2 min. čtení
Jako přirozená pumpa pohánějící krev v žilách slouží běžná aktivita svalů, tedy pohyby rukou a nohou. V mnoha žilách jsou přítomny tzv. žilní chlopně, jejichž úkolem je fungovat jako zpětné ventily. Účelem těchto chlopní tedy je, aby nepropouštěly krev zpátky po směru gravitace. Kromě transportní funkce slouží žíly také jako zásobní orgán pro krev – v žilách je v každém okamžiku z celkového množství krve uloženo více než 80 procent. Žilní systém je také zodpovědný za regulaci teploty organismu.
Žilní systémy
Rozlišujeme mezi povrchovým a hlubokým žilním systémem. Povrchové žíly, které jsou v některých místech, zvláště na rukou a nohou, dobře viditelné, probíhají těsně pod kůží. Hluboký žilní systém dolních končetin se skládá z přední a zadní holenní žíly, skupiny lýtkových žil včetně podkolenní žíly (vena poplitea) a hluboké stehenní žíly (venae femorales). Povrchové žíly a hluboký žilní systém téměř všude propojují žilní perforátory (venae perforantes).
Celková délka všech žil v lidském těle je více než 160 km. Žíly jsou mnohem pružnější než tepny, což jim umožňuje zadržovat dostatek krve pro plnění jejich zásobní funkce. Tato pružnost a skutečnost, že musí pracovat proti gravitaci, je činí náchylnějšími ke změnám, např. ke vzniku křečových žil.
Určité rizikové faktory mohou pravděpodobnost vzniku žilního onemocnění zvyšovat. Patří mezi ně vrozená slabost žilní stěny, vyšší věk, častá dlouhá období sezení a stání, sedavý životní styl, strava chudá na vlákninu, nadváha, těhotenství, hormonální faktory či hypertenze, dále pak různé nemoci, úrazy a operace.
Obrázek 1: Zjednodušené schéma žilního systému. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons)
