Vysoký krevní tlak (hypertenze): co to je?

Co je vysoký krevní tlak (hypertenze)?

Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je onemocnění, při kterém je tlak krve proudící tepnami v těle vyšší, než by měl být. Podle definice se o arteriální hypertenzi jedná, pokud systolický krevní tlak je 140 mmHg (nebo vyšší) a/nebo diastolický krevní tlak je 90 mmHg (nebo vyšší) [2]. Vysoký krevní tlak je nejčastější příčinou kardiovaskulárních onemocnění, tedy onemocnění kardiovaskulárního systému. Kardiovaskulární systém se skládá ze srdce a krevních cév; ty zahrnují tepny, žíly a kapiláry.

Snadno srozumitelné video na téma „vysoký krevní tlak“ vytvořila Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění (ČAKO):

Mohlo by vás zajímat

Čím je ovlivněn krevní tlak?

Krevní tlak je ovlivňován více faktory, jako je zejména věk, pohlaví a životní styl. Je tedy normální, že starší lidé mají vyšší hodnoty krevního tlaku než mladší lidé. Rozdíl existuje i mezi ženami a muži: do 60. roku věku trpí vysokým krevním tlakem muži o něco častěji než ženy stejného věku. Poté se však tento poměr mění: u mnoha žen stoupá krevní tlak po menopauze, takže od 60. roku života trpí hypertenzí více žen než mužů.

Hodnoty krevního tlaku ovlivňuje také denní doba. Je zcela normální, že krevní tlak v průběhu dne kolísá – například během spánku klesá. Nejnižší hodnota krevního tlaku bývá zaznamenávána mezi druhou a třetí hodinou ranní. Po probuzení pak krevní tlak opět roste. Kromě toho se krevní tlak přizpůsobuje dané situaci: například při fyzické námaze krátkodobě stoupá a v klidu opět klesá. Krevní tlak roste také v důsledku psychické zátěže, jako je stres, rozrušení, vztek nebo strach.

Jaké následky má vysoký krevní tlak?

Trvale vysoký krevní tlak škodí tělu, aniž by si toho člověk všiml. Vysoký krevní tlak nejprve poškozuje tepny. Postupem času se rozvíjí ateroskleróza: tepny ztrácejí svou někdejší pružnost (tedy „tvrdnou“), usazují se v nich tuky a vápník, a tím se zužuje vnitřní průměr (tzv. průsvit) tepen. V důsledku toho již tepny nedokážou orgány dostatečně zásobovat krví, a tím ani živinami a kyslíkem. Orgány jsou tak čím dál více poškozovány. Mnohé z těchto poškození již pak nelze zvrátit.

Trvale zvýšený krevní tlak může mimo jiné poškodit následující orgány:

• Srdce. Je-li krevní tlak příliš vysoký, srdce musí vynakládat větší úsilí, aby dokázalo dostatečně účinně čerpat krev do těla. V dlouhodobém horizontu to může vést k srdečnímu selhání. Navíc se zvyšuje riziko infarktu myokardu a ischemické choroby srdeční.
• Mozek. Příliš vysoký krevní tlak může vést k cévní mozkové příhodě nebo krvácení do mozku. Kromě toho dochází ke zhoršenému prokrvení mozku. U lidí s vysokým krevním tlakem se časem může rozvinout tzv. vaskulární demence.
• Ledviny. Vysoký krevní tlak poškozuje ledviny. Projevit se to může chronickým onemocněním ledvin až selháním ledvin.
• Oči. Vysoký krevní tlak poškozuje sítnici uvnitř oka. Onemocnění sítnice lékaři označují odborným názvem retinopatie.
• Cévy v dolních končetinách. U některých lidí dochází v důsledku příliš vysokého krevního tlaku ke zhoršenému prokrvení nohou. Lékaři v takovém případě hovoří o ischemické chorobě dolních končetin (ICHDK).

Jaké příznaky se mohou vyskytnout při vysokém krevním tlaku?

Většina lidí s vysokým krevním tlakem zpočátku nemá vůbec žádné potíže. Onemocnění se většinou projeví až tehdy, když je krevní tlak již velmi vysoký, nebo když v těle vzniklo již nevratné poškození.

Známkou vysokého krevního tlaku mohou být následující příznaky:

• bolest hlavy – zejména při psychické nebo fyzické zátěži; známkou zvýšeného krevního tlaku může být i bolest v zátylku v časných ranních hodinách;
• časté závratě;
• ušní šelest (tinnitus);
• krvácení z nosu (epistaxe);
• dušnost – ať již při námaze, nebo v klidu;
• bušení srdce (palpitace);
• opakující se poruchy vidění (např. rozmazané vidění);
• poruchy spánku: potíže s usínáním nebo probouzení během noci;
• potíže s erekcí: u mužů může příliš vysoký krevní tlak vést k poruchám erekce.

Jaké jsou příčiny vysokého krevního tlaku?

U většiny pacientů nelze určit jednoznačnou příčinu vysokého krevního tlaku (například nějaké konkrétní onemocnění). V takovém případě lékaři hovoří o primární hypertenzi (dříve označované i jako „esenciální hypertenze“). Tato forma hypertenze se vyskytuje přibližně u 90 % ze všech diagnostikovaných případů.

