Doplňky stravy

Doplňky stravy obsahují ve zvýšeném množství vitaminy, minerální látky, sušené byliny či jejich extrakty a další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Musí být pro konzumenta zdravotně bezpečné a výživově výhodné. Dodávají biologicky účinné látky v množství, které běžná strava neposkytuje.

Bezpečnost a zdravotní nezávadnost

Při hodnocení bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti doplňků stravy se posuzuje:

• složení produktu – musí obsahovat jen schválené biologicky dostupné formy vitaminů a minerálních látek a zdraví prospěšné nikoli rizikové rostlinné části a jejich extrakty,
• čistota produktu – nesmí obsahovat kontaminující látky chemického původu (olovo, kadmium, rtuť, mykotoxiny…) či původu mikrobiologického (nežádoucí mikroflóra),
• doporučená denní dávka – množství účinných látek v denní dávce musí být v množství, které je podle vědeckých poznatků zdraví prospěšné,
• označení produktu – musí obsahovat varování pro citlivé skupiny populace, pro které produkt není vhodný, (např. informaci o nevhodnosti pro děti), dále pak varování o nevhodnosti kombinace produktu s jinými doplňky stravy či léčivy (např. extrakt z ginkgo biloba a léky na ředění krve – warfarin).

Bezpečnost a zdravotní nezávadnost posuzuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) na základě předložené dokumentace a výsledků laboratorních vyšetření.

Tvrzení o zdravotní účinnosti

Pod pojmem „tvrzení o zdravotní účinnosti“ rozumíme jakákoli sdělení na obalu výrobku týkající se zdraví. Zásady pro používání těchto tvrzení:

• musí být pravdivá a vědecky ověřená, přičemž věrohodnost musí být potvrzena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) [1],
• nesmí uvádět spotřebitele v omyl (např. za měsíc zhubnete o 10 kg),
• musí být srozumitelná průměrnému spotřebiteli.

Tvrzení o zdravotní účinnosti se dělí na:

• funkční zdravotní tvrzení, týká se tvrzení o určité živině, např. „vitamin C podporuje imunitu organismu“,
• zdravotní tvrzení týkající se snižování rizika onemocnění a vývoje a zdraví dětí, např. „vápník se podílí na zdravém vývoji kostí u dětí“.

Více se dozvíte na webu SZÚ [2].

© Tatevosian Yana / shutterstock.com

Užitečné rady pro spotřebitele

Doplňky stravy s vitaminy

Vitamíny jsou látky, které v lidském organismu zastávají funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy. Existuje 13 základních typů vitamínů, které se dělí na vitaminy rozpustné v tucích (vitamin A - retinol, vitamin D - cholekalciferol, vitatmin E - tokoferoly, vitamin K - fytochinon a menachinon) a vitaminy rozpustné ve vodě (vitamin B1-thiamin, B2 - riboflavin, B3 - niacin, B5 - kyselina pantothenová, B6 - pyridoxin, B7 - biotin, B9 - kyselina listová, B12 - kobalamin a vitamin C - kyselina askorbová).

V případě pestré stravy bohaté na zeleninu a ovoce není potřeba používat vitaminové doplňky stravy, neboť nebezpečí hypovitaminózy v dnešní době většinou žádné nehrozí. Obava z nedostatku se ukazuje pouze u vitaminu D, kde se prokázal nedostatečný přísun potravinami zejména u dětí a starších lidí. Více se dozvíte na webu SZÚ [3].

Vitaminové doplňky stravy se doporučují používat u jednostranných diet, např. u vegetariánské stravy je třeba doplňovat vitamin B₁₂. Doplňování vitaminu B₁₂ je rovněž vhodné u starších lidí, u nichž může být v důsledku nedostatku vitaminu B₁₂ poškozena sliznice žaludku.Vitaminové doplňky stravy se také doporučují v určitých životních situacích (těhotenství, kojení, vysoký věk). V těhotenství je vhodné doplňovat kyselinu listovou, která zajišťuje správný vývoj plodu.

