Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Pohlavní orgány, pohlavní hormony
  • Onemocnění ženských pohlavních orgánů
  • Aktuální: Odstranění dělohy (hysterektomie)

Odstranění dělohy (hysterektomie)

Kategorie: Onemocnění ženských pohlavních orgánů – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Odstranění dělohy (hysterektomie) může být prováděno při různých rakovinných onemocněních, předstupních rakoviny dělohy, resp. děložního čípku, jakož i nezhoubných onemocnění dělohy. Provádí se ale jen tehdy, když už neexistují žádné další možnosti léčby, resp. když se u těchto stavů dá očekávat horší výsledek léčby. Operujícímu gynekologovi jsou přitom k dispozici různé operační techniky. Odstranění dělohy může mít dalekosáhlé důsledky pro tělesné a duševní zdraví ženy. Rozhodnutí k této operaci je proto – mimo nouzové situace – vždy učiněno vždy společně lékařem a pacientem.

Ilustrační obrázek Odstranění dělohy (hysterektomie)

Při jakých onemocněních se hysterektomie provádí?

Rakovinná onemocnění a předstupně rakoviny:

  • rakovina dělohy: endometriální karcinom, sarkom, maligní (zhoubné) smíšené nádory;
  • rakovina děložního čípku (cervikální karcinom),
  • za určitých předpokladů nebo na přání pacientky u předstupňů rakoviny
  • děložní výstelky,
  • u rakoviny vaječníků (ovariální karcinom),
  • event. po ukončeném plánování rodiny preventivně u Lynchova syndromu - dědičné nemoci se zvýšeným rizikem pro vznik různých nádorů – především rakoviny tlustého střeva (kolorektální karcinom) a mj. rakoviny dělohy (endometriální karcinom).

Nezhoubná onemocnění, pokud není možný postup, který by orgán zachoval:

  • myomy,
  • menstruační poruchy,
  • adenomyosis uteri – ukládání děložní výstelky (endometria) do svalové vrstvy dělohy (myometrium)
  • endometrióza,
  • těžké infekce dělohy,
  • placenta accreta (placenta chybně vrostlá do děložní výstelky se ztíženým uvolněním z děložní výstelky po porodu),
  • těžké zranění, resp. krvácení, např. v rámci porodu nebo nehody,
  • výhřez dělohy (prolapsus uteri – vystoupení dělohy z pochvy).
Poznámka: U nezhoubných onemocnění jsou chronické bolesti podbřišku nejčastější příčinou přání pacientek nechat si odstranit dělohu. Úspěch léčby díky tomuto zásahu je však u žen, u kterých nemůže být stanovena žádná jasná tělesná příčina bolesti, často neuspokojivá. Proto musí před rozhodnutím o hysterektomii vždy dojít k podrobnému psychosomatickému vyšetření.

Jaké existují operační metody?

K odstranění dělohy může dojít třemi přístupy:

  • přes břišní řez (abdominálně - laparotomie),
  • přes pochvu (vaginálně),
  • prostřednictvím techniky „knoflíkové dírky" přes břišní stěnu (laparoskopicky).

K laparoskopickým operacím patří:

  • LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie) a
  • TLH (totální laparoskopická hysterektomie).

U LAVH se děloha odděluje z pochvy. U TLH se operuje výhradně pomocí „techniky knoflíkové dírky". U obou technik se děloha odstraňuje přes pochvu. Někdy může být u velmi velké dělohy nutné odstranění přes malý otvor v břišní stěně. Toto se provádí především tehdy, když není rozdělení na části před odstraněním žádoucí (např. u karcinomů).

Laparoskopická hysterektomie může probíhat i s podporou robota. Přitom je výběr operačních nástrojů, jakož i pohyby robota, řízen lékařem přes počítač. Účinnost této metody ale není ještě v současnosti prozkoumána.

U břišní (abdominální) a laparoskopické hysterektomie je možné navíc posoudit dutinu břišní. V dutině břišní mohou být v případě potřeby navíc kromě odstranění dělohy provedeny další zásahy, mezi které patří např. odstranění ložisek endometriózy resp. vaječníků.

Vaginální a laparoskopické operace jsou upřednostňovány před řezem dutiny břišní, protože se tím zkracuje doba pobytu v nemocnici a doba uzdravení. Zásahem s nejkratší operační dobou a nejmenšími komplikacemi je vaginální odstranění dělohy. U tohoto zásahu ale není možné ošetřovat možné důsledky onemocnění, která jsou spojena s dutinou břišní, resp. jinými přilehlými orgány. Odstranění vaječníků vaginálním způsobem může být z důvodu dostupnosti ztíženo.