Výrazně méně často lze vysoký krevní tlak připsat konkrétní příčině nebo onemocnění. Taková forma hypertenze je odborně označována jako sekundární hypertenze. Příčinou sekundární hypertenze může být například onemocnění štítné žlázy, onemocnění ledvin nebo spánková apnoe. Krevní tlak mohou zvyšovat i některé léky: například určité léky proti bolesti (konkrétně tzv. nesteroidní protizánětlivé léky, zkráceně NSAID), nosní kapky nebo spreje používané při rýmě, antikoncepční pilulky nebo kortizon. Kromě toho zvyšují krevní tlak i některé drogy a třeba i lékořice, pokud je konzumována ve větším množství.

Jak vzniká primární hypertenze?

Odborníci se domnívají, že na vzniku primární hypertenze se podílí několik faktorů. Některé z nich lze ovlivnit, jiné nikoli. Riziko vzniku hypertenze se například zvyšuje s rostoucím věkem. Určitou roli může hrát i rodinná anamnéza: pokud mají vysoký krevní tlak rodiče nebo sourozenci, je riziko rozvoje hypertenze u daného člověka vyšší.

Významnou roli však hraje i životní styl, a ten může každý ovlivnit sám. Na krevní tlak mají nepříznivý vliv následující faktory:

• nadváha;
• nedostatek pohybové aktivity;
• kouření;
• nezdravá strava;
• nadměrný příjem soli;
• dlouhodobý stres;
• nadměrná konzumace alkoholu;
• spánková apnoe.

Vysokým krevním tlakem mohou trpět i děti a dospívající. Zvláště ohroženy jsou přitom děti, v jejichž rodině se vysoký krevní tlak vyskytuje častěji. I u dětí jsou nadváha a nedostatek pohybu významnými rizikovými faktory pro vznik vysokého krevního tlaku:

1. u dětí s normální tělesnou hmotností trpí hypertenzí pouze dvě děti ze 100,
2. u dětí s výraznou nadváhou má vysoký krevní tlak 25 dětí ze 100.

Jak se stanoví diagnóza vysokého krevního tlaku?

Prvním krokem v diagnostice hypertenze je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař se při něm bude vyptávat na životní styl, výskyt kardiovaskulárních onemocnění v rodině a pravidelně užívané léky. Dále bude zjišťovat, zda byla u daného pacienta dříve diagnostikována některá jiná onemocnění, jako například diabetes mellitus, potíže s ledvinami nebo se srdcem.

Po anamnestickém rozhovoru následuje fyzikální vyšetření, při kterém lékař pacientovi mj. změří krevní tlak a pulz, stanoví index tělesné hmotnosti (BMI) a změří obvod pasu.

Pokud je při vyšetření zjištěn zvýšený krevní tlak, lékař pacientovi doporučí, aby si krevní tlak pravidelně měřil sám. Naměřené hodnoty by si měl zaznamenávat a přinést je s sebou na příští kontrolu.

Kromě toho se provádí odběr vzorku krve, který je odeslán na vyšetření do laboratoře. Vyšetřuje se i moč. Pomocí těchto laboratorních vyšetření lze například ověřit, zda ledviny fungují správně nebo zda nejsou hladiny krevních lipidů příliš vysoké. Lékař může pacienta odeslat i na elektrokardiografii (EKG) nebo na ultrazvukové vyšetření srdce a velkých cév, např. krčních tepen. V určitých případech se podrobněji vyšetřují ledviny, mozek nebo oční pozadí.

Všechna tato vyšetření (a následné kontroly hodnot krevního tlaku) umožňují lékaři přesněji odhadnout, jak velké má pacient riziko kardiovaskulárních onemocnění, například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. Kromě toho lze tímto způsobem odhalit již vzniklé poškození některých orgánů (například srdce, ledvin nebo očí). Vyšetření může odhalit i některá jiná onemocnění, která se mohou na vysokém krevnímu tlaku podílet.

Jaké existují stupně závažnosti vysokého krevního tlaku?

Podle naměřených hodnot krevního tlaku rozlišují lékaři tři stupně závažnosti hypertenze (viz tabulka níže, poslední tři řádky). O vysoký krevní tlak se nicméně vždy jedná při hodnotách 140/90 mmHg. Pro zdraví je optimální, když krevní tlak nepřesahuje hodnoty 120/80 mmHg.

Zdroj: Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) [2]

Obzvláště nebezpečné je, když krevní tlak náhle vzroste na hodnoty přesahující 180/110 mmHg: odborníci hovoří o tzv. hypertenzní krizi [3]. V takovém případě je nutné rychle jednat. Následkem tzv. emergentního hypertenzního stavu (EHS) totiž může být mimo jiné infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, krvácení do mozku nebo selhání ledvin.

Jak se léčí vysoký krevní tlak?

Prvním krokem ke snížení krevního tlaku je změna životního stylu. Do skupiny těchto opatření se řadí snížení tělesné hmotnosti, zvýšení pohybové aktivity nebo odvykání kouření. Pokud tato opatření nestačí, může lékař předepsat léky na snížení krevního tlaku, tzv. antihypertenziva.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte podezření, že byste mohli mít vysoký krevní tlak, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten vás podrobně vyšetří a rozhodne o dalším postupu.

Související odkazy

1. Národní zdravotnický informační portál: Hypertenze (interaktivní vizualizace)
2. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM): Arteriální hypertenze (odkaz vede na web ikem.cz)
3. Tomáš Janota, Jiří Widimský: Hypertenzní krize, emergentní a urgentní hypertenzní stavy – současný stav poznání a doporučení pro péči o tyto stavy. Intervenční a akutní kardiologie 2010, 9(4): 198–202. (odkaz vede na PDF soubor na webu iakardiologie.cz, 129 kB)
4. Česká společnost pro hypertenzi: Pro pacienty (odkaz vede na web hypertension.cz)