1. Stephan Klessinger: Hexenschuss und Ischias historisch und aktuell. Die Orthopädie, 29. 10. 2025 (odkaz vede na web springer.com; jeho obsah je dostupný pouze v němčině)
2. Kapitoly sportovní medicíny: Základy školy zad. (odkaz vede na web muni.cz)