Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění tepen
  • Aktuální: Aneurysma aorty

Aneurysma aorty

Kategorie: Onemocnění tepen – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Aneurysmata jsou místní vyboulení cévy, často způsobená místním oslabením cévní stěny. Jejich vývoj je obvykle pomalý a bezpříznakový, proto je aneurysma obvykle objeveno jen náhodou, případně při vyšetření, při kterém se hledá příčina pacientových nespecifických potíží. Diagnóza se provádí pomocí zobrazovacích technik. Léčba tohoto onemocnění závisí především na velikosti a umístění vyboulení a jejím cílem je snížit riziko roztržení (prasknutí) stěny cévy.

Ilustrační obrázek k článku „Aneurysma aorty“

Aneurysma se může objevit v jakémkoliv místě. Nejčastěji jsou postiženy aorta, zejména břišní aorta, a mozek (viz článek Mozkové aneurysma); často jsou postiženy také tepny v pánvi nebo kolenním kloubu. Vzácně se pak vyskytují v oblasti srdce nebo na koronárních tepnách, velmi vzácně na krční tepně.

Aneurysma: Co to je?

Aneurysma vzniká poškozením nebo oslabením cévní stěny, ale může být i vrozené. Cévní stěna se skládá ze tří vrstev a u tzv. pravého aneurysmatu dochází k postižení celé cévní stěny. Pokud je lokálně poškozena pouze jedna vrstva cévní stěny, může krev vniknout mezi její vrstvy a pak tlakem způsobovat odlučování jednotlivých vrstev (tzv. disekující aneurysma, často v aortě). Nepravé aneurysma vzniká tak, že po poranění tepny (např. v důsledku chirurgického zákroku, úrazu nebo zánětu) dojde k úniku krve do jejího okolí a v těchto místech se následně vytvoří vazivová (tedy necévní) tkáň. Velká aneurysmata jsou vzácná, ale jsou spojená s obzvlášť vysokým rizikem prasknutí, které vede k silnému vnitřnímu krvácení.

Největší tepnou v těle je aorta. Přenáší krev ze srdce přes oblast hrudníku do těla a u dospělých má průměr asi dva centimetry. Při velmi velkých aneurysmatech se však může céva rozšířit i na více než pět centimetrů. Většina případů (cca 90 procent) všech aortálních aneurysmat se vyskytuje v břiše. Výskyt břišního aneurysmatu je přibližně 4 případy na 10 000 lidí.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory?

Přesné důvody pro postupné oslabování cévní stěny nejsou jasné. Je však prokázáno, že nejvýznamnější příčinou rozvoje aneurysmatu je ateroskleróza. Toto vaskulární onemocnění poškozuje stabilitu cévní stěny a navíc je spojené s dalšími faktory podporujícími vznik aneurysmatu, jako jsou patologické zúžení cév, s tím související vysoký krevní tlak a, vzácněji, chronická zánětlivá onemocnění (např. pankreatitida, endokarditida). Genetické příčiny se vyskytují jen vzácně. Aneurysma může být způsobeno také zraněním (ať již tupým, nebo ostrým předmětem) a vzácně některými infekčními nemocemi (např. syfilis nebo lymeská borrelióza).

Silnými rizikovými faktory rozvoje aneurysmatu jsou kouření a hypercholesterolemie, které jsou spoluzodpovědné za vznik již zmíněné aterosklerózy. Dalšími rizikovými faktory jsou také věk (od 65 let věku se riziko zvyšuje) a pohlaví (muži jsou postiženi výrazně častěji než ženy).

Osoby, jejichž nejbližší příbuzní měli aneurysma, mají zvýšené, dědičně podmíněné, riziko vzniku aneurysmatu. Vyhýbání se kouření, zdravá, vyvážená strava a pravidelný pohyb naopak riziko vzniku aneurysmatu snižují.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Samotné aneurysma zpočátku obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. Se zvětšující se velikostí se však mohou vyvinout různé symptomy.

Příznaky aneurysmatu břišní aorty jsou:

  • přetrvávající bolest žaludku a zad, která vyzařuje i do nohou,
  • pocit pulsování v oblasti břicha, který lze obvykle při položení ruky na břicho v blízkosti pupku i nahmatat.

Příznaky ruptury (prasknutí) břišní aorty jsou:

  • náhlá silná bolest břicha, která u mužů může zasahovat i varlata,
  • rychlý tep, palpitace,
  • studený pot,
  • dušnost,
  • ztráta vědomí.
Pozor! Ruptura aorty spojená s vnitřním krvácením je kritický akutní stav a je nutné okamžitě volat záchrannou službu (155 nebo 112)!

Jak se stanoví diagnóza?

Aneurysma aorty bývá často objeveno jako náhodný nález při vyšetření zobrazovacími metodami. Pokud je podezření na aneurysma aorty, lékař se dotáže na možné příznaky, odebere anamnézu a provede fyzické vyšetření. Diagnóza může být potvrzena speciálními zobrazovacími metodami, např. ultrazvukovým vyšetřením srdce (echokardiografie), CT, MRI apod. Lékař pak na základě výsledků určí, zda je aneurysma skutečně přítomné a případně, jaká je jeho velikost, na čemž závisí také další léčebný postup.

Jak se aneurysma aorty léčí?

Léčba závisí především na tom, jaké je nebezpečí prasknutí (ruptury) aneurysmatu, které je u malých výdutí nízké. Při volbě terapie bere lékař v úvahu i pacientův věk a zdravotní stav.

