Endometrium: základní informace
Děložní sliznice neboli endometrium se za normálních okolností vyskytuje pouze uvnitř dělohy. Endometrium zcela vystýlá vnitřní stěnu děložní dutiny, a v průběhu každého menstruačního cyklu prochází změnami: zpočátku narůstá a jeho vrstva se zesiluje, neboť tělo se připravuje na možné těhotenství. Pokud k otěhotnění nedojde, část sliznice se odloučí od děložní stěny; uvolněná tkáň pak společně s krví odtéká skrze děložní hrdlo a pochvu z těla ven, což se navenek projeví jako menstruace. Do příští menstruace se sliznice opět obnoví. Nárůst děložní sliznice, její přestavbu i odloučení v průběhu menstruačního cyklu řídí ženské pohlavní hormony, konkrétně estrogen a progesteron.
Endometrióza: co to je?
Při endometrióze se tkáň podobná děložní sliznici nachází v místech těla, kde by se normálně vyskytovat neměla. Místa, kde se taková tkáň hromadí, odborníci označují jako ložiska endometriózy. Ta se obvykle vyskytují v následujících místech:
- vejcovody,
- vaječníky,
- děložní vazy,
- Douglasův prostor (úzký prostor mezi zadní stěnou dělohy a konečníkem),
- myometrium (svalová vrstva dělohy),
- močový měchýř,
- močovody,
- střeva,
- pochva,
- pobřišnice,
- břišní stěna.
Obrázek 1: Endometrióza – možné umístění endometriálních ložisek. (Zdroj: depositphotos.com)
Velmi vzácně se ložiska endometriózy mohou vyskytovat i v jiných částech těla, např. ve slinivce břišní, játrech, žlučníku, kostech, bránici, centrálním nervovém systému nebo plicích.
Co se při endometrióze děje v těle?
Ložiska endometriózy v těle se chovají stejně jako normální děložní sliznice: to znamená, že pod vlivem ženských pohlavních hormonů střídavě narůstají, rozpadají se a při menstruaci krvácejí. Rozpadlé zbytku tkáně a krev však nemohou odtékat pochvou jako při menstruaci. Odtékají proto do okolí daného ložiska endometriózy a hromadí se tam. Tělo často dokáže tato nahromaděná ložiska krve odbourat a žena si ničeho nevšimne. V jiných případech však mohou opakující se nahromadění krve vést k zánětům, srůstům, jizvení a cystám, což se pak projevuje různými obtížemi.
Jak často se vyskytuje endometrióza?
Endometrióza je jedním z nejčastějších onemocnění podbřišku u žen. Odhaduje se, že celosvětově jí trpí přibližně 10 % žen v plodném věku. Přesné údaje o výskytu endometriózy však nejsou k dispozici, neboť některé ženy s endometriózou nemají žádné příznaky. Jiné ženy mají jen nespecifické příznaky – což mimo jiné vede k tomu, že u těchto žen není stanovena správná diagnóza celé roky (pokud je vůbec stanovena). Odborníci předpokládají, že endometrióza může postihovat téměř polovinu všech žen s velmi bolestivou menstruací.
Endometriózou bývají nejčastěji postiženy ženy ve věku 25 až 35 let. Endometrióza se však někdy může objevit ještě před první menstruací, nebo naopak až po menopauze.
Jaké jsou příčiny vzniku endometriózy?
Příčiny vzniku endometriózy zatím nebyly objasněny. Na vzniku ložisek endometriózy se pravděpodobně podílí několik faktorů, například:
- Během menstruace může část menstruační krve odtékat „špatným směrem“ a skrze vejcovody se dostat do břišní dutiny. To je přirozený jev, který je označován jako retrográdní menstruace. Vyskytuje se přibližně u 90 % žen. Odborníci předpokládají, že za určitých okolností se mohou zbytky děložní sliznice usadit v břišní dutině a tím „založit“ ložiska endometriózy.
- Zdá se, že při vzniku endometriózy hraje roli i hormonální rovnováha a případné změny ve stavu imunitního systému.
- Odborníci rovněž předpokládají, že určitou roli hrají genetické faktory, protože v některých rodinách se endometrióza vyskytuje častěji.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u endometriózy?
Nejčastějším příznakem endometriózy je bolest v podbřišku. Často se objevuje před menstruací nebo současně s ní. Může se však vyskytovat i mezi menstruacemi, a během menstruace se zhoršovat. Bolest je obvykle křečovitá, může vyzařovat do zad i do nohou. Kromě toho může být doprovázena průjmem, nevolností a zvracením.
Podle toho, kde v těle se ložiska endometriózy nacházejí, se mohou vyskytovat i další příznaky, například:
- bolest při pohlavním styku,
- bolest při vyprazdňování stolice a při močení (zvláště pak během menstruace),
- silná menstruace,
- nepravidelná menstruace,
- potíže s otěhotněním.
Možné jsou i doprovodné příznaky, jako jsou bolesti hlavy či vyčerpání. Příznaky mohou mít i duševní dopady – u ženy se například může rozvinout deprese. Příznaky endometriózy obvykle ustoupí po menopauze.
Ve velmi vzácných případech, kdy se ložiska endometriózy nacházejí mimo pánev, se mohou objevit i další příznaky, například bolest na hrudi, pneumotorax či vykašlávání krve (hemoptýza).
Závažnost příznaků endometriózy není u všech žen s tímto onemocněním stejná: některé ženy mají příznaky jen velmi mírné, nebo dokonce žádné. Jiné ženy mají natolik závažné příznaky, že onemocnění výrazně snižuje kvalitu jejich života, jejich výkonnost v práci, ve škole apod. Celkově má příznaky přibližně 60–70 % žen s endometriózou.
Jaký je průběh endometriózy?
Endometrióza neprobíhá u všech žen s tímto onemocněním stejně. V některých případech ložiska endometriózy sama vymizí. Jindy se mohou zvětšovat, jizvit nebo vést k tvorbě srůstů a cyst. Konkrétně ve vaječnících se mohou tvořit tzv. endometriální cysty neboli endometriomy. Ty jsou sice neškodné, ale mohou zhoršovat plodnost.
Základní informace o endometrióze se dozvíte rovněž ve videu od spolku ENDOTalks.cz [3]:
Související odkazy
- K. Janoušková, T. Pláteníková, M. Hájek, M. Procházka, M. Klugar: Endometrióza a její vliv na plodnost a kvalitu života. Praktický lékař 2018, 98(4): 147–152. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Pavel Tomeš: Endometrióza a dyspareunie. Actual Gynecology and Obstetrics 2019, 11: 8–13. (odkaz vede na web actualgyn.com)
- ENDOTalks.cz, z.s. (odkaz vede na web endotalks.cz)
- M. Fanta, P. Koliba, H. Hrušková: Endometrióza. Česká gynekologie 2012, 77(4): 314–319. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Hana Hrušková: Endometrióza: výrazný dopad na kvalitu života ženy. Interní medicína 2011, 13(10): 394–396. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 158 kB)