Kdy se provádí kyretáž?
Diagnostická kyretáž:
- u nejasných příčin krvácení – např. velmi silné menstruační krvácení, krvácení mimo menstruační cyklus (metroragie), krvácení po menopauze,
- pokud se nezdařila biopsie děložní sliznice (endometria) nebo ji nebylo možné vůbec provést,
- za účelem diagnostiky zhoubných nádorů dělohy nebo děložního hrdla,
- při hyperplazii endometria (nadměrném růstu děložní sliznice).
Terapeutická kyretáž:
- po samovolném potratu nebo porodu mrtvého plodu, a to za účelem odstranění zbytkové tkáně po prodělaném těhotenství, aby se předešlo infekci a krvácení,
- v případě silného krvácení po porodu, kdy se části placenty zcela neodloučily od vnitřního povrchu dělohy,
- v případě molárního těhotenství (v děloze se místo normálně se vyvíjejícího embrya a placenty vytvoří tzv. hydatidózní mola – hroznovitý útvar, který může vyplňovat celou děložní dutinu),
- k odstranění polypů z dělohy nebo z děložního hrdla.
Kyretáž může být provedena rovněž v rámci umělého ukončení těhotenství.
Jaké existují operační techniky?
Při některých zákrocích se děložní hrdlo rozšiřuje několik hodin před samotnou kyretáží. Za tímto účelem se podává lék misoprostol – buď ve formě tablet k polykání, nebo vaginálně. Dilataci (roztažení) lze provést rovněž mechanicky, a to zavedením tyčinky do děložního hrdla, která nasává tekutinu a roztahuje se přitom do šířky. Někdy se dilatace provádí přímo před kyretáží pomocí nástrojů zavedených do děložního hrdla. Existují i postupy, při kterých není nutné děložní hrdlo roztahovat.
Kyretáž se často provádí společně s hysteroskopií (endoskopické vyšetření děložní dutiny), při níž může lékař přesně zjistit, o jaké změny na děložní sliznici se jedná.
Kyretáž se provádí:
- vakuumaspirační kanylou – tkáň je odsáta s využitím vakua (viz níže, vakuumaspirace),
- kyretou – ostrý nástroj přibližně ve tvaru lžíce, který seškrábne tkáň z vnitřního povrchu dělohy.
Vakuumaspirace se často používá při diagnostice, ale také při miniinterrupcích (umělé ukončení těhotenství do 12. týdne) a v některých případech po samovolných potratech. Tento postup nevyžaduje předchozí dilataci děložního hrdla. Tato forma kyretáže je šetrnější, proto je méně často spojena s komplikacemi.
Biopsie endometria je zvláštní forma kyretáže, kdy je z přední i zadní stěny dělohy „seškrábnut“ pruh děložní sliznice (endometria); odebrané vzorky jsou pak odeslány do specializované laboratoře, kde jsou podrobně vyšetřeny.
Revize děložní dutiny je forma kyretáže, která se provádí nejčastěji po prodělaném potratu. Jedná se o „výškrab“ zbytků tkáně po těhotenství.
Frakcionovaná kyretáž se nejčastěji provádí v případech gynekologického krvácení nejasného původu, využití má tedy zejména v diagnostice. Po dilataci děložního hrdla je provedena nejprve kyretáž sliznice samotného děložního hrdla, a teprve poté kyretáž děložní sliznice (endometria).
Jak probíhá zákrok?
Kyretáž se provádí buď v celkové anestezii nebo v regionální anestezii; v druhém případě se uplatňuje epidurální anestezie, spinální anestezie nebo je podáno lokální anestetikum do oblasti děložního hrdla.
Několik hodin před zákrokem může být pacientce podán misoprostol, případně může být do pochvy zavedena tyčinka, která nasákne tekutinou a tím usnadní rozšíření děložního hrdla.
Pokud bude prováděna kyretáž v celkové anestezii, nesmí se určitou dobu před zákrokem nic jíst ani pít. Ošetřující anesteziolog doporučí, od kterého okamžiku má být toto vynechání příjmu jídla a tekutin dodržováno.
