Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění žil
  • Aktuální: Žilní systém: co to je?

Žilní systém: co to je?

Kategorie: Onemocnění žil – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

V těle dospělého obíhá asi pět až šest litrů krve. V krevním řečišti zajišťují tepny přenos krve bohaté na kyslík ze srdce do celého těla. Hlavním úkolem žil je naopak sbírat odkysličenou krev z orgánů, svalů, kůže a kostí a dopravovat ji zpět do srdce. Celkový objem přepravený žilami u dospělého člověka je přibližně 7 000 litrů denně. Největší zátěž musí překonávat žíly na nohou, které tvrdě pracují proti gravitaci.

Jako přirozená pumpa pohánějící krev v žilách slouží běžná aktivita svalů, tedy pohyby rukou a nohou. V mnoha žilách jsou přítomny tzv. žilní chlopně, jejichž úkolem je fungovat jako zpětné ventily. Účelem těchto chlopní tedy je, aby nepropouštěly krev zpátky po směru gravitace. Kromě transportní funkce slouží žíly také jako zásobní orgán pro krev – v žilách je v každém okamžiku z celkového množství krve uloženo více než 80 procent. Žilní systém je také zodpovědný za regulaci teploty organismu.

Žilní systémy

Rozlišujeme mezi povrchovým a hlubokým žilním systémem. Povrchové žíly, které jsou v některých místech, zvláště na rukou a nohou, dobře viditelné, probíhají těsně pod kůží. Hluboký žilní systém dolních končetin se skládá z přední a zadní holenní žíly, skupiny lýtkových žil včetně podkolenní žíly (vena poplitea) a hluboké stehenní žíly (venae femorales). Povrchové žíly a hluboký žilní systém téměř všude propojují spojky (venae perforantes).

Celková délka všech žil v lidském těle je více než 160 km. Žíly jsou mnohem pružnější než tepny, což jim umožňuje zadržovat dostatek krve pro plnění jejich zásobní funkce. Tato pružnost a skutečnost, že musí pracovat proti gravitaci, je činí náchylnějšími ke změnám, např. ke vzniku křečových žil.

Určité rizikové faktory mohou pravděpodobnost vzniku žilního onemocnění zvyšovat. Patří mezi ně vrozená slabost žilní stěny, vyšší věk, častá dlouhá období sezení a stání, sedavý životní styl, strava chudá na vlákninu, nadváha, těhotenství, hormonální faktory či hypertenze, dále pak různé nemoci, úrazy a operace.

Obrázek 1: Zjednodušené schéma žilního systému. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění žil

Články na NZIP

  • Posttrombotický syndrom

    Onemocnění žil

    Akutní hluboká žilní trombóza v oblasti dolních končetin nebo pánevních žil vede k částečnému nebo úplnému ucpání systému hlavních žil. Pokud není hluboká žilní trombóza rozpoznána včas, vyvinou se v systému hlubokých žil příznaky chronického městnání krve, které jsou souhrnně označovány jako posttrombotický syndrom (PTS). Dochází k překrvení a otokům postižené nohy, změnám na kůži a podkožním tuku a ke vředům na dolní končetině (např. bércové vředy), případně i ke vzniku sekundárních křečových žil. Celý klinický obraz posttrombotického syndromu se také souhrnně nazývá chronická žilní nedostatečnost.

  • Srdce: struktura a funkce

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Srdce je sval velikosti pěsti. Bije přibližně 80× za minutu, což za 80 let života činí více než 3 miliardy úderů a 200 milionů litrů přepravené krve. Nervový systém srdce je do značné míry nezávislý na centrální nervové soustavě, jeho činnost však může být stimulována autonomním (vegetativním) nervovým systémem – to se projevuje například tak, že srdce bije silněji při strachu, panice nebo naopak při radosti.

  • Křečové žíly: příčiny a příznaky

    Onemocnění žil

    Křečové žíly (varixy) jsou zvětšené, klikaté a uzlovité povrchové žíly. Křečové žíly nemají ve skutečnosti nic společného se slovem „křeč“, jedná se o zkomoleninu převzatou z němčiny. Primárně jsou postiženy žíly nohou. Křečové žíly jsou velmi častým onemocněním, jejich výskyt se s věkem zvyšuje. Ženy jsou postiženy častěji než muži.

  • Hluboká žilní trombóza: příčiny a příznaky

    Onemocnění žil

    Vznik krevní sraženiny (trombózy) je obvykle důsledkem spolupůsobení několika faktorů, ať už dědičných nebo vnějších. Trombóza může vzniknout v kterékoli žíle v těle, ale nejčastěji vzniká v žilách nohou a pánevní oblasti. Nemusí způsobit žádné obtíže, ale může se projevovat i zcela jasnými výraznými příznaky. Správná opatření mohou riziko vzniku hluboké žilní trombózy (HŽT) výrazně snížit.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace