Železo v lidském těle
Příjem železa je řízen hlavně jeho vstřebáváním (absorpcí) z tenkého střeva. Účinné vstřebávání železa z tenkého střeva je tedy nezbytné pro snížení rizika anemie způsobené nedostatkem železa. Člověk nemá aktivní vylučovací mechanismy a jediný způsob aktivního vylučování železa je krvácení. Nedostatek železa může být způsoben ztrátou krve (například při menstruaci) nebo obdobími zvýšené potřeby (např. u žen během těhotenství, u dětí během růstu). Naopak nadbytek železa může být způsoben nadměrnými krevními transfuzemi.
V čem je železo obsaženo?
Zdrojem železa pro lidský organismus je strava. Rozlišujeme dva druhy železa, a to železo hemové a nehemové. Hemové železo má vyšší biodostupnost, je tedy lépe vstřebatelné než nehemové železo.
Nehemové železo se nachází v ovoci, zelenině, sušených fazolích, ořeších, obilných výrobcích a mase. Nehemové železo tvoří obvykle až 90 % železa spotřebovaného potravou. V potravinách se vyskytuje jako trojmocné železo (Fe3+) ve formě komplexů a jeho vstřebávání je ovlivněno dietními faktory a množstvím železa v lidském těle.
Hemové železo je přítomno pouze v živočišných produktech, jako je maso, ryby a drůbež. Hemové železo tvoří asi 10 % železa v potravě; na rozdíl od nehemového železa je vstřebávání hemového železa méně ovlivněno dietními faktory.
Vstřebatelnost železa
Míra vstřebávání železa při konzumaci masa je zhruba 25–30 %, dále 7–9 % u zelené listové zeleniny, 4 % u obilovin a 2 % u sušených luštěnin, což naznačuje, že druhy potravin nebo jiné dietní faktory mohou ovlivnit biologickou dostupnost železa. Je obecně známo, že vitamin C zlepšuje vstřebávání železa, protože přeměňuje trojmocné nehemové železo na dvojmocné (Fe2+), které je vstřebatelné. Proto se doporučuje zároveň s potravinami obsahujícími železo konzumovat potraviny bohaté na vitamin C, jako je pomerančová šťáva, paprika nebo brokolice. Naopak některé léky (např. antacida), vápník (v mléčných výrobcích), sójové proteiny (v sójových výrobcích), kyselina šťavelová (v rebarboře a v některých dalších druzích zeleniny), polyfenoly (v černém čaji), kyselina chlorogenová (v kávě) nebo pšeničné otruby snižují vstřebávání železa, protože se železem vytváří málo rozpustné, a tedy špatně vstřebatelné komplexy.
Kolik železa potřebujeme?
Doporučená denní dávka železa pro dospělé ve věku 25–51 let je 15 mg pro ženy a 10 mg pro muže. Těhotné ženy by měly denně přijímat 30 mg železa, pro kojící matky je doporučená denní dávka 20 mg železa.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Pozor u těhotných žen a dětí
Nedostatek železa se může vyskytnout zejména v období rychlého růstu. Dostatečný přísun železa v potravě je proto důležitý zejména u dětí v prvních dvou letech života a pak v období puberty. Nedostatečný příjem železa v těchto obdobích může mít mimo jiné negativní vliv na vývoj mozku i na celkový růst.
Těhotné ženy mají dvojnásobnou potřebu železa ve srovnání s netěhotnými ženami. Celkovou potřebu železa navyšuje nejen nenarozené dítě, ale i placenta a zvýšený objem krve během těhotenství. Nedostatek železa v těhotenství může způsobit nízkou porodní váhu dítěte či předčasný porad. Doporučenou dávku 30 mg železa denně je poměrně obtížné získat z potravy. Lze proto zvážit podávání železa ve formě doplňků stravy – vždy je dobré se poradit se svým lékařem.
Nedostatek/nadbytek železa
Nedostatek železa je celosvětově nejčastějším nutričním nedostatkem. Bývá způsoben zejména stravou chudou na železo, zvláště pak bezmasou stravou, jako je vegetariánství či veganství. Druhou příčinou nedostatku železa je ztráta krve, například při silném menstruačním krvácení nebo při neodhaleném krvácení do trávicího traktu. Kromě toho může k nedostatku železa přispívat jeho špatné vstřebávání, např. při idiopatických střevních zánětech nebo při chronickém průjmu. Nedostatek železa může však vzniknout i v důsledku zvýšené potřeby. Zvláště ohroženy jsou těhotné ženy a rostoucí děti. Mezi příznaky nedostatku železa patří únava, vyčerpanost, poruchy udržování tělesné teploty (člověku je téměř neustále zima) a zvýšená náchylnost k infekcím. Výrazný deficit železa se projevuje jako tzv. anemie z nedostatku železa (sideropenická anemie).
Lidský organismus nemá fyziologickou cestu pro vylučování železa, a proto nadměrný přísun železa vede k jeho ukládání do tkání a orgánů a z toho plynoucím negativním účinkům. Dlouhodobý nadbytek železa může mít za následek poškození jater, slinivky a srdce. Stává se to například u alkoholismu nebo při hemochromatóze. Hemachromatóza je vzácné dědičné onemocnění projevující se zvýšeným ukládáním železa v tkáních.