Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny

Kategorie: Co je co ve výživě – více z kategorie
Autor: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně

Omega-3 mastné kyseliny i omega-6 mastné kyseliny se řadí mezi polynenasycené mastné kyseliny. Jejich role ve výživě člověka je i nadále intenzivně zkoumána.

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny patří k nejčastěji podávaným doplňkům stravy. V pokusech na zvířatech byla popsána řada pozitivních účinku na srdce, cévy, krevní tlak, hladinu krevních tuků a cukru. Tyto efekty však až na výjimky nebyly prokázány u člověka. Potřebné dávky pro tyto efekty jsou pravděpodobně vyšší – nedosažitelné ve stravě ani v potravinových doplňcích.

Například ve studii GISSI byl podáván 1 g omega-3 mastných kyselin denně po dobu 3,5 roku. Výskyt kardiovaskulárních příhod poklesl o pětinu. To vedlo k většímu zájmu o omega-3 mastné kyseliny. Rozsáhlejší studie provedené později však tento efekt neprokázaly a z hlediska současných znalostí je podávání omega-3 mastných kyselin v potravinových doplňcích nezdůvodněné. Dokonce se objevily i práce, které dávají do souvislosti vyšší příjem omega-3 mastných kyselin se vznikem některých nádorů. Omega-3 mastné kyseliny by tedy měly být podávány jen tam, kde hrozí jejich nedostatek, např. při poruchách vstřebávání tuků.

Přirozeným zdrojem omega-3 mastných kyselin jsou především ryby a rybí oleje, jež obsahují kolem 30 % těchto kyselin. Speciální přípravky s rybím olejem mohou obsahovat až 90% koncentraci omega-3 mastných kyselin. Novější výzkumy prokazují účinky u IgA nefropatie (typ zánětu ledvin), příjem by však musel být vysoký (6–12 g/den).

V USA se dnes ve stravě přijímá průměrně 1,6 g omega-3 mastných kyselin denně. Čech sní v průměru jen 5 kg ryb ročně, což odpovídá příjmu asi 0,6 mg omega-3 mastných kyselin denně.

Vlašské ořechy obsahují 8× více omega-3 mastných kyselin než jiné ořechy. Z margarínů je největší obsah v Ramě a nové Floře. Light margaríny mají dávku omega-3 mastných kyselin poloviční.

Omega-6 mastné kyseliny

Omega-6 mastné kyseliny přijímáme dnes spíše v nadbytku. Zejména je-li nízký příjem omega-3 mastných kyselin, mohou mít i určitý aterogenní vliv. Proto by měl být sledován poměr omega-6/omega-3, který by měl být od 1 do 4.

Omega-6 mastné kyseliny se vyskytují např. v následujících potravinách: drůbež, vejce, ořechy, obiloviny, celozrnné pečivo a většina rostlinných olejů.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Více v kategorii Co je co ve výživě

Články na NZIP

  • Tuky a zdraví

    Prevence kardiovaskulárních onemocnění

    Srdečně-cévní onemocnění představují nejčastější příčinu úmrtí ve vyspělých zemích a ve valné většině vznikají na podkladě aterosklerózy (kornatění tepen). Hovoří se pak o aterosklerotických kardiovaskulárních onemocněních (ASKVO). Vztah výživy a rozvoj jednotlivých onemocnění není zcela jednoduché prokázat. Onemocnění se totiž mnohdy vyvíjejí řadu let, často po asymptomatických (bezpříznakových) předstupních závislých na výživě, jako např. dyslipidemie (neuspokojivá hodnota cholesterolu v krvi), před rozvojem aterosklerózy. Navíc se účinky určitého typu nesprávného složení výživy se mohou různit v závislosti na genetických faktorech. Zdá se však, že vysoký podíl tuků (triacylglycerolů) v současném pojetí stravy je významným rizikovým faktorem pro zdraví člověka, zejména z hlediska zvýšeného rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění (KVO).

  • Srdečně-cévní onemocnění: jak jim předcházet správnou výživou

    Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

    Stravování hraje v prevenci kardiovaskulárních chorob ústřední roli. Pro předcházení aterosklerotickým změnám, které mohou následně vést ke kardiovaskulárním onemocněním, platí obecná doporučení pro zdravé stravování (potravinová pyramida). Strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy, která zároveň obsahuje málo rafinovaných sacharidů (cukr) a nasycených mastných kyselin (především živočišné tuky), má pro srdce a cévy ochranný (kardioprotektivní) účinek.

  • Dieta v prevenci a léčbě aterosklerózy

    Výživa nemocných

    Ateroskleróza je onemocnění postihující cévy. Dietní a další režimové vlivy (negativní vliv kouření a absence pohybu) jsou v prevenci aterosklerózy velmi významné. Největší význam má racionální (zdravá) výživa. Nesprávné stravovací návyky jsou spolu s rizikovými faktory nejčastější příčinou srdečních a mozkových cévních onemocnění.