Kdy se provádí výškrab dělohy?
Diagnostická kyretáž:
- u nejasných příčin krvácení – např. u velmi silné menstruace, při krvácení mezi periodami, krvácení po menopauze, pokud se nezdařila biopsie sliznice nebo ji nebylo možné provést vůbec,
- za účelem diagnostiky rakoviny dělohy resp. rakoviny děložního hrdla,
- u hyperplazie endometria (nadměrná tvorba děložní sliznice).
Terapeutická kyretáž:
- Po prodělaném potratu či porodu mrtvého plodu, za účelem odstranění zbytkové tkáně po prodělaném těhotenství. Důvodem je zabránění vzniku infekce a krvácení.
- Při silném krvácení po porodu z důvodu nedostatečného oddělení části plodového lůžka (placenty) od dělohy.
- V případě mola hydatidosa (vznik tumoru místo embrya po uhnízdění vadně oplodněného vajíčka v děloze)
- Za účelem odstranění polypů z dělohy resp. z děložního hrdla.
Kyretáž se provádí také v rámci samotného přerušení těhotenství.
Jaké operační techniky existují?
U některých zákroků se několik hodin před kyretáží uměle rozšiřuje děložní branka. Za tímto účelem se podává lék misoprostol, buď ve formě tablet, anebo vaginálně. Roztažení děložní branky je možné provádět také mechanicky a to zavedením tyčinky do děložní branky. Při kontaktu s tekutinou se pak branka roztáhne. V některých případech se roztažení branky provádí bezprostředně před kyretáží za pomoci nástrojů, které se do děložní branky zavedou. Existují však také zákroky, při kterých rozšiřování děložní branky nutné není.
Kyretáž se často provádí společně s hysteroskopií (endoskopické vyšetření dělohy), při které je možné zjistit eventuální změny sliznice v děložní dutině.
Kyretáž může být prováděna nasátím tkáně (aspirační nebo odsávací kyretáž), nebo nástrojem ve tvaru lžíce s ostrými hranami. Tkáň je pak vyškrábnuta z dělohy.
Aspirační kyretáž může být využívána u diagnostiky. U tohoto zákroku není nutné předchozí roztahování děložní branky. Kyretáž odsáváním se provádí za účelem přerušení těhotenství, resp. u potratů v prvních dvanácti týdnech. Tato forma kyretáže je mírnější, a proto také není tak často spojována s následnými komplikacemi.
U pásové kyretáže je odstraňována sliznice ve tvaru „pásů“ a to z přední a zadní strany dělohy tak, aby mohla být důkladně vyšetřena.
Dodatečnou kyretáží se označuje výškrab dělohy po prodělaném potratu. Provádí se za účelem odstranění zbytků po předchozím těhotenství.
U tzv. frakcionované abraze se po odstranění tkáně z děložního hrdla (cervix) roztáhne děložní branka. Poté se přistoupí ke kyretáži dělohy.
Jak zákrok probíhá?
Kyretáž může být prováděna v celkové anestezii nebo při lokální anestezii prostřednictvím epidurální či spinální anestezie, resp. podáním lokálního anestetika v oblasti děložní branky.
Několik hodin před zákrokem může být eventuálně podán lék misoprostol nebo tyčinka napuštěná tekutinou, která se zavede do pochvy a zajistí roztažení děložní branky.
Pokud bude prováděna kyretáž v celkové anestezii, nesmí se určitou dobu před zákrokem nic jíst a nic pít. Ošetřující anesteziolog doporučí, od kterého okamžiku má být toto omezení tekutin a potravin dodržováno.
Zákrok je prováděn v tzv. litotomické poloze. Nohy jsou při něm podepřeny nahoře stejně, jako při gynekologické preventivní prohlídce. Na začátku zavede ženský lékař do pochvy nástroj za účelem posouzení stavu pochvy a děložní branky. Poté se v případě potřeby použijí tyčinky k rozšíření děložní branky a eventuálně se použije tzv. hysteroskop k posouzení stavu děložní dutiny. Poté je provedena kyretáž. Zákrok trvá deset až patnáct minut. Podle druhu narkózy, průběhu zákroku a obtíží pacientky se po zákroku musí počítat s určitým časem na pozorování.
Jaké komplikace mohou nastat?
U výškrabu dělohy může dojít k perforaci (protržení) děložní stěny. Riziko perforace je zvýšené po prodělaném těhotenství resp. po menopauze. Tato poranění se téměř ve všech případech zahojí sama od sebe. V těch nejvzácnějších případech však může být nevyhnutelné, podrobit se chirurgickému přešití perforovaného místa.
Roztahováním děložního hrdla může rovněž dojít k poranění hrdla samotného.
Zřídkakdy dochází k poškození sliznice dělohy. Sliznice dělohy pak možná již nebude moci plnit svoji úlohu. Vzniká tzv. endometriální insuficience. Ta může mít za následek slabší menstruační krvácení (oligomenorea) nebo vynechání menstruace (amenorea). Ztížené může být také zahnízdění oplodněného vajíčka, resp. dostatečné zásobování plodu prostřednictvím krevních cév v děložní sliznici. Může docházet k poruchám plodnosti, a ke zvýšení rizika spojeného se spontánním potratem.
Při opakovaných kyretážích nebo po obzvláště silných výškrabech, mohou vznikat srůsty děložní branky a děložní dutiny. Tento tzv. Ashermanův syndrom se objevuje především po prodělaných potratech a porodech. Rovněž může vést k menstruačním poruchám, potratům a neplodnosti.
Další možné komplikace:
- záněty,
- narůstající vaginální výtok.
Doba po zákroku
Podpora doprovázející osoby
Především po kyretážích v plné narkóze, prostřednictvím spinální či epidurální anestezie, by měla být pacientce k dispozici doprovodná osoba, která jí bude podporou při cestě domů. Pacientka by si měla naplánovat minimálně jeden den odpočinku.
Bolestivost po zákroku
Není ojedinělé, že se po zákroku kyretáží objeví křeče v podbřišku. Preventivně Vám lékař může předepsat léky na bolest. Běžné je také mírné krvácení. Doporučuje se nošení vložek po dobu několika dní. V žádném případě se nesmí používat tampony. Používání tamponů zvyšuje riziko přenosu infekce. Po zákroku může docházet ke změně menstruačního cyklu.
Pohlavní styk a těhotenství po kyretáži
Jak dlouho po zákroku by se mělo počkat s pohlavním stykem, rozhoduje lékař. Také doporučený čas odkladu těhotenství po prodělané kyretáži musí být pro každou pacientku stanoven individuálně.
Kdy je nutné kontaktovat ošetřujícího lékaře?
- při silném krvácení (střídání vložek po hodině),
- pokud se po zákroku objeví horečka,
- při zapáchajícím výtoku,
- pokud dochází k zesílení křečí v podbřišku, resp. pokud neustoupí do 48 hodin.