U určitých onemocnění se navíc odstraňují vaječníky (adnexotomie). Neexistuje-li žádné podezření na závažnou patologickou změnu vaječníků, tak se preventivní odstranění vaječníků nedoporučuje. Po tomto zásahu dochází totiž bez náhradní hormonální terapie k náhlému nástupu menopauzy. Navíc se zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdečního oběhu (např. srdečního infarktu) a onemocnění mozku (např. mozková mrtvice, demence). Po oboustranném odstranění vaječníků se také častěji vyskytují zlomeniny kostí z důvodu osteoporózy. V poslední době se ale velmi doporučuje odstranění vejcovodů, protože se tím snižuje výskyt rakoviny vaječníků.

Jaké operační techniky se používají?

Rozlišuje se mezi úplným odstraněním dělohy (totální hysterektomie) a částečným odstraněním dělohy (subtotální hysterektomie).

U totální hysterektomie se odstraňuje celá děloha včetně děložního čípku (cervix). U subtotální hysterektomie se děložní čípek neodstraňuje.

V rámci subtotální hysterektomie dochází ke komplikacím méně často, než při totální hysterektomii. Avšak i děložní čípek je částečně pokryt děložní sliznicí. Proto může u žen s intaktními vaječníky, u kterých se provádí odstranění dělohy před menopauzou, docházet k cyklickým krvácením. U těchto pacientek může i nadále vzniknout rakovina děložního čípku. Zlepšení sexuálního života nebylo - jak se dříve předpokládalo - u pacientek se subtotálním odstraněním dělohy oproti pacientkám po totálním odstranění dělohy prokázáno. Z těchto důvodů se v první řadě doporučuje totální hysterektomie.

Jaké komplikace se mohou vyskytnout?

Jak často se mohou vyskytnout komplikace, záleží mimo jiné na onemocnění, které má být pomocí hysterektomie léčeno. Horečka, infekce močového měchýře a infekce rány vznikají po odstranění dělohy relativně často, dají se ale většinou dobře léčit.

Možné komplikace během operace jsou:

  • krvácení z cévních poranění,
  • poranění močového měchýře nebo střev,
  • poranění močovodu,
  • velmi zřídka poranění jiných orgánů.
Poznámka: Za velmi obtížných podmínek, resp. při výskytu komplikací je někdy nutné vaginální nebo laparoskopickou operaci přerušit a v operaci pokračovat řezem dutiny břišní.

Možné komplikace, které se mohou vyskytnout jako důsledek operace, jsou:

  • dřívější nástup menopauzy,
  • bolesti při pohlavním styku,
  • pokles močového měchýře a střeva při slabosti pánevního dna,
  • možný výskyt močové inkontinence jakož i
  • zadržování moči.

Ke všeobecným operačním komplikacím patří např.:

  • infekce: např. infekce rány, zápal plic, infekce močových cest, zřídka otrava krve (sepse),
  • hluboká žilní trombóza nohou/pánve a plicní embolie,
  • krvácení a tvorba krevních sraženin (hematom),
  • neprůchodnost střev.
Poznámka: Aby se zabránilo infekci způsobené bakteriemi, dostane pacientka krátce před, resp. během operace infuzi s antibiotiky. K zamezení vzniku trombózy se po pět až sedm dnů po operaci aplikuje jednou denně injekce heparinu, což je látka zabraňující tvorbě krevních sraženin.

Duševní a tělesné zdraví po operaci

Jaké potíže mohou vzniknout po operaci?

Spokojenost se zásahem je různá a liší se mimo jiné podle průběhu operace, nadále přetrvávajících, resp. nově se vyskytujících potíží a podle osobnosti dotčené ženy.

Mnohé pacientky uvedly po operaci nezhoubných onemocnění dělohy zlepšení různých potíží (např. pocit tlaku). Také to, že nedochází k pravidelné menstruaci v případě dříve se vyskytujících menstruačních potíží (bolestivé nebo silné menstruační krvácení), je pociťováno jako příjemné.

Bolesti při pohlavním styku (dyspareunie) se mohou po operaci zlepšit. Mohou se ale také někdy zhoršit, resp. nově vyskytnout.

Po odstranění dělohy obdrží pacientka na určitou dobu léky od bolesti. V mnoha případech hovoří pacientky, které byly operovány na základě nezhoubných onemocnění, po operaci o tom, že již netrpí bolestmi podbřišku. Malá část ale po operaci hovoří o nově vzniklých, resp. zesílených bolestech v podbřišku.

Některé ženy trpí tímto zásahem. K nim patří především ženy, které si přejí děti, resp. ženy, které mají pocit, že odstraněním dělohy ztratily část své ženskosti. U onemocnění, u kterých není odstranění dělohy nezbytně nutné, by měly ženy důkladně zvážit, jaké dopady může mít tento zásah na jejich duševní a tělesné zdraví.