Zákrok se provádí v tzv. litotomické poloze: pacientka leží na zádech, nohy má položené na výše umístěných podložkách, podobně jako při gynekologickém vyšetření. Gynekolog nejprve zavede do pochvy nástroj, který mu umožní přístup do pochvy a k děložnímu čípku. Poté v případě potřeby použije tyčinky k roztažení děložního hrdla, případně děložní dutinu ještě vyšetří tzv. hysteroskopem. Následně je provedena samotná kyretáž. Celý zákrok trvá přibližně deset až patnáct minut. V závislosti na typu anestezie, průběhu zákroku a účelu kyretáže pak lékař určí termín, kdy by se pacientka měla dostavit na kontrolní vyšetření.
Obrázek 1: Kyretáž – schematický nákres. (Zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dilation_%26_curettage.svg)
Obrázek 2: Kyreta je chirurgický nástroj používaný při kyretáži. Na této fotografii je vydezinfikována a umístěna ve sterilním obalu. (Zdroj: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=32974174)
Jaké komplikace se mohou vyskytnout?
Komplikace se při kyretáži vyskytují jen zřídka, přesto je zde pro úplnost uvádíme.
Ve zcela výjimečných případech může dojít k perforaci (protržení) děložní stěny. Riziko perforace je vyšší bezprostředně po těhotenství nebo v období po menopauze. Tato poranění se téměř vždy zahojí sama od sebe; pouze ve vzácných případech je nutný chirurgický zákrok, kdy operatér protržené místo sešije.
Při roztahování děložního hrdla může dojít k poranění hrdla samotného.
Vzácně může dojít i k poškození děložní sliznice (endometria). V takovém případě děložní sliznice již nemusí být schopna správně plnit svou úlohu, což je odborně označováno jako endometriální insuficience. V důsledku této poruchy může menstruační krvácení zeslábnout (oligomenorea) nebo úplně ustat (amenorea). Ztížené může být také zahnízdění oplodněného vajíčka, resp. dostatečné zásobování plodu prostřednictvím krevních cév v děložní sliznici. Mohou se objevit problémy s plodností, může být zvýšené riziko samovolného potratu.
V případě opakovaných kyretáží nebo po obzvláště silně provedeném „výškrabu“ se mohou objevit srůsty děložního hrdla a/nebo děložní dutiny. Tento tzv. Ashermanův syndrom se vyskytuje zejména po kyretážích provedených po potratech nebo porodech, a jeho důsledkem mohou být poruchy menstruačního cyklu, samovolné potraty a neplodnost.
Dalšími možnými komplikacemi jsou záněty a silnější výtok z pochvy.
Období po zákroku
Podpora doprovázející osoby
Zejména po kyretážích prováděných v celkové anestezii, spinální anestezii nebo epidurální anestezii by měl být k dispozici doprovod pro cestu domů. Je třeba počítat s alespoň jedním dnem na zotavení po zákroku.
Bolest po zákroku
Po kyretáži se poměrně často objevují mírné křeče v podbřišku. Lékař může pacientce preventivně předepsat analgetikum (lék proti bolesti). Normální je i mírné krvácení. Doporučuje se nosit vložky po dobu několika dní. V žádném případě nepoužívejte tampony, protože ty zvyšují riziko infekce. Po zákroku může žena zaznamenat změnu menstruačního cyklu.
Pohlavní styk a těhotenství po kyretáži
Dobu, jak dlouho po zákroku by se mělo počkat s pohlavním stykem, stanoví lékař. Rovněž doba odkladu těhotenství po provedené kyretáži musí být pro každou pacientku stanovena individuálně.
Kdy je nutné kontaktovat ošetřujícího lékaře?
Svého gynekologa kontaktujte:
- v případě silného krvácení (výměna vložek každou hodinu),
- pokud se po zákroku objeví horečka,
- pokud se objeví zapáchající výtok z pochvy,
- pokud se křeče v podbřišku stupňují, resp. pokud neustoupí do 48 hodin po zákroku.