Doplňky stravy s minerálními látkami

Minerální látky jsou velmi důležitou složkou výživy. Podílejí se na růstu a tvorbě tkání, aktivují, regulují a kontrolují látkovou výměnu v lidském organismu, přispívají k udržování normální činnosti nervové soustavy, imunitního systému, podílejí se na procesu dělení buněk a specializaci buněk a řadě dalších činností nutných k udržení zdravého organismu. Mezi nejdůležitější minerální látky patří vápník, hořčík, železo, měď, jód, zinek, mangan, sodík, draslík, selen, chróm, molybden, fluoridy, chloridy, fosfor, bór a křemík. Tyto minerální látky se vyskytují v doplňcích stravy v různých formách, které jsou z hlediska bezpečnosti a účinnosti předem schvalovány.

Pestrá strava by měla zaručit dostatečný přísun minerálních látek, avšak v určitých situacích je vhodné některé minerální látky prostřednictvím doplňku stravy doplnit. Např. v případě výskytu svalových křečí se doporučuje hořčík, pro zvýšení imunity zinek, pro zdravý vývoj kostí vápník. K rizikovým skupinám populace, které by měli doplnit minerální látky, patří přísní vegani, osoby s nízkoenergetickou nebo nízkoproteinovou dietou. 

Doplňky stravy s bylinami

• s tradičními bylinami – obvykle vychází z lidového léčitelství, často ve formě vodného výluhu (čaje) – např. s meduňkou na uklidnění, s ženšenem na povzbuzení
• s exotickými bylinami pocházející nejčastěji z Číny, Indie – jsou základem pro různé druhy alternativní medicíny (např. tradiční čínská medicína, ajurvéda)

Alternativní medicína používá metody a postupy, jejichž účinnost nebyla úspěšně otestována vědeckými metodami.  Nemusí to nutně znamenat, že metoda je neúčinná, jen to, že není ověřena metodami současné vědy. Vysvětluje se mimo jiné placebo efektem (autosugesce – člověk je přesvědčen, že je dobře léčen, je o něj pečováno a tento pocit zklidňuje, zlepšuje psychický i tělesný stav člověka).

Tyto doplňky stravy obsahují v tabletě či kapsli přímo sušené byliny nebo jejich suché extrakty. Extrakty obsahují zvýšené množství účinných látek v relativně malém objemu a proto se v doplňcích stravy často používají. Typickým příkladem je extrakt z listů rostliny Ginkgo biloba užívající se na prokrvení organismu, nebo extrakt z kořene ženšenu (Panax ginseng) používající se na povzbuzení organismu či extrakt z rozchodnice růžové (Rhodiola rosea) používající se při psychické zátěži či nespavosti.

Doplňky stravy s omega-3 mastnými kyselinami

Kromě vitaminů, minerálních látek, bylin či jejich extraktů mohou doplňky stravy obsahovat i další látky, které se v potravinách vyskytují a které kvůli našemu způsobu stravování nepřijímáme v dostatečném množství. Typickým příkladem jsou omega-3 mastné kyseliny (EPA - eikosapentaenová kyselina a DHA dokosahexaenová kyselina). Tyto kyseliny jsou v naší výživě velmi důležité, neboť mají velmi pozitivní vliv na činnost mozku, zraku a srdce. Přirozeným zdrojem těchto kyselin je rybí tuk, kterého je obvykle v naší stravě málo, a proto doplnění těchto látek prostřednictvím doplňků stravy považujeme za vhodné.

V jakých případech by se měly doplňky stravy užívat?

• při nesprávně volené redukční dietě nebo alternativním způsobu stravování (vegetariáni),
• při vyšší fyzické a psychické zátěži (zvýšená spotřeba vitaminů a minerálních látek),
• v období častých nachlazeních a chřipek (přípravky na podporu imunity),
• podpůrně při současné léčbě zdravotního problému (dle rady lékaře či lékárníka).

Jak si vybrat vhodný doplněk stravy?

• poradit se s lékařem nebo lékárníkem,
• využít informace na obalu přípravku,
• zaměřit se na množství účinné látky v jedné tabletě (kapsli),
• přednostně nakupovat v lékárně; pokud přes internet, pak jen přes ověřený (známý) e-shop,
• nenechat se ovlivnit slibovanými zázračnými účinky.

Na jaké přípravky si dát pozor?

• přípravky na očistu organismu, detoxikaci, odkyselení (matoucí, nemá vědecký základ),
• přípravky na hubnutí (žádné takové přípravky nemají ověřenou účinnost),
• přípravky na odstranění parazitů (nenechte si vnutit myšlenku, že ve vašem organismu jsou paraziti),
• přípravky slibující vyléčení nějaké choroby (lupénka, diabetes).

© Pixel-Shot / shutterstock.com

Potraviny nového typu

Jako tzv. „potraviny nového typu“ se označují potraviny či potravinové složky, které ve významné míře nebyly konzumovány na území Evropské unie před rokem 1997. Jejich použití do potravinářských výrobků včetně doplňků stravy musí schválit Evropská komise na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) [1].

Mezi potravinové složky nového typu patří některé exotické byliny, které jsou často součástí doplňků stravy. Například olej z antarktického krilu (Euphausia superba), arganový olej z argánie trnité (Argania spinosa) a další. Patří sem ale i další potravinové složky, např. semena chia ze šalvěje hispánské (Salvia hispanica), extrakt z listů vojtěšky (Medico sativa), šťáva z ovoce noni (Morinda citrifolia), které běžně konzumujeme, aniž bychom tušili, že se jedná o potravinu nového typu, jež musela být nejprve schválena na úrovni EU.

Některé potravinové složky např. různé druhy hmyzu nebo kanabidioly, které jsou součástí extraktů z listů konopí setého, rovněž patří mezi tzv. nové potraviny, avšak doposud nebyly schváleny ke konzumaci a tedy jejich použití ve funkci potravinové složky není v současné době povoleno.

Bližší informace (v angličtině) jsou k dispozici na webu Evropské komise [4].

Kontrola na trhu

Kontrolou doplňků stravy na českém trhu je pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) [5]. Provádí kontrolu deklarovaných složek, kontrolu nepovolených látek záměrně přidaných (sildenafil u přípravků na podporu erekce), nebo látek kontaminujících (olovo, mykotoxiny). V případě podezření, že doplněk stravy není v pořádku, je možno se na SZPI obrátit prostřednictvím speciálního formuláře uvedeného na webových stránkách SZPI. Bližší informace najdete na webu SZPI. Informace o nevyhovujících doplňcích stravy, ale i dalších potravin, lze najít na webových stránkách Potraviny na pranýři [6].

© Lallapie / shutterstock.com

Důležité kontakty

Vydání certifikátu zdravotní bezpečnosti

Certifikáty zdravotní bezpečnosti pro doplňky stravy vydává Státní zdravotní ústav (SZÚ) za podmínek uvedených na webu SZÚ [7]. Seznam vydaných certifikátů lze najít na webových stránkách SZÚ.

Oznámení uvedení doplňku stravy

Oznámení uvedení doplňku stravy před prvním uvedením na český trh se provádí na Ministerstvu zemědělství, a to buď zasláním textu etikety na adresu Ministerstvo zemědělství, Odbor potravinářské výroby a legislativy, Těšnov 17, 11705 Praha 1, nebo elektronicky na adresu podatelna@mze.cz, s poznámkou notifikace-doplněk stravy. Bližší informace se dozvíte na webu Agrární komory České republiky [8].

Registrace dovozce doplňku stravy

Registrace dovozce doplňku stravy u státního dozorového orgánu (SZPI) z jiného státu EU nebo ze třetí země – povinnost je oznámit SZPI pomocí webového formuláře nejméně 24 hodin dopředu před příchodem doplňku stravy na místo určení. Bližší informace najdete na webu Státní zemědělské a potravinářské inspekce [9].

Nežádoucí zdravotní reakce po požití doplňku stravy

V případě, že se u vás objevila nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci doplňku stravy, obraťte se na Státní zdravotní ústav, konkrétně na Centrum zdraví, výživy a potravin (CZVP) [10].

Nejčastěji kladené otázky a odpovědi

Koupil(a) jsem si doplněk stravy a nejsem si jist(á), že je v pořádku, tedy že neobsahuje nějaké nežádoucí složky, či není kontaminován.

Pokud máte podezření, že doplněk stravy není zcela v pořádku, potom se můžete obrátit na Stání zdravotní ústav, který vám pomůže posoudit deklarované složky a poradit, zda jsou pro vás vhodné či nikoli. Pokud máte podezření na nežádoucí kontaminaci, můžete se také obrátit na kontrolní orgán, kterým je Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Koupila jsem si doplněk stravy a necítím se po jeho konzumaci dobře. Cítím, že některé původní zdravotní potíže, které jsem měla, se mi zhoršily.

V takovém případě doporučujeme obrátit se na vašeho ošetřujícího lékaře a dále na oddělení nutrivigilance ve Státním zdravotním ústavu v Brně, kde můžete svoje potíže nahlásit prostřednictvím formuláře uvedeném na webových stránkách http://nutrivigilance.szu.cz [10]. Toto pracoviště provede šetření vašich potíží a bude zjišťovat příčinnou souvislost mezi konzumací doplňku stravy a vašimi zdravotními potížemi.

Je možné používat do doplňků stravy konopí seté (Cannabis sativa)? Jsou takové přípravky legálně na trhu?

Ano, do doplňků stravy je možno použít některé části rostliny konopí setého (Cannabis sativa). Jedná se o semena, olej ze semen a listy. Podmínkou je, aby použité části rostlin neobsahovali psychotropní látku tetrahydrokanabinol (THC). Není povoleno přidávání květu (vrcholíku). Rovněž není povoleno přidávat extrakt z konopí, neboť je na seznamu návykových látek podle nařízení vlády č.463/2013

Je možné do doplňků stravy přidávat kanabidioly (CBD)? Je stanovena maximální výše obsahu kanabidiolů?

Čisté kanabidioly (CBD) izolované z konopí setého či synteticky připravené kanabidioly jsou považovány za potraviny nového typu, neboť historie použití těchto látek do doplňků stravy není zaznamenána před r. 1997, kdy vstoupilo v platnost evropské nařízení o potravinách nového typu. V současné době je Evropským úřadem pro bezpečnost potravin hodnocena zdravotní bezpečnost těchto látek a v případě že látky budou vyhodnoceny jako zdravotně bezpečné budou za stanovených podmínek (maximální množství v denní dávce) povoleny používat do potravin resp. do doplňků stravy. 

Koupila jsem si doplněk stravy určený pro vyživování kloubů. Stejné účinné látky jsou však i v léčivých přípravcích, které jsou volně prodejné a některé jsou vydávány jen na předpis. Měla bych dát přednost léčivým přípravkům, nebo je možné důvěřovat i doplňkům stravy?

Doplňky stravy jsou pravidelně kontrolovány, je kontrolován i obsah účinných látek. Proto v současné době je možno těmto doplňkům stravy důvěřovat a není třeba se obávat, že by doplněk stravy neobsahoval deklarované množství účinných látek.

Je možné se doplňkem stravy předávkovat ?

Na každém doplňku stravy musí být uvedeno upozornění, že doporučená denní dávka nesmí být překročena. K předávkování by tedy nemělo dojít. Někdy však lidé užívají více doplňků stravy, se stejnou účinnou látkou a v takovém případě by mohlo dojít k příjmu zbytečně vysoké dávky určité látky. Typický je příjem vysokého množství vitaminu C ( okolo 1000 mg denně). Vitamin C je vitamin rozpustný ve vodě a tak jeho nadměrné nevyužité množství odchází močí z těla pryč. K nežádoucím zdravotním účinkům tedy nedochází, ale organismus je zbytečně zatěžován. U vitaminů rozpustných v tucích by se však doporučená denní dávka překračovat neměla, neboť tyto vitaminy se v těle ukládají, a tedy při dlouhodobém vysokém příjmu mohou mít negativní účinky na lidský organismus.

Související odkazy

1. European Food Safety Authority (EFSA) [Evropský úřad pro bezpečnost potravin] (odkaz vede na web efsa.europa.eu; obsah je dostupný pouze v angličtině a některých dalších evropských jazycích)
2. Státní zdravotní ústav: Zdravotní tvrzení (odkaz vede na web szu.cz)
3. Státní zdravotní ústav: Vitamin D – potraviny, výživa a zdraví (odkaz vede na web SZÚ)
4. European Commission: What is the current Novel Food legislation? [Jaká je současná legislativa týkající se nových potravin?] (odkaz vede na web ec.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) (odkaz vede na web szpi.gov.cz)
6. Potraviny na pranýři (odkaz vede na web potravinynapranyri.cz)
7. Státní zdravotní ústav: Uvádění doplňků stravy do oběhu (odkaz vede na web szu.cz)
8. Agrární komora České republiky: Doplňky stravy – Pravidla pro uvádění na trh a splnění informační povinnosti (odkaz vede na web akcr.cz)
9. Státní zemědělská a potravinářská inspekce: Nahlašování vybraných potravin v místě určení (odkaz vede na web szpi.gov.cz)
10. Státní zdravotní ústav: Nutrivigilance – zdraví, výživa a potraviny (odkaz vede na web nutrivigilance.szu.cz)