  • Při malém aneurysmatu navrhne lékař změny životního stylu směřující k minimalizaci rizika zhoršení vaskulárního poškození, např. přestat kouřit, jíst zdravou stravu bez přebytku škodlivých tuků, pravidelně cvičit atd. Mohou být předepsány i léky ke snížení krevního tlaku a hladiny cholesterolu.
  • V případě velkého aneurysmatu může být nutné provedení operace cévním chirurgem. Ošetřující lékař může pacientovi navrhnout různé možnosti.
  • Ruptura je život ohrožující stav vyžadující okamžitý chirurgický zákrok.

obrázek 1 k článku Aneurysma aorty

Obrázek 1: Aneurysma aorty v postupně se zhoršujícím stavu (zleva doprava) – schematický nákres. Zcela vpravo je znázorněno prasklé aneurysma, což je život ohrožující stav. (Zdroj: Depositphotos)

Operační metody

  • Endovaskulární přístup: Skrze malý řez v tříslech je cévním řečištěm vsunut až na postižené místo katetr, jehož prostřednictvím je na místo dopravena umělá cévní náhrada, která slabé místo vyztuží a sníží tak riziko ruptury. Při tomto způsobu operace je nižší riziko komplikací než při otevřené operaci, ale upevnění výztuže je méně stabilní.
  • Otevřená operace: Chirurg provede řez, kterým obnaží postižené místo, a oslabená část aorty se nahradí novým, umělým, kouskem cévy. Riziko komplikací (např. infekce rány) je při tomto zákroku vyšší, stejně jako doba potřebná k regeneraci.

Po operaci (kterýmkoliv způsobem) je nutné provádět pravidelné kontroly.

Co mohu dělat sám?

  • Nekuřáctví, vyvážená strava a pravidelný pohyb snižují riziko vzniku aneurysmatu.
  • Pokud již bylo diagnostikováno malé aneurysma, lékař může doporučit změny životního stylu (zdravá strava, pravidelné cvičení, zákaz kouření) a navrhnout konkrétní opatření, např. nutriční poradenství, fyzický trénink, odvykání kouření atd.
  • Pro úspěšnou terapii je potřeba předepsané léky brát podle pokynů lékaře.
  • Choďte na pravidelné lékařské prohlídky, které umožňují hodnocení úspěšnosti terapie a toho, zda se aneurysma změnilo. V případě, že by se aneurysma zvětšilo a riziko jeho ruptury zvýšilo, může pravidelná kontrola zachránit život!

Na koho se mohu obrátit?

Pro vyšetření potíží v oblasti břicha, hrudi, krku či nohou, které by mohly mít souvislost s aneurysmatem, kontaktujte:

  • svého praktického lékaře,
  • specialistu v oboru interní medicíny.

Pokud lékař usoudí, že je to nutné, budete odesláni na další vyšetření na specializovaném oddělení angiologie.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění tepen

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Mozkové aneurysma“

    Mozkové aneurysma

    Onemocnění tepen

    Aneurysma (výduť) je lokální vyboulení cévy, které vzniká v důsledku oslabení nebo poškození cévní stěny. Aneurysma se může objevit kdekoli v těle, ale cévy v mozku jsou postiženy obzvlášť často. Pokud praskne aneurysma v cévách zásobujících mozek, dojde ke krvácení do mozku, což může mít podobné příznaky jako cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) a vyžaduje okamžitou léčbu. Mozkové aneurysma je jen málokdy odhaleno dříve, než dojde k jeho prasknutí, a i to obvykle jen náhodou.

  • Ilustrační obrázek k článku „Infarkt myokardu: diagnóza“

    Infarkt myokardu: diagnóza

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Infarkt myokardu je akutní, život ohrožující situace, při níž se počítá každá minuta. Pokud je ucpána některá z velkých koronárních cév, část srdečního svalu již není zásobována kyslíkem a živinami. V takovém případě je nutné průtok krve co nejdříve obnovit, aby se zabránilo odumírání srdečního svalu vlivem nedostatku kyslíku. Rychlé jednání je tedy pro prognózu pacienta zásadní. První kroky v nemocnici jsou vždy odebrání vzorku krve a EKG.

  • Ilustrační obrázek k článku „Vysoký krevní tlak (hypertenze): formy a příznaky“

    Vysoký krevní tlak (hypertenze): formy a příznaky

    Vysoký krevní tlak (hypertenze)

    U 90 % všech postižených je za vývoj vysokého krevního tlaku zodpovědný vedle dědičné tendence především nezdravý životní styl. U zbývajících 10 % je vysoký krevní tlak způsoben jinými nemocemi. Hypertenze zůstává často po dlouhou dobu neodhalená, protože příznaky buď chybí, nebo jsou nespecifické. V mnoha případech je onemocnění rozpoznáno pouze na základě toho, že se vyskytnou jeho dlouhodobé následky.

  • Ilustrační obrázek k článku „Cévní mozková příhoda: léčba“

    Akutní cévní mozková příhoda: léčba

    Cévní mozková příhoda

    Standardní akutní terapií ischemické cévní mozkové příhody je stále trombolýza. Při této metodě je pacientovi intravenózně (do žíly) podán lék, který rozpustí sraženinu blokující mozkovou tepnu. V posledních letech se však ukazuje, že lepších výsledků lze mnohdy dosáhnout tím, že do cévy je zaveden malý katetr, pomocí něj je odstraněna krevní sraženina a céva je následně vyztužena malou drátěnou trubičkou. V několika studiích bylo prokázáno, že tato metoda, takzvaná mechanická trombektomie, je velmi úspěšná zejména v případech, kdy došlo zablokování některé z větších mozkových tepen. Obě metody se často kombinují; cílem obou přístupů je urychlení obnovení průtoku krve do postižené části mozku, a tím i minimalizace rozsahu poškození.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 22.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace