Listerióza

Výskyt

V Evropě pozorujeme od roku 2008 výrazný nárůst případů onemocnění listeriózou [1]. V roce 2024 byly listerie příčinou nejvyššího podílu hospitalizací a úmrtí ze všech alimentárních onemocnění hlášených v Evropské unii. Hospitalizováno bylo přibližně 70 % lidí nakažených bakterií Listeria monocytogenes, zhruba 8 % nakažených v důsledku infekce zemřelo [2].

Situace v České republice

V období od roku 1993 byl v České republice významný nárůst onemocnění listeriózou zaznamenán v letech 2006–2007, kdy proběhla celonárodní epidemie Listeria monocytogenes (obr. 1). Bakterie byla tehdy zjištěna ve zrajícím sýru Baladur a v některých dalších potravinách [3]. V období 2010–2025 bylo v České republice hlášeno celkem 597 případů listeriózy, s nejvyšším počtem 67 případů v roce 2024 (obr. 2, zdroj: ISIN) [4]. Listerióza se v České republice řadí mezi nemoci podléhající povinnému hlášení. Surveillance listeriózy je upravena v příloze č. 46 vyhlášky č. 389/2023 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění, ve znění pozdějších předpisů [5].

Obrázek 1: Výskyt listeriózy v České republice od roku 1993. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Obrázek 2: Výskyt listeriózy v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Prevence

Jedinou dostupnou prevencí je dodržování hygienických zásad při manipulaci s potravinami. Rizikovými potravinami jsou především potraviny určené k přímé spotřebě; neuvařené nebo nedostatečně tepelně upravené.

Zásady správné hygienické praxe by měly být dodržovány všude – v potravinářství i v domácnostech. K minimalizaci rizika nákazy je nezbytná důkladná tepelná příprava stravy (zejména té z živočišných zdrojů), důkladné omytí syrového ovoce a zeleniny před jídlem, oddělené skladování syrového masa od ostatních hotových potravin, důsledné mytí rukou a kuchyňského náčiní a vyvarovat se konzumaci nepasterizovaného mléka a výrobků z něj.

Těhotným ženám a imunokompromitovaným osobám (tzn. osobám se sníženou imunitou) je doporučeno nejíst měkké a zrající sýry a omezit konzumaci opakovaně ohřívaných potravin.

Prodejci by měli na trh uvádět pouze potraviny od prověřených výrobců, dodržovat chladící řetězec, potraviny uchovávat odděleně (z důvodu možné zkřížené kontaminace potravin) a snažit se zamezit riziku sekundární kontaminace, např. čištěním a dezinfekcí nástrojů a jiného zařízení ve styku s potravinami, nezasunováním cenovek do potravin a ověřováním účinnosti sanitačních postupů. Také je nutné dbát na dodržování zásad osobní hygieny zaměstnanců, včetně pravidelného proškolování.

Je důležité, aby spotřebitelé řádně dodržovali pokyny výrobců pro skladování potravin a zásady zacházení s potravinami dané národními úřady.

Vakcína proti infekcím způsobeným bakterií Listeria monocytogenes neexistuje.

Příznaky onemocnění

Příznaky mohou být poměrně rozdílné: od bezpříznakového onemocnění, akutní febrilní gastroenteritidy až po závažné invazivní onemocnění s obrazem sepse, a to zejména u jedinců s oslabenou obranyschopností organismu, dětí a starších osob. Listerióza matky získaná v těhotenství je velmi závažným zdravotním rizikem pro plod. U infikovaných gravidních žen může dojít k samovolnému potratu, narození mrtvého plodu nebo k předčasnému porodu.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle trvá 2–3 týdny (v rozmezí 1–70 dní), u těhotných žen bývá delší.

Původce: bakterie Listeria monocytogenes, které se běžně vyskytují v půdě a vodě a které bývají součástí střevní mikrobioty člověka a zvířat.

Zdroj: nemocný člověk nebo zvíře, nosič.

Přenos: nejčastěji kontaminovanými potravinami určenými k přímé spotřebě. K přenosu dochází nejčastěji prostřednictvím konzumace kontaminovaného mléka, měkkých sýrů a jiných tepelně neupravených potravin, výjimečně přímým kontaktem prostřednictvím kapének vylučovaných infikovanou osobou nebo zvířetem. Vstupní branou infekce je nejčastěji sliznice zažívacího traktu, ale také spojivka, dýchací cesty nebo urogenitální trakt. U profesionálních onemocnění veterinářů či řezníků pak porušená kůže. Možný je i vertikální přenos z matky na plod/dítě.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: nakažlivost přetrvává po dobu vylučování patogenu ve stolici, může trvat až několik měsíců. Infikovaná matka může po porodu vylučovat patogen po dobu 7 až 10 dní prostřednictvím vaginálních sekretů a moče. U 10 % lidí se bakterie běžně vyskytuje ve střevě.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Listerióza (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Serious Listeria infections rising in Europe, EU report warns [Zpráva EU varuje před nárůstem závažných infekcí způsobených bakteriemi rodu Listeria v Evropě] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
3. Michaela Špačková, Kateřina Fabiánová, Jan Kyčl: Onemocnění listeriózou v České republice a Evropské unii – aktuální situace a komunikace rizik. Praktický lékař 2020, 100(6): 276–283. (odkaz vede na web prolekare.cz)
4. Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
5. Vyhláška č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
6. Státní veterinární správa: Listerióza (odkaz vede na web svscr.cz)
7. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Listeriosis [Listerióza] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)