Výživa každého člověka začíná překvapivě ještě před jeho narozením. Výzkumy totiž ukázaly, že prvních 1000 dní v životě každého člověka (tj. od početí až do konce 2. roku života dítěte) mohou významně ovlivnit jeho zdraví a stravovací návyky v dospělosti, a to díky tzv. nutričnímu programování. Nutriční programování má totiž vliv nejen na fyziologii dítěte (tj. imunitní systém, fungování mozku a metabolismus), ale také na chování dítěte v podobě jeho stravovacích návyků a chuťových preferencí. Bližší informace najdete např. na webu Iniciativa 1000 dní [1]. A protože každá máma chce pro své dítě jen to nejlepší, je dobré začít s budováním správné výživy vašeho dítěte už v průběhu těhotenství.
Bylo zvykem tvrdit, že když je žena těhotná, měla by se pořádně najíst, protože teď přece jí „za dva“. Tak na to pozor! Je pravda, že těhotná žena potřebuje energii navíc pro vyvíjející se miminko, ale určitě to neznamená, že by měla svůj celkový denní příjem stravy zdvojnásobit! Časté přejídání se by mohlo vést spíše k zbytečně vysokému nárůstu její hmotnosti, zvýšenému krevnímu tlaku, otokům nebo těhotenské cukrovce. Zvyšuje se také riziko císařského řezu a obezity u dítěte. Proto je mnohem důležitější věnovat se v období těhotenství spíše kvalitě vaší stravy než její kvantitě.
Na co se zaměřit ve výživě těhotných?
Dbejte na dostatečný příjem kvalitních bílkovin (maso, ryby, mléko, mléčné výrobky, vejce) – jsou důležité pro správný růst plodu a vývoj placenty a dělohy.
Vybírejte kvalitní tuky, zejména ty s obsahem omega-3 mastných kyselin (ryby, lněné semínko, lněný olej, řepkový olej, sójový olej) a omega-6 mastných kyselin (slunečnicový olej, sezamový olej, kukuřice, pšeničné klíčky).
Omezte konzumaci jednoduchých sacharidů, tedy cukrů (sladkosti, zákusky, slazené nápoje, sladké pečivo, ochucené mléčné výrobky). V nadměrném množství mohou přispívat k rozvoji metabolických poruch, těhotenské cukrovce, vzniku zubního kazu atd. Jinak jsou sacharidy (zvláště pak polysacharidy) a také vláknina důležitou složkou stravy.
V těhotenství je zvýšená potřeba některých vitaminů a minerálních látek:
- Kyselina listová je zásadní pro správný vývoj plodu (její nedostatek může způsobit rozštěp neurální trubice plodu, krvácení a potrat). Najdeme ji např. v listové zelenině (saláty, špenát, mangold, řeřicha, čekanka), dále v zelí, brokolici, květáku, vlašských ořeších, červené řepě, malinách, jahodách, luštěninách, citrusech.
- Vitamin D je nezbytný pro dobré vstřebávání vápníku a tvorbu pevných kostí a zubů dítěte. Člověk si ho dokáže vyrobit sám v kůži po jejím ozáření slunečním záření, ale v ČR je od podzimu do jara potřebné intenzity slunečního záření nedostatek, a proto je vhodné zaměřit se na konzumaci potravin, které vitamin D obsahují (např. ryby, rybí tuk, olej z tresčích jater, vaječný žloutek).
- Vápník je nezbytný pro správnou tvorbu kostí a zubů dítěte a také pro udržení dobrého stavu kostí a zubů matky, neboť pokud je ho ve stravě nedostatek, uvolňuje se do plodu ze zásob matky. V potravinách ho najdeme nejlépe v mléku, mléčných výrobcích, brokolici, kapustě, fenyklu, ale i ořeších a luštěninách.
- Hořčík – jeho nedostatek v těhotenství může způsobovat křeče dolních končetin, poruchy srážlivosti krve, zvýšené riziko potratu nebo předčasného porodu. Navíc podávání vysokých dávek vápníku a vitaminu D v těhotenství může právě přispět k jeho nedostatku. Myslete proto na příjem potravin, které hořčík obsahují, jako jsou např. mléko, mléčné výrobky, drůbež, ryby, zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny, jablka a citrusy.
- Železo je nezbytné pro tvorbu hemoglobinu (červeného krevního barviva pro přenos kyslíku), pro plod, pro placentu a pro zvětšení objemu krve matky. Při jeho nedostatku vzniká chudokrevnost, zvyšuje se riziko předčasného porodu a nízké porodní váhy. Nejlepší zdroje železa jsou živočišné produkty (lépe se z nich vstřebává), jako zejm. maso, ryby, drůbež a vejce. Železo najdeme i v tmavě zelené listové zelenině, brokolici, kapustě, mořských řasách a pšeničných klíčcích, ale jeho vstřebatelnost je podstatně nižší.
- Jod je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy a jeho nedostatečný příjem v potravě může vést k potratu, nízké porodní hmotnosti, nebo poruše duševního vývoje plodu a sníženému intelektu dítěte. Jeho nejlepšími zdrojem v potravě jsou mořské ryby, mořské plody, mléko a mléčné výrobky.
V čem je potřeba být opatrný?
V těhotenství je především potřebná pestrost a přiměřené porce, ale jsou potraviny, u kterých bychom měli být v těhotenství opatrní nebo ty, které do jídelníčku těhotných nepatří.
V těhotenství se nedoporučuje konzumace alkoholu.
S opatrností přistupujte k pití černého a zeleného čaje, které obsahují thein, který je podobný kofeinu. Raději volte slabší ovocné čaje či bylinné čaje – s jejich volbou vám poradí lékárník, protože ne všechny bylinky je vhodné konzumovat v těhotenství.
Stejně tak jako s čajem je to i s kávou. Dva až tři šálky kvalitní, ale spíše slabší kávy nevadí.
Pozor na nepasterované a nepřevařené mléko a výrobky z něj. To může obsahovat řadu mikroorganismů, které mohou vyvolat závažná onemocnění, jako je listerióza, klíšťová encefalitida apod.
Z hlediska bezpečnosti potravin se rovněž nedoporučuje konzumace syrových a nedostatečně tepelně upravených vajec (např. v tataráku či dortových krémech, domácích majonézách apod.) a syrových ryb.
Související odkazy
- Nutriční programování (odkaz vede na web 1000dni.cz)
