Omega-3 mastné kyseliny
Omega-3 mastné kyseliny patří k nejčastěji podávaným doplňkům stravy. V pokusech na zvířatech byla popsána řada pozitivních účinku na srdce, cévy, krevní tlak, hladinu krevních lipidů a cukru. Tyto efekty však až na výjimky nebyly prokázány u člověka. Potřebné dávky pro tyto efekty jsou pravděpodobně vyšší – nedosažitelné ve stravě ani v potravinových doplňcích.
Například ve studii GISSI byl podáván 1 g omega-3 mastných kyselin denně po dobu 3,5 roku. Výskyt kardiovaskulárních příhod poklesl o pětinu. To vedlo k většímu zájmu o omega-3 mastné kyseliny. Rozsáhlejší studie provedené později však tento efekt neprokázaly a z hlediska současných znalostí je podávání omega-3 mastných kyselin v potravinových doplňcích nezdůvodněné. Omega-3 mastné kyseliny by tedy měly být podávány jen tam, kde hrozí jejich nedostatek, např. při poruchách vstřebávání tuků.
Přirozeným zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou především ryby a rybí oleje, jež obsahují kolem 30 % těchto kyselin. Speciální přípravky s rybím olejem mohou obsahovat až 90% koncentraci omega-3 mastných kyselin. Novější výzkumy prokazují účinky u IgA nefropatie (typ zánětu ledvin), příjem by však musel být vysoký (6–12 g/den).
V USA se dnes ve stravě přijímá průměrně 1,6 g omega-3 mastných kyselin denně. Čech sní v průměru jen 5 kg ryb ročně, což odpovídá příjmu asi 0,6 mg omega-3 mastných kyselin denně.
Vlašské ořechy obsahují 8× více omega-3 mastných kyselin než jiné ořechy. Z margarínů je největší obsah v Ramě a nové Floře. Light margaríny mají dávku omega-3 mastných kyselin poloviční.
Omega-6 mastné kyseliny
Omega-6 mastné kyseliny přijímáme dnes spíše v nadbytku. Zejména je-li nízký příjem omega-3 mastných kyselin, mohou mít i určitý aterogenní vliv. Proto by měl být sledován poměr omega-6/omega-3, který by měl být od 1 do 4.
Omega-6 mastné kyseliny se vyskytují např. v následujících potravinách: drůbež, vejce, ořechy, obiloviny, celozrnné pečivo a většina rostlinných olejů.