Zotavení po operaci

Jak rychle se pacientka zotaví po odstranění dělohy, je individuálně různé a závisí mimo jiné na operační technice. Vaginální a laparoskopická odstranění jsou spojena s kratším pobytem v nemocnici a s rychlejším zotavením po zásahu.

Tělesná zátěž po operaci

Jak dlouho by se pacientka měla vyhnout tělesné zátěži, a o délce zdravotní neschopnosti, rozhoduje lékař individuálně pro každou pacientku.

Postoperační krvácení

Po hysterektomii jsou běžná lehká krvácení z pochvy. Proto by se měly několik týdnů po operaci nosit vložky. Tampony by se neměly používat kvůli zvýšenému riziku infekce. Trvá-li krvácení déle než šest týdnů, resp. rozvíjí-li se krvácení, které je výrazné jako menstruační krvácení, měla by žena pokud možno co nejrychleji vyhledat lékaře.

Pohlavní styk po operaci

Obecně se u nekomplikovaného průběhu doporučuje vynechat pohlavní styk na čtyři až šest týdnů. Po hysterektomii již těhotenství není možné. Proto se již nemusí dbát na antikoncepci. Aby se zabránilo infekcím se sexuálně přenosnými onemocněními (STD), měly by se u možného rizika přenosu bezpodmínečně používat kondomy.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění ženských pohlavních orgánů

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Menstruace a antikoncepce

    Menstruace a antikoncepce

    Sexuální zdraví

    Jako menstruaci, menses či měsíčky označujeme měsíční krvácení, při kterém se u ženy odlučuje děložní sliznice a odchází z těla pryč. Nástup menstruačního krvácení odpradávna značí, že se dívka stává ženou.

  • Ilustrační obrázek Kyretáž

    Kyretáž

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    U kyretáže (výškrabu) se částečně odstraňuje děložní sliznice, příp. ještě dodatečně sliznice děložního hrdla (cervix). Kyretáž se provádí jak za účelem diagnostiky, tak k léčbě onemocnění dělohy a děložního krčku. Dále se provádí při potratech resp. u mrtvého plodu. Také přerušení těhotenství je možné provést kyretáží. Podle příčiny pro daný zákrok se kyretáž provádí vyškrabováním ostrým nástrojem (kyretou) nebo odsátím tkáně. Tento zákrok je prováděn ambulantně v ordinaci ženského lékaře (gynekologické ordinaci) nebo na gynekologickém oddělení. Ke znecitlivění (anestezii) se používají různé metody. Komplikace po výškrabu děložní sliznice se vyskytují jen zřídka.

  • Ilustrační obrázek Ženské pohlavní orgány: struktura a funkce

    Ženské pohlavní orgány: struktura a funkce

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Ženské pohlavní orgány slouží k rozmnožování, vnímání sexuální touhy a hrají důležitou roli při hormonální regulaci. Rozlišujeme vnější a vnitřní pohlavní orgány. Ty patří mezi primární pohlavní znaky, jelikož jsou přítomny již při narození.

  • Ilustrační obrázek Zánět vaječníků a zánět vejcovodů

    Zánět vaječníků a zánět vejcovodů: co to je?

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Záněty vejcovodů (tube) a zánět vaječníků (ovaria) se často vyskytují současně a bilaterálně a označují se jako adnexitida. Často může být současně zánětem postiženo také endometrium nebo pobřišnice. Pokud k tomu dojde, hovoříme o hlubokém pánevním zánětu. Adnexitida i hluboký pánevní zánět by měly být léčeny co nejdříve, neboť by mohlo nastat několik komplikací (např. nemožnost mít dítě). Někdy je však pozorován průběh bez příznaků nebo volný průběh. I přesto může dojít k negativním důsledkům.

Doporučené zdroje

  • Syndrom polycystických ovarií

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě polycystických ovarií (vaječníků). V příspěvcích je vysvětleno, jak vypadají a fungují vaječníky a jaké změny nastávají v těle ženy v případě syndromu polycystických ovárií. Dále se můžete dozvědět, jakým způsobem spolu souvisí zmíněný syndrom, obezita a cukrovka 2. typu.

    Přejít na externí zdroj
  • Endometrióza

    Onemocnění ženských pohlavních orgánů

    Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě endometriózy. Jaké jsou základní typy endometriózy a jak může souviset toto onemocnění s bolestivou menstruací, neplodností a bolestí při pohlavním styku, jsou otázky, kterými se zabývají vybrané příspěvky.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 23.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace